Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Komédia
  • Dráma
  • Horor
  • Sci-Fi

Recenzie (1 147)

plagát

Leví kráľ (2019) 

Borečci za monitorem si honili triko, jak jsou dobří v CGI a vytvořili sterilní demo reel bez srdce. Už to zmínila hromada lidí: je to kočkopes. Na jednu stranu animák, kde sice zvířata mluví, ale na druhou stranu se chovají jako reálná zvířata, odproštění od veškerých emocí, tak typických pro dětské animáky. Sterilní, prázdná, hezky vypadající nuda. Originálu ani po drápky.

plagát

Vesmír medzi nami (2017) 

Když odmyslím úplně totální nesmysly jako internetové chatování z Marsu na Zem, které mělo okamžitý přenos, stále to mohl být dobrý a silný film. Co ho ale naprosto zabilo, byla ta neuvěřitelně naivní přímočarost, táhnoucí se od začátku do konce. Všechno se tam děje strašně zjednodušeně, všechno se všem daří jak po másle bez nějakého výraznějšího zádrhelu. Jeden příklad za všechny - kluk, co žil celou dobu na Marsu, jen tak uteče z karantény za holkou, se kterou si chatoval, nakráčí do školy, do které dotyčná chodí a hned ji vidí u skříněk. Uff! Mimochodem, když už jsme u ní - to byla hnusná a protivná pizda. A to, jak ti dva pořád někomu kradli auta, taky na sympatiích zrovna moc nepřidalo. Promrhaná šance.

plagát

The Suicide Squad: Samovražedná misia (2021) 

Gunn se utrhl ze řetězu a na sílu nás bombarduje extrémy, které mají tentokrát na míle daleko k pojmu "vtipný úlet", už jsou to prostě jen ZHOVADILOSTI. To by nebyl takový problém u parodií, kde se to dělá od začátku do konce, jenže tohle je komiksovka, která se místy bere vážně!!! Nemůžete - opakuji - NEMŮŽETE strčit do filmu mluvícího + chodícího žraloka s chováním dítěte, či chlapa, který střílí z těla barevné puntíky (a má z nich vyrážku) a pak tam vrazit vážný rozhovor o fotrovi jedné z hrdinek. Když prostě děláte film na úrovni parodie, jakákoliv vážná scéna tam má být jen proto, aby byla v následujících sekundách shozená. A tady lidi na sebe s vážným výrazem ve tváři míří pistolema a pronáší proslovy o pokusech na dětech, či udržení míru, aby hned po pár minutách venku chodila obří "mořská" hvězdice jak z nějakého posraného Pixar animáku. Na facku. Celý tento zhovadilý kontrast je umocněný ratingem R! Jinými slovy - vtipy jsou pro 5letá děcka, přitom se tu trhají těla na kusy. Kde to jsme? A to jsem docela překousl jednu z nejnudnějších, nejzbytečnějších a nejotravnějších postav (+cosplayů)- tu Jokerovskou pizdu. Kolik pér v Holywoodu Robbie vykouřila, že už tuto postavu protlačili do 3 filmů, i když žádný z nich není hit? Když už jsme u těch postav, žádná není zajímavá, nebo vtipná (ne, ani Groot... ehm... King Shark). Jen takové výškraby ze dna láhve. Oba díly Strážců Galaxie mě bavily, ale tohle už je přes čáru. Dva bodíky za Kansas a pár povedených vtipů.

plagát

Deviaty život Louisa Draxa (2016) odpad!

Jedna z nejvíc POZÉRSKÝCH sraček, co jsem kdy viděl. Stejná kategorie lezení Akademii do zadku jako např. Neuvěřitelně hlasitě & nesmírně blízko. Zatímco Neuvěřitelně... na to šlo obsahem, tohle se zkouší prodrat do análu formou. Z každého výjevu jako fakan mudrující ve voiceoveru za doprovodu záběrů na kolo v trávě, jako vystřižených z brožury "Oscara snadno a rychle", mi bylo blivno. Fakan sedí u psychologa, který se pootáčí na skřípajícím otočném křesle a sám pro sebe si řekne:"Skříp - skříp"... Jako proč?!!! Do háje, on ani ten účes nemohl mít normální a musela to být nějaká divná Akademická patka. Odporně vyumělkovaný, vypočítavý produkt, který svou pozérskou formou tak moc přebíjí obsah, že vlastně už ani něvím, o čem to vlastně bylo. Být to natočené normálně, hodnocení by vypadalo úplně jinak, ale ta maximálně vlezlá snaha o art mě fyzicky ubližovala. A nejhorší na tom všem je fakt, že nejde o nějakého Bergmana, u kterého bych to čekal, ale o Aju!!! Co mu nasypali do jídla? Fuj! P.S: Fakan neuvěřitelně nesympatický.

plagát

Strážcovia hrobky (2018) 

