evapetra

Ztratila jsem se taky. V tomto divně uspořádaném, nic moc neříkajícím a násilně sem a tam skákajícím slepenci vzpomínek, deníkových úryvků a hraných pasáží, ve kterých máme možnost sledovat Taťjanu Medveckou coby paní Čapkovou, jak sedí na nádraží nebo ve vlaku. Pravda, že díky natočení tohoto filmu jsem získala nějakou informaci o tom, že se smrtí Josefa Čapka to možná bylo trochu jinak, než jak jsme se učili ve škole. Ale asi to nebylo téma na celý film.

John Cleese byl tím, kvůli komu jsem se na toto dílko podívala a kvůli němu možná ještě kouknu i na pokračování. Poprvé jsem ho viděla ve vážné roli a jeho postava na červeném víně závislého,(No jo, jihoafrickému červenému se jen těžko odolává!) a životní moudra předávajícího učitele anglické literatury, mě ve filmu těšila nejvíc. Ten sladký chlapec mě až tolik nebral. Ani příběh podle amerického mustru, o tom jak se vysmívaný školáček stane školní hvězdou, která se uklání před hledištěm plným rodičů a přátel školy a málem nestačí odolávat náporu těch nejkrásnějších slečen. Více než hlavní hrdina Spud se podle mě povedla postava jeho věčně nemocného kamaráda Gecka.

Návrat do Nuovionu mě potěšil. Ráda jsem se po dvaceti letech setkala se známými herci a zopakovala si nejpovedenější záběry a oblíbené hlášky. Dozvěděla jsem se i hodně zajímavého o natáčení seriálu od jeho tvůrců. Třeba to, proč nebylo Allo, Allo! nikdy uvedeno v Německu. Škoda, že se vzpomínkového setkání nedožila Carmen Silvera. Chyběla mi tam.

Citlivý ponor do světa zraněných a utrápených duší skvěle ztvárněný Yvesem Montandem a Romy Schneider. Tohle rozhodně není jeden z těch filmů, který vám za pár chvil vyšumí z hlavy. A skoro závěrečné tango vám bude znít v uších ještě další den.

Ač nese film název Tichá bolest, ta nesmysnost utrpěného bezpráví a křivd, které museli děda s vnukem v 50. letech prožít, na nás z příběhu přímo řve. A to zvláště díky hereckému projevu pana Hrušínského v roli starého muže, zlomeného smutkem ze ztráty jediného syna a dalších blízkých, ale nezlomeného v urputné snaze nahradit chybějící rodinu svému vnukovi a vychovat z něj navzdory nelítostnému režimu dobrého člověka.

V tomto pomalu plynoucím poetickém snímku se prolínají osudy několika Bratislavanů. Student Jožko se učení a návštěvám školy příliš něvěnuje a místo toho rozjíždí s kamarády bigbeatovou kapelu, jeho otec slaví životní jubileum a rád by se posunul v pracovní kariéře.Nejvíce prostoru dostává dvojice milenců. Andrej, dosud znuděný rutinními vztahy, touží ulovit nezávislou a nepoddajnou Vandu, děvče s krásnýma, uhrančivýma očima, jejichž pohled ještě podtrhují tehdy módní výrazné oční linky. Hlavní role v tomto filmu ovšem náleží slovenskému hlavnímu městu poloviny 60. let, ze kterého na nás dýchá neopakovatelná atmosférá tehdejších ulic, pracovišť, domácností a hospod. Potěšilo mě třeba letmé setkání s mladým Lasicou a Satinským. A Beatmeni válí!

Paul svědomitě vykonává práci zaměstnance agerntury, která pomáhá párům bezbolestně ukončovat vztahy. Celkem se mu daří, až do chvíle, kdy narazí na Tota, který se s rozchodem se svou vyvolenou a s náhlou samotou nehodlá smířit. Pověsí se na Paula a rozjede tak kolotoč více nebo méně komických situací. Nejzábavnější a nejvtipnější je přibližně první třetina příběhu, pak už to s humorem jde trochu z kopce, i když jsou oba hlavní přestavitelé opravdu velcí sympaťáci. Možná by filmu slušela o něco kratší stopáž.

Docela zdařilý thriller, který bohužel věrohodně zobrazuje českou polistopadovou realitu, tedy rozkrádání republiky ve velkém novodobými zlatokopy, jejich mafiánské praktiky a propojení s nejvyššími vrstvami vládní politické garnitury. Ondřej Vetchý svým výkonem hodně celý film zvedá, role Franiška Mrázka alias Vedrala mu opravdu sedla, skoro s ní splynul.

Balada o lásce, hrdinství, ale především o lidské zlobě a nenávisti, zasazená do úchvatných obrazových a zvukových kulis.

Taky se řadím k těm, kterým se výsledná pointa zdála poněkud méně věrohodná, podobně jako uživatelům 6thSun či Stegman. Nic to ovšem neubírá na strhujících hereckých výkonech tří hlavních představitelů a na síle úvah o vině a trestu a nesmyslnosti veškerých válečných šarvátek, které přitom člověku probíhají hlavou.