Silent Pain
Réžia:
Martin Hollý ml.Scenár:
Jiří KřižanKamera:
František UldrichHudba:
Svatopluk HavelkaHrajú:
Rudolf Hrušínský, Ivan Jiřík, Vítězslav Jandák, Miroslav Táborský, Jiří Sedláček, Martin Dejdar, Tomáš Juřička, Jiří Pomeje, Dušan Cinkota, Jiří Langmajer (viac)Obsahy(1)
Autobiografický film scenáristy Jiřího Křižana se vrací do padesátých let minulého století, do doby poznamenané lidskými tragédiemi a utrpením. Vypráví baladický příběh chlapce Janka Kadavého, jehož otec byl v roce 1949 zatčen, odsouzen a popraven jako „třídní nepřítel“. Matka krátce nato zemřela a Jankovi zbyl jen děda. Děj filmu se odehrává ve dvou časových rovinách: zachycuje tragikomické epizody z vojenské služby u pétépáků a trpké vzpomínky na dětství plné ústrků ze strany spolužáků i dospělých. Jediným světlým bodem Jankových vzpomínek je děda. Moudrý a poctivý starý muž, který jej po smrti rodičů v malé valašské vesnici vychoval… (Česká televize)
(viac)Videá (2)
Recenzie (413)
Tož tak na světě.. Trochu upozaděný klenot české kinematografie dovedně prolínající dramatickou rovinu pod patronátem mistra Hrušínského (zatýkání otce, znesvěcení pionýrských šátků) a tu hořce humornou z vojenské služby PTP (předváděčka Smrtibráchy Čmani). Ony časy přející sviním a ničící lidské životy už jen třeba kvůli původu byly v době natáčení ještě hodně čerstvé a lze to ve výsledku vidět, ale moc se neradujme. I když je dnes doba jiná, těch sviní je pořád stejně, akorát už tolik nemávají stranickými legitimacemi.. No eštěže máme, my Moraváci, tu slibovicu, v kterej je pravda. Jen ji nesmíte vychlópat naráz půl litra, to pak je taky bolestná.. ()
Klenot. Rušivými elementy jsou Jandák a Landa, ale s ohledem na to, že se tehdy ještě nedalo jistě předpokládat, co z těch dvou vyroste, na mé hodnocení to vliv mít nebude. Ale na stranu druhou, vidět Dušana Cinkotu mě vyloženě potěšilo. Dobře, že byl obsazen do tak krásného filmu! Navzdory jeho složitým životním peripetiím doufám, že přijde den, kdy ho uvidíme v nějaké kvalitní výraznější roli. Takové, kterou by si člověk s jeho nadáním zasloužil. Rudolf Hrušínský je zde, jako vždy, excelentní! Jeden z nejlepších československých filmů. ()
Je jen zdánlivým paradoxem, že nejlepší věci o komunistických zločinech padesátých let vznikaly bezprostředně po listopadových událostech. Je jen zdánlivou náhodou, že se tak dálo v době, kdy antikomunismus ve své nejpokleslejší době se nestačil rozvinout. O době, v níž se odehrává, říká tento film téměř vše. Sevřený komorní příběh, proložený retrospektivami ve dvou vzájemně se propojujících a opět míjejících časových rovinách, je pamětí několika individuálních osudů. Osudů, které v sobě soustřeďují vše podstatné z té hrozné doby. Hrušínského výkon je mimořádný i v rámci jeho mimořádné kinematografie. Jeden ze svých lepších výkonů tu na nevděčné úloze postiženého jedince odvádí i Vítězslav Jandák; ve své figuře nalézá tu míru lidství, kterou mohla obsahovat její možná někdejší živá předloha. Hořká filozofie hlavního hrdiny se mění v čase i v prostoru postupně v historický fakt. A odkaz. Odkaz o tom, že za všech okolností člověk může, chce-li, zůstat sám sebou. Odkaz zavazující. Odkaz povzbuzující. Bohužel také v odkaz opomíjený a snad záměrně zapomínaný. ()
Silný příběh vychází z autobiografického scénáře Jiřího Křižana. Herecky výborný Rudolf Hrušinský, zdárně mu sekundoval Ivan Jiřík. Miroslav Táborský v jedné ze svých prvních rolí se v davu vojáků ztratil, Vítězslav Jandák zahrál klasicky, jandákovsky. Pěkný motiv slivovice. 4 hvězdičky dávám i za pohotovost, s jakou film vznikl bezprostředně po Listopadu. ()
Dramaticky výborne spracované málo známe dielko o smutnej stránke našich nedávnych dejín. To najlepšie na filme bolo ako sa nakoniec krásne celý príbeh vyskladal a ako bola dejová linka koncipovaná - vôbec nie štandardným spôsobom a práve to bolo na tom to najzaujímavejšie. Záver ponúka divákovi širokú paletu rôznych pocitov od smiechu až po smútok a trpkosť. Ono takých ľudí ako bol nadporučík Kopřiva bolo vtedy viac, hlavne na vojne, kde vždy chýbal zdravý rozum, zato však nechýbal nadbytok alkoholu a smiešny pocit dôležitosti. 85/100 ()
Galéria (4)
Zaujímavosti (6)
- Scenárista Jiří Křižan napsal scénář podle svého životního příběhu. Otce mu v 50. letech popravili za Státní bezpečností (StB) vyprovokovaný přechod státní hranice, při kterém zemřel i jeden pohraničník. (sator)
- Scéna na hřbitově na začátku filmu byla natáčena na hřbitově v Novém Hrozenkově. Branka umístěná v portálu, kterou si otevřeli, zde byla nainstalována jen pro účely natáčení, poté byla opět demontována. (slawe)
- Scénář filmu Martina Hollého vychází z prozaické předlohy, kterou Jiří Křižan napsal už koncem 60. let a měla vyjít v roce 1971. K tomu z politických důvodů nedošlo, novelu přeložili pod jménem Jan Beran v Nizozemsku a Švédsku, česky vyšla až v roce 2018 pod názvem „Stín“. Mezitím ji ovšem Křižan v roce 1988 adaptoval do scénáře, podle kterého Hollý natočil svůj předposlední film pro kina. V polistopadovém čase jej publikum zcela přehlíželo, spatřilo jej pouhých sedm a půl tisíce diváků, což je škoda, protože tematizuje jeden z mnoha osobně prožitých příběhů komunistického bezpráví i stádnosti lidského jednání. (Letní filmová škola)
Reklama