Já že půjde o nějakou dobrodružnou blbinku ve stylu Flynn Carsena a ono se z toho vyklubalo céčko o vraždících pavoucích. Bylo legrační,  jak pavouci, kteří byli ve všech podzemních prostorách, se vždycky jen shlukli v místnosti č.1, pak honili hlavní hrdiny do místnosti č.2, ve které se k nim přidali další pavouci, aby hrdiny naháněli do místnosti č.3 a tak dokola. Hlavní kápo pavouk, který vydával zvuky a choval se jako člověk, byl samozřejmě na odpad, ale film mě nijak extra neurážel, spíš mi ho bylo líto.

plagát

Bounty (1984) 

Jako děcko jsem ten film přehlížel, ale až zpětně ho doceňuju, jak dobře se na něj dívá (každá rekvizita jako pergamen či sklenice s vínem tam má své místo) a skvělá je nejednoznačnost a nečernobílost postav (kterou jsem v dětství taktéž přehlédnul) kdy obě strany jednají správně i zbytečně agresivně, nejde tak fandit vyloženě jedné z nich. Hudba, byť minimalistická, sem dobře pasuje. Hopkins samozřejmě výborný.

plagát

Strážkyne (2017) 

Co to, sakra, bylo? Simulátor života na vesnici mimo frontu? Nějaký pokus o art? Měl jsem chuť na válečné drama, kde jsem ani nevyžadoval válečné scény a místo toho čumím na to, jak lidi pracují na statku, aniž by to někam posouvalo děj. U nekonečného posezení v kostele za doprovodu hudby ze hry Columns, jsem tušil, že tu něco smrdí a po minutovém záběru na ruce, které jezdily po mechu, jsem to přepnul. Opruz.

plagát

Inferno (2016) odpad!

Od prvních minut strašně protivný film. Iritovalo mě tam všechno, hlavně neustálé, otravné Langdonovy představy (může už někdo konečně přijít s nějakým méně obehraným provedením, než ty stupidní klipovité prostřihy?), které byly jak z nějakého laciného After Effects tutoriálu a působily nechtěně směšně (u chlapa uštknutého hadem jsem vybuchl smíchy). Honění se za rébusy a jejich luštění si vycucali z prstu, ta krádež v muzeu, kde si prostě jen tak vezmete věc, mělo být jako co? Vrchol všeho přišel asi ve třičtvrtě filmu s mega twistem k popukání. Pamatujete scénu z filmu Hudson Hawk, kdy se Willisův kamarád zřítí s autem z útesu, auto vybuchne a na konci filmu se objeví kamarád celý začouzený a vysvětlí to slovy, že v autě byly airbagy a hasící přístroj? No tak si podobný šokující zvrat představte i tady, jenže zatímco v Hudson Hawk to byla zcela vědomá prča, zde se u absurdního zvratu film tváří SMRTELNĚ VÁŽNĚ. Navíc, mám silnou alergii na zvraty, které se nezmění z A (původní scéna) na B (zvrat) s tím, že opravdu je scéna A podána s lehkým pomrknutím na B, ale že je scéna A natvrdo natočená jako A. To je největší filmařká ubohost a bezradnost. A jak tu čtu v komentářích, jakým způsobem je filmové finále odkloněné od toho knižního, tak už prostě jenom bliju.

plagát

Jurský svet: Zánik ríše (2018) odpad!

Dinosaurus zakousne menšího dinosaura: "Teď vítězoslavně zařve", říkám si nahlas - dinosaurus skutečně vítězoslavně zařve. Dinosaurus leze v noci na střechu domu: "Teď zařve na měsíc" - dinosaurus zařve na měsíc. Dinosaurus sežere záporáka:" Teď vítězoslavně zařve" - dinosaurus vítězoslavně zařve. Fakt už to nedávám. Závidím lidem - a teď to vážně není žádná ironie ani posměšek - já upřímně závidím lidem, že si takovou tuctovou sračku dokážou užít, že koukají na vybuchující sopku a utíkající dinosaury a říkají si u toho WOW! Už jsem toho všeho přežraný a mám problém najít blockbuster, který mě aspoň něčím zaujme. Nebo už je to prostě tím, že se nejlepší nápady vyčerpaly? Každopádně hodně lidí píše, že jednička (Svět) byla fajn a tohle už je na houby. Asi jsme viděli jiné filmy, protože jednička je přesně takovýto shit.

plagát

Zakliate pierko (2019) 

K uzoufání nudná pohádka s uspávacím tempem. Herci se sice nepitvoří, jak je tomu u Trošky zvykem, ale namísto toho přehrávají stylem Trhák pana Bowfingera. Tam Heather Graham hraje přehrávající herečku, která hraje tak, že úplně extrémně gestikuluje tělem a máchá rukama kolem sebe, když volá na Murphyho. Anastasia Chocholatá dělá to samé, když vybíhá z chalupy na pole, že už tam bydlet nebude a že jde svého milého najít. Hned mi to Bowfingera připomnělo. Princ taky nezůstává pozadu - jeho:"Sbohem, Aninkooo" je slušná ochotničina. Pak tu máme častý nešvar pohádek ala "děti jsou hloupé, tak nad scénářem přemýšlet nemusíme" viz vodník stojící na nohou se svázanýma rukama, který prosí Aninku, aby mu pohohla k vodě. Pak se posune kamera a voda je od něj asi metr - to jsem se začal chlámat nahlas. Tak aspoň jedna za vizuál.