Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Dokumentárny
  • Animovaný
  • Krimi

Recenzie (1 268)

plagát

Scény vášně (1991) 

Slabší erotické drama, které mě zklamalo jako vděčného diváka tohoto žánru. Kdyby film nesl datum natočení o dvacet let dříve, to bych ještě bral. Příběh je přitažlivý jen hudbou Maurice Ravela a jeho orchestrální skladbou "Bolera", která provází přes polovinu filmu. Na tuto hudbu tvoří choreograf Jeff baletní koláž, do které si do hlavní role vybere dívku z ulice a bez domova Violette. Co mu zbývá jiného, než si ji nastěhovat do bytu? Kukačka se mu odvděčí správnou měrou, což jsem mu přál od začátku. Kromě Ravelovy hudby provází film od počátku do konce erotické scény, legrační napodobeniny kopulace; navíc představitelka Violette herečka Malú je už nám znalcům okoukaná a Jeff není žádný velký fešák. Erotické drámo postrádá špetku humoru a tak jsem se nejvíc rozveselil u závěrečných titulků včetně jmen balkánských koprodukčních spolupracovníků, kde mě zaujalo jméno 2. kameramana - Daniel ŠUKALO Dado, což je pro tento nezáživný snímek jméno jak vyšité.

plagát

Sedm zbytečných (2018) (amatérsky film) 

Fandím podobným projektům a Pavel Holý má můj obdiv. Pustit se v amatérských podmínkách do celovečerního filmu, zlanařit i známé herce a natočit smysluplný příběh, je velký úspěch. Mně se film líbil, můj oblíbený žánr western, citace z mnoha známých filmů ze stejného žánru je vhodně uplatněna stejně jako známá jména nebo melodie. Amatérští herci hrají, na co mají a je to sympatické. Já odkojený Cimrmanem to beru!

plagát

Smrť na Níle (1978) 

Vydařený filmový přepis klasiky detektivního románu A. Ch. Televizní projekty nikdy nenahradí filmové zpracování s perfektními exteriéry a špičkovým hereckým obsazením. Peter Ustinov je vynikající, ale pro mě už navždy zůstane ideálním představitelem Hercula Poirota Albert Finney z "Vraždy v Orient-Expresu" z roku 1974 v režii Sidney Lumeta.

plagát

Jean de La Fontaine (2007) 

Výborný francouzský historický film, který vychází ze skutečností, které se udály v sedmnáctém století. Samozřejmě jsou události upraveny, aby příběh měl napětí, jsou přidány vedlejší postavy kolem slavného spisovatele. Postava La Fontaina není u nás příliš známá, ale působil v pohnuté době, kdy se francouzský král Ludvík XIV. vypořádával se svým politickými oponenty. Spisovatelovy bajky, kdy vytvoří zvířecí sněm, který se chová jako lidé, má nejprve úspěch mezi obyčejným lidem. Když král sezná velkou spisovatelovu popularitu, uvědomí si sílu slova a vezme La Fontaina na milost. Obdivuji opět skvělou výpravu a exteriéry, jak už to u francouzských historických filmů bývá. Inu, ty možnosti nemá každý. Snad jen bývalý barrandovský fundus mohl konkurovat, ale kdo ví, jak je to dnes.

plagát

Ja, Simon (2018) 

V poslední době je podobných filmů o problémech mládeže v dospívání a uvědomování si vlastní sexuální orientace opravdu hodně. Stejně tak film "Já, Simon", kde je kupodivu zpočátku hlavní hrdina sympatický mladík, než se z něho vyklube další bukvička. Pro mě je toto téma nezajímavé a obecně nemám podobné příběhy v oblibě. Těšil jsem se na Jennifer Garner, ale ta se v roli matky Emily ve filmu jen několikrát mihne, takže zklamání i po této stránce.

plagát

Snímek minulosti (2009) 

Kolik filmů už bylo natočeno o atentátu na J. F. K? A kolik z nich se alespoň trochu přiblížilo pravdě? Snad nejblíže byl Oliver Stone ve svém JFK (1991), i když i zde pochybuju. Tento příběh se zabývá nepravděpodobnými dohady, které vycházejí z jakési fotografie ukryté ve staré šperkovnici, jejíž stopy vedou k babce v pečovatelském domě víceméně mimo realitu. Carl T. Evans v roli pokořeného detektiva Secca je nevěrohodný (film i režíroval, což hovoří za vše). Celkově je film vykonstruovaný a se skutečností nemá nic společného.

plagát

Camilla (1988) 

Průměrná erotika z konce osmdesátých let. Poměrně hezké herečky, vyniká opět Malú, ukazují i trochu více, než je v soft erotických filmech zvykem. Příběh o mladé šlechtičně, která se vrací do rodného města převzít dědictví. Všichni se jí snaží podlézat, aby na ně zbylo nějaké to zrnko. Škoda, že film postrádá zcela humor. To je rozdíl oproti italským erotickým filmům ze sedmdesátých let, které byly odlehčené a frivolní.

plagát

Attenti... arrivano le collegiali! (1975) 

Italská erotická komedie inspirovaná třináctidílnou západoněmeckou sérií "Schulmädchen - Report" představuje podprůměr z italských komedií sedmdesátých let. Těch ze školních lavic bylo natočeno více, když v nich zářila Gloria Guida případně v doktorské sérii Edwige Fenech, což byla lepší úroveň i díky známým komikům jako Lino Banfi, Mario Carotenuto nebo známý šilhoun Alvaro Vitali. V tomto případě přijíždí do přímořského hotelu skvadra maturantek, které se zde ubytují a zažívají různá sexuální dobrodružství s mužským osazenstvem hotelu. Majitel hotelu, otec jedné z dívek, si hraje na komodora, tlustý kuchař není rovněž ke krásám ženského těla lhostejný, zapojí se i místní opravář a další v převleku za pokojskou pronikne až do koupelny studentky při sprchování. Celkem dívky vypadají s svými přednostmi krásně včetně obézní spolužačky.