Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Sci-Fi
  • Krimi

Recenzie (430)

plagát

Tajomstvo múmie (2010) 

Místy by to chtělo svižnější děj, ale až tak špatné to zase není. Celkem zajímavý námět, takový dějově roztříštěný Indiana Jones. Oproti některým neskutečně nezáživným filmům, které jsou tzv. intelektuálně na výši a některé skupiny diváků dělají jak jsou nad nimi u vytržení, je to příjemný výlet z nudy pseudoumělecké produkce. Pro ty, kteří nechápou, co tam dělal ptakoještěr - je to výsledek činnosti podivínského vědce, který ho oživil po milionech let. Což je vlastně nosný motiv filmu. Ale to chce při sledování neodbíhat na cigáro a používat hlavu na něco jiného než jako trychtýř na chlast.

plagát

Eštebák (2011) 

Velmi naivní a nereálný film o tom, jak fungovala STB. Vtírá se otázka, zda je ta naivita jen hraná, nebo poplatná protikomunistické propagandě, která z filmu přímo tryská a docela ho kazí. Neomlouvám špatnosti, které se tehdy děly ale ta forma je až trapná a za každou cenu. Hodně věcí za socializmu bylo špatných ale současný stav také není ideál.

plagát

Špina (2013) 

Schizofrenní psycho komedo eroto drogo tragédie. Myslím, že jsem nic nevynechal. Ale za mě dobré. Učebnicová ukázka kdysi úspěšného člověka, kterému chlast, drogy a s tím související psychické choroby zničí úplně všechno. Měli by to promítat na odvykačkách a v odmašťovnách. Na rozdíl od některých komentářů si nemyslím, že je to kravina o ničem. Kdo se trochu vyzná v psychologii a reakcích závislých lidí musí uznat, že tenhle film to vystihl až překvapivě realisticky. Obzvlášť chvilkové halucinace, výčitky svědomí, které se rychle střídají s přebujelým sebevědomím, psychická labilita a sklon k excesům. A drsné či nechutné scény ? Ty přece patří k životu. A když si někdo myslí, že je to absurdní a jemu se taková věc nikdy nestane, bývá často nemile překvapen, jak je to snadné a nečekaně rychlé. Čtyři hvězdy za psychologii a zpracování.

plagát

Čo žerie Gilberta Grapea (1993) 

Celý film se v podstatě nic zvláštního neděje. Řemeslně dobře zvládnutý film, dobrý výkon mladičkého Di Capria ale jinak dost nuda.Co lze z dnešního pohledu považovat za plus je retrospektivní pohled na běžný život Ameriky devadesátých let minulého století.

plagát

Teroristka (2019) 

Čekal jsem nudnou pseudointelektuální slátaninu jako u téměř všech českých filmů posledních deseti let. Musím však říct, že jsem se po dlouhé době u filmu naší provenience na některých místech srdečně zasmál. Je pravda, že děj byl absurdní a nereálný ale to snad téměř každý pochopil. Na rozdíl od předchozích komentářů si myslím, že docela trefně vystihl pocity lidí v bohužel častých situacích všedního dne. Okamžiků, kdy je občan zcela bezmocný proti zvůli místních dlouhoprsťáků a mafiánů je čím dál více. Často ty situace evokují období socializmu či divokých devadesátek se sudy v Orlíku. Kombinace slušná učitelka v důchodu a krajní řešení s westernovým podtextem je základem pro výborný herecký výkon Ivy Janžurové. Nadsázka s řešením pomocí zbraní skvěle podtrhla to, jak už lidi unavuje a ty starší štve stále stejný scénář starý už několik desetiletí - ze společenské a intelektuální nuly se pomocí politiky a známých stane někdo, kdo si hraje na vládce všeho kolem a tzv. celebrita, která zná ty správné lidi a umí tahat za správné nitky. Některé scény působily dost amatérsky ale přesto si myslím, že to tuctový film není právě výborným využitím nadsázky.

plagát

Limonádový Joe aneb Koňská opera (1964) 

