futislav

Pohodová a oddechová komedie, kde se kupodivu i zasmějete.

Vcelku nezáživný film o tom, že je máma blbá a syn je celá máma. Film zpracováním příliš nevybočuje z průměru a srdnatě dodržuje českou tradici špatné zvukařiny a drmolivě odříkávaných textů. To už se na škole neučí rétorika ? Některá místa působí stylem "honem to ze sebe musím vysypat, dokud si to po včerejším flámu ještě pamatuji. Jo a stydne mi kafe". Pokud se rozhovory mezi mladými dnes nesou v duchu naznačeném ve filmu, pak není divu, že mohl být film zařazen mezi nejúspěšnější. Plytké, pseudointelektuální a sebestředné kydy o ničem.

Kdyby to nebylo točené na příliš romantickou notu, dal bych i pět. Ale příběh, exteriéry i kostýmy si čtyři hvězdy zaslouží. Je pravda, že místo genocidění to spíše připomínalo povídku Karla Maye kořeněnou milostnými vztahy, ale jako celek působivé.

Klasický film ze staré francouzské školy. Téměř dvě hodiny pomalu se stupňujícího dramatu s excelentním Venturou. Mohlo to být o kousek kratší a tím pádem s rychlejším spádem, ale v roce 73 se ve filmech příliš nespěchalo. Atmosféra, že by se dala krájet.

Slabší odvar Bláznivé střely. Je zde několik dobrých situací i hlášek, ale také dost poměrně trapných pokusů o situační humor, který snad mohl rozesmát publikum Charlese Chaplina, ale dnes už působí poněkud vyšeptale. Jako film na odreagování to určitě nezklame.

Jedna hvězda za krásnou přírodu, druhá za výborný výkon hlavní hrdinky, třetí za scénář a čtvrtá za konec, který asi nikdo nečeká. Celou dobu se to tváří, jako klasická červená knihovna, ale konec tomu dá další rozměr. Je pravda, co už tady psalo více lidí, že jedna věc působí poněkud rušivě. A to, když je hlavní hrdinka žijící uprostřed divočiny v domě připomínajícím srub stále čistá a nažehlená. Ale nešť, je to vada na dokonalosti u spousty nejen amerických filmů. Je spíše zarážející, že se z toho tvůrci nepoučí a dál nechávají vystoupit z močálu či vody postavu, která je na dalším záběru suchá a čistá.

Pohádka pro dospělé, kde je tolik chyb, že je ani nemá cenu vypisovat. Ale přes všechny přešlapy v oblasti fyziky, medicíny, zbraní a rýžování zlata tomu musím dát tři hvězdy za takový ten pocit, kdy fandíte hlavnímu hrdinovi a on to zase zvládne. Až je to někdy nechtěně komické, co všechno přežije a jakým způsobem. Ale ano, pokud nečekáte umělecké veledílo či přiteplené superhrdiny s nadpřirozenými schopnostmi a pečlivě nagelovanou pěšinkou, je to vcelku koukatelné, stylově naturalistické á la Tarantino, s trochu děravým scénářem. Neřeší se tam žádná dnes téměř povinná témata jako BLM, meetoo, LGBTXY+-, utiskování menšin (i když je hlavní hrdina neustále utiskován a v menšině), vnitřní rozervanost (snad kromě německých vojáků, kteří jsou ovšem většinou rozerváni celkově na prvočinitele), rodinné hodnoty, trable dospívajících retardů a podobně. Je to poctivý kus neuvěřitelně přepálené řezničiny. 68%.

Zajímavá, místy celkem nudná detektivka z budoucnosti. Efekty dobré, ale trocha akčnosti a napětí na úkor dialogů by celý film jistě pozvedla. Bohužel to díky překombinovanosti děje evidentně nebylo možné, protože by se divák dočista ztratil

Tři hvězdy z nostalgie a za výkon Harrisona Forda, před kterým musím v jeho věku smeknout. Mads Mikkelsen je krásně démonicko-náckovitý a tím to vlastně končí. Děj je hodně předvídatelný. Přelet letadla dírou v časoprostoru bych u Indiana Jonese nečekal, v tomto kontextu je to celkem překvapení, nicméně se objevil už v tolika filmech, že to zase tak moc novátorské není. Ale jako derniéra filmů o Indym to určitě účel splnilo a skalní fandové mohou být spokojeni. 70%.

Hezky natočený a dobře zahraný příběh. Bohužel dost fádní a poměrně běžný. Nic strhujícího, nic neobvyklého. Takových příběhů najdete v každém větším městě desítky a mnohdy daleko dramatičtějších. Dvě hvězdy za skvělou Adrianu Ugarte a jednu za režii. 60% je myslím odpovídajících.