futislav

Pohádka pro dospělé, kde je tolik chyb, že je ani nemá cenu vypisovat. Ale přes všechny přešlapy v oblasti fyziky, medicíny, zbraní a rýžování zlata tomu musím dát tři hvězdy za takový ten pocit, kdy fandíte hlavnímu hrdinovi a on to zase zvládne. Až je to někdy nechtěně komické, co všechno přežije a jakým způsobem. Ale ano, pokud nečekáte umělecké veledílo či přiteplené superhrdiny s nadpřirozenými schopnostmi a pečlivě nagelovanou pěšinkou, je to vcelku koukatelné, stylově naturalistické á la Tarantino, s trochu děravým scénářem. Neřeší se tam žádná dnes téměř povinná témata jako BLM, meetoo, LGBTXY+-, utiskování menšin (i když je hlavní hrdina neustále utiskován a v menšině), vnitřní rozervanost (snad kromě německých vojáků, kteří jsou ovšem většinou rozerváni celkově na prvočinitele), rodinné hodnoty, trable dospívajících retardů a podobně. Je to poctivý kus neuvěřitelně přepálené řezničiny. 68%.

Zajímavá, místy celkem nudná detektivka z budoucnosti. Efekty dobré, ale trocha akčnosti a napětí na úkor dialogů by celý film jistě pozvedla. Bohužel to díky překombinovanosti děje evidentně nebylo možné, protože by se divák dočista ztratil

Tři hvězdy z nostalgie a za výkon Harrisona Forda, před kterým musím v jeho věku smeknout. Mads Mikkelsen je krásně démonicko-náckovitý a tím to vlastně končí. Děj je hodně předvídatelný. Přelet letadla dírou v časoprostoru bych u Indiana Jonese nečekal, v tomto kontextu je to celkem překvapení, nicméně se objevil už v tolika filmech, že to zase tak moc novátorské není. Ale jako derniéra filmů o Indym to určitě účel splnilo a skalní fandové mohou být spokojeni. 70%.

Hezky natočený a dobře zahraný příběh. Bohužel dost fádní a poměrně běžný. Nic strhujícího, nic neobvyklého. Takových příběhů najdete v každém větším městě desítky a mnohdy daleko dramatičtějších. Dvě hvězdy za skvělou Adrianu Ugarte a jednu za režii. 60% je myslím odpovídajících.

Veliká škoda, že jsem neměl možnost být u natáčení. To musel být permanentní flám. Však je na všech vidět, jak si tu pařbu užívali. A sestava Polívka, Dejdar, Nekonečný, Vávra, Čtvrtníček, pařba snů. Je to ulítlé takovým tím devadesátkovým způsobem a je znát, že se tam nepil jenom alkohol. Snaha o umění to téměř minula, ale ta radost z blbnutí, která z toho čiší, stojí za tři hvězdy. Co v mých očích filmu ubralo, ba ho přímo učinilo nebezpečným je pojídání muchomůrek červených. Ty na rozdíl od tvrzení Čtvrtníčka neobsahují psilocybin, ale muskarin a muscimol. Což jsou dvě látky, které fungují zcela protichůdně. Jedna je halucinogen a druhá emetikum (nutí na zvracení). Emetická složka se dá převést na halucinogenní sušením tenkých plátku na slunci. Ale kdyby účastníci jedli syrové muchomůrky červené, skončili by všichni zeblití jako šakali. Zajímalo by mě, kolik lidí neznalých toxikologie se nechalo zblbnout filmem a otrávili se syrovými muchomůrkami. Měli tuhle informaci dát velkým písmem aspoň do závěrečných titulků.

Skvěle natočené (tedy až na laciné efekty), skvělá režie i scénář (tedy až na místa, která se dala zkrátit), skvělá hudba (tedy až na místa, která měla být jazz a nejsou). Hezký film, kterému k dokonalosti stále něco chybí a ten neodbytný pocit máte téměř po celou dobu.

Dokonalá ukázka toho, že nezáleží na době, herci či autorovi. Příběhy, situace i gesta jsou si velmi podobné. Tři hvězdy za to, jak se podařilo vytvořit z desítek filmů jeden příběh. Musela to být neskutečná dřina. Pravda je, že sledování filmu s někým nakonec sklouzne do polohy "tohle bylo z toho a tohle z toho" a člověk má radost, kolik filmů poznal. Autorovi se podařilo i několik vtipných návazností, bez kterých by to byla nakonec nuda. Není to však něco, co bych chtěl vidět znova.

Váhal jsem mezi dvěma a třemi hvězdami, neb je to téměř čistých 50%. Příběhy tu lepší, tu slabší, jak už to u podobných počinů bývá. Co ty příběhy naprosto znevěrohodňuje je postava kapitánky (Marika Šoposká), která je z nějakého záhadného důvodu neustále žlučovitá (snaha napodobit kapitána kamennou tvář Krobota ?). Vůbec si nedovedu představit, že by mohla se svým přístupem k okolí zastávat vyšší funkci, než hajzlbába na okrsku. Celé to poslala do kopru.

Na tenhle film si to chce udělat čas někdy večer, anulovat všechny rušivé elementy ve svém okolí, obrnit se trpělivostí a ponořit se do děje. Snáze se pak pochopí tolik vyčítaná hluchá místa, která při skutečně pozorném sledování zapadnou do děje. Při odbíhání na vaření čaje, nebo pokecu s kamarádem film skutečně působí nesmírně zdlouhavě a nudně. Ale je to jenom nedostatkem filmové empatie a neschopností vcítit se do prostředí renesance se vší jeho syrovostí. Tradičně dokonalý Mikkelsen, výborné exteriéry, kostýmy i kulisy. Kamera mohla být lepší, protože je spousta záběrů v hustém šeru, nebo proti Slunci. Není to film pro každého.

Dobrý příběh ze života, kulisy, kamera i režie. Ač nejsem příznivec konspiračních teorií, okamžitě mi naběhla analogie se střelcem z FFUK v Praze a vraždou v Klánovickém lese. Ten dopis, kde se střelec přiznává k vraždě v Klánovicích přišel policii také setsakra vhod, aby nebyli za debily a nemuseli označit za viníka někoho, kdo se moc nehodil do krámu. A fakt, že se dopis našel až šest dní po prohlídce domu a bylo tudíž hromada času vyrobit podvrh, to pouze podtrhuje. Je to všude velmi podobné.