angel74

V dětství jsem tyhle filmy, ve kterých se objevoval Pan Tau docela hltala. Dnes bych byla zcela jistě kritičtější, takže si nostalgicky poklepu na buřinku a vykouzlím snad spravedlivé tři hvězdičky.

Třetí série pojednávající o kartelu z Cali je maličko slabší než první a druhá, které se zaměřují na život Pabla Escobara a jeho dopadení, ovšem jako celek to funguje na výbornou. Ke kvalitě seriálu velkou měrou přispívá plynulé prokládání děje dokumentárními záběry. Díky tomu jsem měla pocit, že se natočený příběh od skutečnosti příliš neodchýlil. Nemalou hodnotu má tohle ucelené dílo především v tom, že se divák neznalý poměrů v Kolumbii dozví, jaká zvěrstva tam dokázali určití egoističtí jedinci napáchat v zájmu moci, vlivu a bohactví. Z toho všeho, co nám tvůrci naservírovali na zlatém podnosu, se mi v hlavě uhnízdila dost děsivá myšlenka, jak snadno se dá zkorumpovat možná každý politický systém...

Když jsem si pustila tento film, neměla jsem ani páru o tom, že László Nemes režíroval oceňovaný snímek Saulův syn. Po pár minutách jsem však začala mít tušení jistých souvislostí... Musím uznat, že pokud je příběh dostatečně zajímavý, tak potom ta kamera vážně nemá chybu. Vizuálně se jedná o velmi sugestivní a vtahující zážitek. Jen jsem ve skrytu duše doufala v trochu konkrétnější vysvětlení tajemné minulosti rodiny, ale i přesto jsem asi jedna z mála, komu se líbil víc Soumrak než právě Saulův syn. Ještě musím zmínit, že Juli Jakab role hlavní hrdinky neskutečně sedla. (80%)

Není to špatný film, ale zbožňování v podobě pětihvězdičkové kanonády si rozhodně nezaslouží. Když se tři hodiny filozofuje, nemyslím si, že by někdo vydržel po celou tu dobu pozorně sledovat vznosné myšlenky mu předkládané. Námět je zajímavý, vztahy mezi postavami rovněž, režisérská práce na vysoké úrovni, ale mám neodbytný pocit, že zkrácení stopáže minimálně o hodinu by snímku výrazně prospělo. Pak bych nejspíš zvedla své hodnocení i já. Komentář uživatele Marigold asi trefil hřebíček na hlavičku...

Čekala jsem větší průšvih, už jen kvůli nelichotivé filmografii režiséra. Tahle hořká tragikomedie o jednom životním looserovi přitom disponuje celkem dobrým námětem a trefně vystihuje realitu všedního dne i s charaktery jednotlivých postav. Navíc partnerská dvojice v podání Michala Suchánka a Petry Špalkové fakt nemá chybu.

Dojímavý příběh o dvou spřátelených rodinách, žijících ve švédském Göteborgu, do jejichž osudu výrazně zasáhne druhá světová válka. Jde o docela zajímavý vztahový propletenec, točící se více či méně kolem Šimona, který se na prahu dospělosti dozvídá tajemství o svém původu. Bill Skarsgård hraje emocemi zmítaného dospívajícího chlapce nebo spíš fracka opravdu skvěle. I typově se na tu roli hodí. Nádherné přírodní scenérie a sofistikovaná hudba dodávají snímku poetický nádech a báječně dotvářejí atmosféru.

Radek Bajgar dokáže neskutečně dobře bruslit na tenkém ledě. V Teorii tygra to dovedl skoro k dokonalosti a ani Teroristka moc nezaostává. Koukám nevěřícně na ta nízká hodnocení zde. Přitom tahle ironií prodchnutá černá nadsázka dle mého názoru ťala do živého a to nebývá v tom našem rybníčku dvakrát zvykem. Má sice své mouchy, ale ruku na srdce, která dramedie je nemá? Poněkud rozvláčnější start bohatě vynahradí gradující druhá polovina filmu podpořená trefným hudebním doprovodem. Iva Janžurová je v hlavní roli naprosto vynikající a ostatní zúčastnění jí skvěle sekundují. Na české poměry dost slušný počin. (70%)

Už v době, kdy tahle komedie brázdila kina, mi připadala strašně trapná. Po humoru ani památka, jestli jsem se zasmála třikrát za celý film, tak to mu ještě hodně fandím. Dnes nemám odvahu se znovu podívat, protože v závislosti na vývoji mého vkusu by se ty dvě hvězdičky zřejmě otřásaly v základech.

Parádní jízda s naprosto úžasným Kevinem Spaceym, na kterou se prostě nedá zapomenout! A přitom si ji ráda po čase zopáknu opět, znovu a zas. Pátrám v mysli, o kolika filmech tohle mohu říct? No, moc jich nebude...

Ponuré existenční drama Večer kejklířů považuji za jeden ze slabších Bergmanových počinů, což ovšem ani náhodou neznamená, že by šlo o špatný film. Prostě mi tak úplně nesedl. Nejvíce mě asi zaujaly, když odhlédnu od děje, siluety cirkusáckých vozů trmácející se na obzoru. Jako by předznamenávaly Bergmanovo mistrovské dílo Sedmá pečeť. Ve srovnání s tímto kinematografickým skvostem však musím jít s hodnocením níž.