Jedna z mála westernových parodií natočených u nás a jednoznačně nejlepší. Některé kulisy z filmu byly po natáčení použity ještě v několika westernech v zahraničí. Knižní předloha je samozřejmě (jako skoro všechny knižní předlohy) mnohem lepší a některé vtipné situace z knihy se do filmu vůbec nedostaly. Zajímavé je také to, že se při promítání filmu na festivalu v San Sebastianu některým gagům smála nejvíc americká delegace s režisérem Nicholasem Rayem, velkým znalcem westernů. Film měl nominovat na Oscara ale kvůli nešťastnému nedorozumění nakonec nominován nebyl. Miloš Kopecký byl oceněn na festivalu v Panamě cenou Sfinga za roli padoucha. Písně z filmu zlidověly a výrok "Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina" lze často v praxi vysledovat i na naší politické scéně. Prostě film je klasika naší kinematografie.

plagát

Votrelec (1979) 

Tento film jsem poprvé viděl na střední škole a snad poprvé v životě jsem se bál v kině. Pak jsem ho viděl ještě mockrát. Jako milovník sci-fi v socializmu jsem tehdy nic lepšího neviděl. I z dnešního pohledu je to napínavá podívaná a drobné technické přehmaty, poplatné době kdy fim vznikal, jsem jim dávno odpustil.

plagát

Vikingovia (2013) (seriál) 

Jeden z povedenějších historických seriálů, který se částečně opírá o historické skutečnosti a dobře vystihuje dobovou atmosféru. Některé díly bohužel sklouzávají k upovídanosti a nic moc se neděje. Klasický průběh některých dílů "začátek - akce, 40 minut řešení duševních rozpoložení hrdinů, závěr - akce jako lákadlo na příští díl". Ale jinak jsem se na každý další díl docela těšil. Trochu vadí detaily, kdy Ragnar se svou štítonoškou prakticky nestárnou a z Bjorna už je málem dědek, ale dá se to skousnout. Celkově seriál hodnotím jako povedený

plagát

Tajemství hradu v Karpatech (1981) 

Film, který měl být původně temným dramatem s prvky hororu se díky neustále krásnému počasí při natáčení překlopil do komediální podoby, navíc doplněné krásnými slovními hříčkami a skrytými gagy, kterých si často všimnete až po opakovaném shlédnutí. Celé to působí dojmem, že se herci rozhodli vpašovat do filmu co nejvíc legrace. Miloš Kopecký je zde nepřekonatelný. Role padouchů mu prostě seděly.

plagát

Zaklínač (2019) (seriál) 

Jako člověk, který přečetl všechny knihy o Zaklínači (včetně celé ságy) jsem rozladěn americkým pojetím evropského středověku. To, že má prostředí zaklínače vyznít jako středověk je patrné i z jiných Sapkowského knih - Boží bojovníci, Lux perpetua, Narenturm, které se v reálném středověku odehrávají. To, že mají všichni čisté šaty, zdravé zuby, umyté vlasy a nalíčené oči působí dost rušivě třeba ve srovnání s filmem Návštěvníci s Jeanem Reno. Další ranou pro mě bylo obsazení role královny dryád (kam by se velmi hodila například Cate Blanchett) někým, kdo připomíná Serenu Williamsovou. Pro každého, kdo nečetl knižní předlohu, je poněkud obtížné orientovat se v ději, který je navíc ochuzen o některé klíčové momenty z knihy, takže se občas ztratí i čtenář předlohy. Obsazení Yennefer , která je podle předlohy uhrančivě krásná, herečkou My Anna Burning bylo také šlápnutí vedle, jelikož i po proměně ze všeho nejvíce připomíná prodavačku ryb z předměstí Bagdádu. Trpaslíci se prostě nepovedli vůbec a čarodějka, která se v bitvě místo vrhání strašlivých zaklínadel ohání mečem, tomu také nepřidává. Magie, která povznáší Sapkowského předlohu na level knihy, která se čte jedním dechem, tam skoro chybí. Tři hvězdy dávám za efekty a kameru.