Brejlil

Z filmů s určitým přesahem (dvojka) a atmosférou (jednička) se stal skoro tuctový akční blockbuster, který potěší nápaditou destrukcí, ale po skončení vyšumí. Škoda.

Sebeparodie je zvláštní žánr. Na jedné straně by vlastně měla být snadná, protože tvůrci mají s parodovaným žánrem velké zkušenosti, ale pořád je tu to nebezpečí, že se jejich dílko začne brát vážně buď samo, nebo diváky. Z čeho Pytlákova schovanka vybruslila, tam Akční hrdina spadl. A tak zbývají jen některé jednotlivé vtipy (akční Hamlet, parodické odkazy na Stallonea apod.), ale celek pohromadě nedrží. Vůbec nejhorší je O'Brien jako malý Danny, který mi není sympatický a hrdě se tak řadí po bok "hvězdy" Culkina.

První polovina je rozhodně lepší než ta druhá, Upíři i přes veškerou Rodriguezovu snahu vlastně nejsou nijak zajímaví, jejich likvidace je spíše nuda. Zato začátek, Clooneyho charisma se šíři z plátna, zatímco Tarantino si svého cvoka vychutnává. Jen Keitel je spíše jen do počtu, tak "unaveného" a na půl plynu jsem ho snad nikde jinde neviděl.

Dvojka je asi lepší než jednička. Koncept nápodoby japonských krváků byl opuštěn a ten nový je zaměřen na dialogy, brutální rvačku dvou žen v přívěsu a opět dialogy, občas opepřené černým humorem. Co více od Tarrantina chtít?

Pocta všemu, co má Quentin rád mi nepřišla naprosto dokonalá. Chybí tarrantinovské dialogy a alespoň špetka humoru. Ten, který se objevuje, je spíše odkazovací nebo citátový. Když jsem viděl Lady Snowblood, pochopil jsem, kam vlastně Quentin chodí na nápady, a závěrečný souboj v zasněžené zahradě je vlastně citace z japonské předlohy, stejně jako animovaná kapitola.

Filmy podle Kaufmanových scénářů je nutné vidět, a to ne jen jednou. Popsat se nedají. Je Kaufman génius nebo šílenec? Oboje je možné.

Nemyslím si, že Con Air je lepší než Skála. Chtěl by být skoro stejný a současně jiný. Banda zločinců nejhoršího kalibru, většinou extrémně inteligentních a hláškujících o sto šest je nápad k nezaplacení. Film také většinu času jede v režimu skoro parodie, který dorazí závěrečné "přistání" na Stripu a overkill Cyruse Viruse. Jenže kolem dokola a hlavně ze začátku jsou scény podle modelu "citová zainteresovanost diváka se musí probudit," pravil producent. A tak se budí. Také podpodpodzápletka se Stevem Buscemim je docela úlet.

Kříženec Beverly Hills s propagandistickým snímkem korporativního, fašisticky laděného státu. Třešničkou na dortu jsou krvavé likvidace brouků i lidí. Interakce herců s CGI brouky byla na dobu vzniku zvládnuta velmi dobře, a dílko je v tomto směru významným milníkem vývoje vizuálních efektů.

Dlouho se nic neděje. Jakoby se nic neděje. Vše je pod povrchem. Většinu filmu sledujeme "jen" plavbu. Plavbu na slepo a do ztracena. Když přijde boj, překvapí nás svou intenzitou, a pak se zase nic neděje. Nesmyslná epizodka napoleonských válek. Velice silný film.

Po uvedení dvojky jsem chtíc nechtíc musel jednu hvězdičku přidat, i když jsem původně nechtěl. Film je zábavný, zvláštním způsobem naivní, ale není úplně blbý, a Bay sice vykrádá sám sebe a všechny kolem, ale katastrofě dvojky se zdaleka vyhnul.