Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Autobiografický film scenáristy Jiřího Křižana se vrací do padesátých let minulého století, do doby poznamenané lidskými tragédiemi a utrpením. Vypráví baladický příběh chlapce Janka Kadavého, jehož otec byl v roce 1949 zatčen, odsouzen a popraven jako „třídní nepřítel“. Matka krátce nato zemřela a Jankovi zbyl jen děda. Děj filmu se odehrává ve dvou časových rovinách: zachycuje tragikomické epizody z vojenské služby u pétépáků a trpké vzpomínky na dětství plné ústrků ze strany spolužáků i dospělých. Jediným světlým bodem Jankových vzpomínek je děda. Moudrý a poctivý starý muž, který jej po smrti rodičů v malé valašské vesnici vychoval… (Česká televize)

(viac)

Videá (2)

TV spot 1

Recenzie (413)

eraserhead666 

všetky recenzie používateľa

"Bolest se vždycky vrátí, ale nikdy nezůstane." Z trojice porevolučních "armádních" filmů mi tenhle přijde nejlepší. Mám ho hodně rád. Je zvláštním způsobem zábavně smutný a smutně zábavný. To prolnutí vojenské sebekarikatury a smutné kruté reality je neuvěřitelně působivé. Za což může velmi dobře napsaný scénář a skvělé obsazení. Zedníčkův Smrtibrácha rve rodidla. ()

Fr 

všetky recenzie používateľa

Svinstvo vrší další svinstvo..... Janek měl v životě smůlu. Soudruzi mu popravili tátu a z něj se stal třídní nepřítel. Jako dítě se snaží bojovat, dokázat, že heslo ,,VŠICHNI ZA JEDNOHO....“ komunisté nevymysleli, ale marně. Naštěstí jeho dědeček je moudrý muž.... Zajímavý, opomíjený snímek, který má co říct k 50tým létům a lehce i k PTP. Právě vojna tomuto filmu uškodila, protože povolávacím rozkazem film opouští dramatičnost života těch let a jen ukazuje s mírným nadhledem vojenskou stupiditu u PTP. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Nechápu, že se voják ČSLA nikdy nevzdával. 2.) Chci vidět SMRTIHLAVA! 3.) Studuju ,,na tankistu“ a nevím, jak má velet velitel tanku. PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ** ()

Reklama

nascendi 

všetky recenzie používateľa

"Odejdi, Janku. Není dobré ostávat mezi lidma, kterým připomínáš svinstva, kterých se dopustili." Škoda, že sa film  viac nevenoval tejto dejovej línii, na úkor divácky vďačnejšej, ale zbytočne hypertrofovanej pétépáckej. Ďalšia úžasná kreácia Rudolfa Hrušínského. Z filmu vanula krásne smutná atmosféra beznádeje, kvôli ktorej po rokoch pridávam štvrtú hviezdičku. Som presvedčený, že sa na tento film pozabudlo neprávom. Po ďalších štrnástich rokoch pridávam poslednú hviezdičku.  Uvedomujem si, koľko je vo filme nedokonalostí, ale súčasne obdivujem tú odlišnosť od barónov, práporov  a iných filmov, ktoré sú nezaslúžene adorované. Tento film zreje ako tá nevykopaná slivovica. ()

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

,,Tož tak na světě!" Film ze života provázeného věčným hledáním a čekáním. O to větším v složité době politické zlovůle. Začíná se sice blýskat na lepší časy, ale pořád není ten správný čas na nalezení a vykopání zakopané flašky slivovice. ,,Ten, kdo jí vykope, najde třeba jenom jediný hlt. Ten bude jako zázrak, bude vonět velice, silně a milost to bude pro toho, kdo ten hlt polkne... ale možná jí nenajde nikdo a bude tam pořád, i kdyby z ní měla zůstat jenom kapka na pavučině. A v té kapce bude všecko, celá moudrost." A já také věřím, že ano... Scenárista Jiří Křižan v jemně melancholickém rukopisu krásně uctil památku těch, kteří se mnohdy nespravidlivě stali obětí procesů, z nichž se mnozí těch lepších časů nedočkaly, stejně tak jejich rodinných příslušníků. V režii Martina Hollého a v hlavní roli s výborným neoukoukaným Ivanem Jiříkem vznikl tak jeden z nejlepších porevolučních filmů domácí tvorby. Vedle průměrných fraškovitých Černých baronů a ještě horšího, vulgarismy přesyceného Tankového práporu představuje TICHÁ BOLEST opravdový filmový skvost s tématem Čs.lidové armády (PTP) v 50.letech. Po umělecké stránce nelze opomenout fascinující výkon Rudolfa Hrušínského stvárňujícího dědečka, jenž přišel v politickém procesu o syna a mnohokrát i o chuť k životu, ale láska ke svému vnukovi i k slivovici ho tu drží dál. A člověk se musí umět pousmát a nacházet štěstí i v trpkých chvílech života. To pochopili i tvůrci, kteří ve vkusné míře i tento dramatický příběh obohatili o pár veselých momentů a hlášek. ,,Dědo, ty když piješ víno, to vypadá jako transfuze." 90% ()

boshke 

všetky recenzie používateľa

Čekal jsem, že tenhle film u mne dopadne znatelně hůře, jako celá plejáda jiných oceňovaných československých filmů... Hrušínského děda je prostě zásadový borec, jen by nemusel jako spousta dalších postav mluvit jako idiot. Námět komančského útlaku, pravda, moc originální není, ale v Tiché bolesti byl zpracován poměrně originálně a zajímavě, asi hlavně díky dědově lince. Narozdíl od celé řady jiných filmů podobného ražení si dokážu představit, že se k Tiché bolesti někdy rád vrátím... 80% ()

Galéria (4)

Zaujímavosti (6)

  • Scenárista Jiří Křižan napsal scénář podle svého životního příběhu. Otce mu v 50. letech popravili za Státní bezpečností (StB) vyprovokovaný přechod státní hranice, při kterém zemřel i jeden pohraničník. (sator)
  • Postava Vítězslava Jandáka ve filmu říká: „Byl jsem kapitánem tankového praporu.“ Zajímavé je, že o rok později si Jandák velitele tankového praporu s hodností kapitána skutečně zahrál ve filmu Tankový prapor (1991). (Pelidor)
  • Scénář filmu Martina Hollého vychází z prozaické předlohy, kterou Jiří Křižan napsal už koncem 60. let a měla vyjít v roce 1971. K tomu z politických důvodů nedošlo, novelu přeložili pod jménem Jan Beran v Nizozemsku a Švédsku, česky vyšla až v roce 2018 pod názvem „Stín“. Mezitím ji ovšem Křižan v roce 1988 adaptoval do scénáře, podle kterého Hollý natočil svůj předposlední film pro kina. V polistopadovém čase jej publikum zcela přehlíželo, spatřilo jej pouhých sedm a půl tisíce diváků, což je škoda, protože tematizuje jeden z mnoha osobně prožitých příběhů komunistického bezpráví i stádnosti lidského jednání. (Letní filmová škola)

Reklama

Reklama