curil

Příběh je založen na skutečném příběhu, který se odehrál v Remeši. Tragická fyzická a duševní identifikace mezi dvěma muži nacházejícími se v různé době, ale na stejném místě a ve stejném postavení. Pro mě je podobné psychologické drama daleko snesitelnější, než současná psycho-dramata řešící neskutečné blbiny současnosti. Film těží z originálního námětu a z opravdu   špičkového hereckého obsazení (Piccoli, Vanel, Birkin, Vlady, Depardieu, Auclair).

Tradiční spojení kriminálky a komedie je   ideální prostor pro Bourvila, který se opět   chopil role milého prosťáčka, tentokrát s   absurdními literárními sklony. Proti němu   stojí Paul Meurisse jako aristokrat zločinu,   snad nejvydařenější hercova zločinecká role   a nejelegantnější gangster francouzského   filmu. Jen kvůli tomu se stojí na film podívat.   Nelze opomenout, že film zpočátku hodně   připomíná "Přísně tajné   premiéry" režiséra Martina Friče z roku   1967, kde také nikdo nevěří detektivním   příběhům a zločinci kopírují náměty z   knihy. Rozdíl je pouze v tom, že Jiří Sovák o   činech podvodníků zpočátku neví, kdežto   Bourvil je vědomě inspiruje.

Francouzský slasher, který mě příjemně   překvapil. Napětí buduje postupně, atmosféra   houstne, jakoby námět pocházel od Pierra   Boileaua a Thomase Narcejaca. Přesvědčivě   vykreslené hlavní postavy, zejména ty   záporné, a napětí graduje k překvapivě   šokujícímu vyvrcholení. Hlavně scény s malou   Cric jsou pro silnější povahy. Dominique   Lavanant si zahrála snad svou   "nejodpornější" roli ve své   kariéře jako chůva Hazel.

K mému překvapení Pierre Dux ve filmu zastínil mého oblíbence Jeana Maraise. Dostal více prostoru na plátně a jeho komediální projev předčil slavnou hvězdu, prostě ještě v šedesátkách více sedly Maraisovi role v historických a dobrodružných filmech.  Komedie je stará 60 let, dnes už by námětem a zápletkou neměla šanci uspět. V mých očích je plusem účast známých francouzských herců ve vedlejších rolích (Roquevert, Jouanneau, Ceccaldi, Virlojeoux) a také mladá Sylvie Vartan. Viděno na YouTube dne 7. února 2024 v originálním znění.

Scénář Maurice Cloche, Jean Kerchner, Jean Bernard-Luc. Film shlédnutý 6. února 2024 na ok.ru ve francouzském znění.

Režisér Charles Chabrol obohacuje žánr hořké   kriminální komedie a používá ji k tomu, aby   znovu demaskoval proslulou "slušnost"   provinční buržoasie

V letošním roce zatím nejhorší film, co jsem v TV sledoval. Možná jako komedie, kdyby se všichni netvářili tak vážně. Od nezáživného úvodu, přes neustálé útěky a schovávačky ve většině anebo v blízkosti všech památek na Rudém náměstí (neskonale trapné, 4/5 filmu jsou natočeny v okruhu 500 metrů) až po atomový Kursk v řece Moskvě, což je také pěkná blbina. Jen jsem čekal, kdy našich pět hrdinů útěkářů zaběhne také do populárního mauzolea. Když už jsou mimozemšťané znázorněni v této formě jakéhosi světla, proč po zásahu jsou vidět lidské postavy? Hlavní postavy se nechovají vůbec logicky, jednají proti zdravému rozumu a bez jakéhokoliv pudu sebezáchovy. Vše působí amatérsky, lacině, stejně jako herecké výkony. Prostě levná produkce za desetinu ceny, co by stálo natáčení v západním světě.

Od Michela Langa jsem čekal trochu více. Jeden z neúspěšnějších režisérů mainstreamových filmů ve Francii v období sedmdesátých a počátku osmdesátých let. Tak i tento film s velkou přitažlivostí pro veřejnost patří mezi nenápadné se zařazením rodinný - prázdninový. V podstatě na něj navázaly v   pozdější době filmy Camping (2006) a jejich pokračování. Příběh není nijak originální a na dnešní dobu působí krotce, i když jde o téma trochu lechtivé. Dnes už ta nostalgie nepůsobí tolik jako dříve.

Zlatý věk francouzského kriminálního filmu (ale i komedie) přinesl i tuto povedenou kriminálku. Námětem je zprvu záměna osob a později napínavý souboj nenápadného úředníčka s ošlehanou bandou lupičů a jejím nelítostným šéfem. Zajímavé prostředí pařížské periférie, které je už dnes zaplněná sídlišti a bývalá poezie těchto míst se vypařila. Typově perfektně obsazení oba hlavní představitelé; Michel Constantin jako odporný šéf gangu ani nemusí moc hrát, jakoby ti všichni záporáci byli jeho druhou přirozeností, a Michel Bouquet v roli realitního agenta z počátku tichého a nesmělého. Sledovat jeho proměnu v tvrdého muže, který jde za záchranou svých blízkých, to patří k nejlepšímu z celého filmu. Celkově příběh působí uceleným dojmem, bez hluchých míst.

Výtečná francouzská komedie opomenutá naší distribucí v sedmdesátých letech je zaobalená do morálního příběhu o tom, jak "boží mlýny" melou spravedlivě. Čtyřicet let života v koloběhu francouzských dějin je zároveň i příběhem jednoho vitálního důchodce Louise a jedné vykutálené doktorské rodinky. Nutno obdivovat Michela Serraulta, který hraje už od počátku muže o dvacet let staršího než je jeho věk, a dopracuje se do stáří sta let. I dále je film skvostně obsazený, podceňovaný Jean-Pierre Darras v roli bratra další veličiny Michela Galabru. Nelze nezmínit menší role Y. Roberta, J. Richarda, N. Roqueverta, Y. Roberta, ospalého Jeana Carmeta a v neposlední řadě mladého Gérarda Depardieua. Mihne se i "Angelica" Michéle Mercier nebo znamenitý komik Paul Preboist. Komedie celkově vyznívá optimisticky a mě dobře naladila do dalších rentiérských let.