curil

Na bakalářskou povídku lepší průměr, což je ale zásluha Jiřího Sováka. Jeho zpočátku role nerudného souseda se promění v průběhu děje na msty chtivého muže, ale jeho plán mu nevyjde. Nebo vyjde? Pointa povídky je slabá a lze si ji vyložit různě. Třeba i jako kapitulaci...

Nedivím se, že byl film na indexu. Náboženské provokace, zvláště v závěru filmu, kdy dochází k přivázání na kříž a znásilňování přivázané jeptišky, příp. felace muže nápadně připomínajícího Ježíše Krista. Nejde o klasický nunsploitation film a vše se odehraje v pěti šesti lidech. Obě jeptišky nejsou výkvětem krásky, ale i když jsou často úplně nahé, jejich pokrývka hlavy zůstává stále na místě, takže divák nezahlédne ani kadeř vlasů. Vesměs jde o kašírované erotické scény, až na dvě tři výjimky. Ovšem viděl jsem verzi zkrácenou téměř o deset minut - 59, takže nemohu hodnotit celkové vyznění sexu v příběhu.

Předchůdce populárních západoněmeckých "Reportů" z různého prostřední. Film údajně natočen už v roce 1969 po velkém úspěchu "vědecko-populárních" filmů "Helga" a "Dokonalé manželství" a dalších. Spustily lavinu erotických příběhů a toto je jeden z nich. Hezké německé dívky v Evině rouše, někdy zábavné a někdy trapné situace při erotický situacích. Italský hřebeček Rinaldo Talamonti v jedné ze svých prvních rolí v německý filmech (nikdy mi nebylo jasné, jak takový prcínek může obhospodařovat stáda žen). Nejzábavnější scéna asi s prchajícím nahatým pošťákem na kole, napadlo mě něco o skřípnutých koulích. Za filmem stojí Alois Brummer, později známý producent a režisér erotických film. V jeho domě byl film částečně natáčen a kromě funkce produkce si zahrál i jednu z hlavních rolích. Jeho bavorácký obleček nemá "konkurenci", je tím známý, že pokud se zhostí role, vystupuje v tradičním obleku.

Hodně slabé erotické drama. Převážně lesbická láska v provedení ne příliš odvážném a nezajímavém, což je poplatné době vzniku filmu. Lepá blondýnka a průměrná bruneta se střídají v erotických scénách. Naivní děj se snaží nás přesvědčit o nešťastném údělu hezkých dívek, což prezentuje znásilnění bandou odporných týpků (ten s brýlemi a jedním tmavým sklem se opravdu vyvedl) nebo práce v masážním salónu.

Italský erotický film režíroval Bruno Gaburro (zde jako Marco Sole). Klasický soft formát chvílemi několika krátkými scénami zabrousí do hard porna. Není toho moc, ale není to ani v ději nezbytné, obešel bych se klidně bez toho. Krátce o ději: malý hotýlek na okraji města funguje prakticky jako luxusní bordel pro bohaté zákazníky. V něm je šéfovou sličná Marta, která zaměstná chudou a nevinnou Lauru. Ta začne uspokojovat zákazníky a také naváže lesbický vztah s Martou, což pozoruje Martin paralyzovaný manžel na vozíku. Voyeur jako vyšitý. Herečky jsou v příběhu poměrně hezké, přírodní krásou oplývající, to je můj bod navíc při slabé dějové lince.

Francouzská komedie mě moc nepotěšila. Příběh tří manželských dvojic (popř. párů), které prožívají každodenní život, ale každá dvojice vidí soužití jinak. Přístup k sexu, lásce a vzájemnému soužití se liší. Chybí více humoru a tu závěrečnou scénu v lázních bych si dovedl odpustit.

Průměrný spaghetti western s oblíbeným představitelem kladných hrdinů Anthony Steffenem. Klasický námět pomsty za vyvraždění rodiny. Tentokrát hlavní hrdina po návratu z vězení pátrá po původci zločinu, i když sám pociťuje část viny. Protipólem je bohatý latifundista Acombar, který drží malé městečko pevně v rukou za pomoci bandy zločinců. Nic nového. Překvapivě hladce vyholená tvář Anthonyho, dávám přednost jeho zarostlé verzi (ve westernech), když hraje faráře nebo advokátka jako v ve filmech dřívějšího data, tak samozřejmě ne. V příběhu chybí vysvětlení, za co seděl Gary sedm let ve vězení, to se jaksi vypařilo; stejně si mohli autoři vypomoci nějakou dřevěnou stavbou (kulisou), než malovanými rozměrnými plakáty.

Brazilské drama s erotickým nádechem, ke kterému mě přilákala Sonia Braga v hlavní roli. Její herecké začátky v rodné zemi jsou zajímavé, Gabriela nebo Doňa Flora a její dcery, než se stala mezinárodní filmovou hvězdou. Děj obvyklý pro podobný žánr filmů; muž si po rozchodu s manželkou přivede domů z baru náhodnou známost. Maria předstírá lehkou holku, ale je jen zvědavá na erotické experimenty. Vztah je založen na sexuální žádosti, ale pravou cestu k partnerství musí teprve naleznout. No, nakonec mě více než S. Braga zaujala blondýnka Barbara, což beru z pohledu mužského diváka na ženskou nahotu. .

Další z ve své době oblíbených západoněmeckých filmových "reportů". Tentokrát nazvaných "Manželé", ale stejně jde o nahaté ženy a dívky, které se ocitají v choulostivých situacích. Film je vystavěn na oblíbeném průběhu, kdy reportér klade na ulici otázky náhodným lidem, kteří se vyjadřují k manželské nevěře. Jednotlivé epizodky zůstávají na obvyklé úrovni řešení manželských problémů. A tak muži chodí za prostitutkami, podvádí své ženy s jejich kamarádkami, nechají se zblbnout jako učitelé vyvinutou studentkou nebo si spletou svou ženu při nepředvídané situaci. Můj zájem a obdiv (jako vždy) k zachovalé "čtyřicítce", Elisabeth Volkmann.

Historická dobrodružná komedie natočená na základě komiksu vydaného v Itálii koncem šedesátých let. Výprava vcelku dobrá, děj už je vachrlatý, mě osobně nezaujal. Dívka z chudiny poznává, že je vlastně dcera španělského šlechtice, kterého zabil zlořád don Alonso, aby se zmocnil jeho majetku. Zenabel dá do kupy partičku přátel, aby se Alonsovi pomstila a získala zpět rodinný majetek. Ve filmu se to hemží hezkými dívkami, které se ochotně svlékají, aby nalákaly protivníky a pak je pohodlně zlikvidovaly. Film přes očekávání neměl v kinech velký úspěch, víceméně propadl. Režisér Deodato si postěžoval, že neměl hlavní ženskou hvězdu, která by přitáhla diváky. Zenabel hrála Lucretia Love, manželka producenta a herce Maura Parentiho.