Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Animovaný
  • Rozprávka
  • Dobrodružný

Recenzie (397)

plagát

Nestyda (2008) 

Jakkoli nemusím povrchní humor a neustálé narážky na sex v díle Michala Viewegha, v kombinaci s Hřebejkovým režírováním mi vyloženě trapný nepřišel. Pohlížíme-li na tento film jako na dílko pro většinového diváka, musíme říci, že sbírá body. Má co nabídnout (humorné momenty, výborné herce, reálné zápletky), takže intelektuála neurazí, ale ani nenadchne, příležitostný návštěvník kina si však spokojeně schroupá popcorn a zasměje se. Jiří Macháček mě konečně přesvědčil, že už dávno není star jen díky huličovi ze Samotářů. Pestože jsem se velmi obávala vyrazit na snímek, kde se objeví Pawlowská, Podlaha, Voláková, Janečková a další naše televizní "celebrity", oddychla jsem si během prvních deseti minut, kdy si všichni své vystoupení odbyli a to tak, že to naštěstí nebylo rušivé. Za nejvydařenější považuji linku s Babčákovou, Liškou, Divíškovou a Landovským ( i přes netopýry a klokany). Z Oskarových osudů utkví nejvíce asi Vášáryová a scenerie podzimní Prahy. Pro oddychový večer lze jen doporučit. V hodnocení hvězdičkami srovnávám s Kráskou v nesnázích či Medvídkem (případně Účastníky zájezdu).

plagát

Kladivo na čarodějnice (1969) 

Strhující, mrazivé, dokonalé po všech stránkách. Vedle Spalovače mrtvol nejlepší český film.

plagát

Beštiár (2007) 

Je snadné tento film odsoudit slovy feministické a hloupé. Jenže...on nakousává opravdu docela zajímavé téma, fenomén singles a zavedenou pravdu (?), že hodný holky maj smůlu, protože chlapi chtěj potvory. A s tím se dává do boje i Karolína - poté, co se neustále plácá ve vztahu s mužem, jehož nikdy nemůže mít (Karel Roden), se rozhodne stát se potvorou. A z toho pramení nejedna úsměvná scénka, protože ona taková prostě není a nejde jí to. Zaopatřená městská třicítka, co je už dlouho single, se v Bestiáři najde (a mám pocit, že takových žen u nás přibývá jako hub po dešti), matky a babičky z menších měst zakroutí nevěřícně hlavou a chlapi? Nejednomu se zježí všechny chlupy na těle. Jasně tento film má spíše co říci ženám, nicméně bych ho hned neházela do pytle s nálepkou Feministické. Je totiž nutno brát v potaz, že takovýto "reprezentativní vzorek mužů" (záhadný a nepolapitelný Alex, excentrický politik vašut, ekoman Matonoha, vdovec Etzler) je takto extrémně vybraný záměrně - což má být zdrojem zábavy - něco ve smyslu hele holky, nejste v tom samy, koukněte na ty moje nápadníky. Herci jsou přesvědčiví, i když u Marka Vašuta se nemohu zbavit dojmu, že jeho Jarmil se nikterak neliší od Pažouta v Románu pro ženy (mimochodem jeho výstup tokajícího páva považuju za největší úlet tohoto filmu). Jenže proč furt tyhle role hrají ti samí a očekávatelní herci, opravdu jsou právě oni těmi, kteří ženy přitahují? Škoda, že se tu aspoň dvakrát nevsadilo jako v případě ženské hrdinky (Danica Jurčová) na neokoukané tváře. Větší výtku však mám k druhé půli, kdy už to opravdu skřípe. Jako celku to filmu ubírá. Ovšem mám-li Bestiář srovnat s dalšími českými autorskými počiny o vztazích, lásce apod., pojetí Báry Nesvadbové pro mě bude přijatelnější než Michal Viewegh (povídky, některé knihy).

plagát

Tlustý prase (2008) (divadelný záznam) 

Naprosto bezchybná inscenace. Perfektně zahrané, prostě jako ze života. Snad mě okouzlila jakási bezprostřednost a věrohodnost přestavitelů hlavních rolí, ale nutno říci, že pouze naživo. V televizi to už "koule" ztrácí. proto též oproti divadelnímu představení dávám 4 hvězdičky.

plagát

Sherlock Holmes a doktor Watson: Seznámení (1979) (TV film) 

Zpočátku jsem si nemohla zvyknout na vizáž obou slovutných pánů, ale jsou natolik charismatičtí, že snadno přesvědčí, a klidně mohou gavarit parusky. A přidají-li se k tomu skvělé interiéry, člověk se rázem ocitne ve světě anglických gentlemanů 19. století. Brilantní!

plagát

Annie Leibovitz: Život objektívom (2006) 

Její styl a fotky člověk musí milovat, nebo mu jsou volné. (Záměrně nepoužívám nenávidět, to totiž podle mě v jejím případě nejde). Já jsem první případ, jakožto člověk z mediální branže ocením invenčnost a bezprostřednost, které fotografku Annie Leibovitz dostaly tam, kde ve světě showbusinessu dnes je. A film? Stačí snad, když připomenu, že ho točila její sestra a odpověď je nasnadě. Chybí nadhled, ale zase to možná na druhou stranu poodhaluje zákulisí více, než by Annie dovolila cizímu člověku. A budem-li to tedy považovat za amatérský počin, spokojíme se s hodnocením lepší průměr. Jinak nemohu nepodotknout, že mě opravdu štvalo, jak chaoticky to bylo podané a uspořádané a jak moc je ve filmu Annie adorována a její slabé stránky (drogy atd.) naopak upozaděny a zmíněny jen z donucení, aby vyprávění zcela nepostrádalo smysl.

plagát

Vojna a mier: Andrej Bolkonskij (1965) 

Již během půlhodiny člověk pochopí, že tohle opravdu není o ději. Takže dvěma slovy: vynikající výprava.

plagát

Comeback (2008) (seriál) 

Chvíli se bavíte, chvíli se divíte a nevěřícně kroutíte hlavou...I český sitcom může mít světlé okamžiky, bohužel jich je velmi poskrovnu. a to je sakra málo, má-li oslovit mladou generaci, a půjde-li takto dál, Comeback rozhodně nebude důvodem, proč ve čvrtek pustit TV.

plagát

Báječná léta pod psa (1997) 

Tak trošku člověka napadá, že by se to dalo srovnávat s Pelíšky...ale ne, nebudu. Předností tohoto filmu a důvodem, proč jej po letech znovu vidět, jsou především Ondřej Vetchý a Libuše Šafránková. Humorné i tragikomické. Jen tu Jarušku furt nějak nechápu, ty její pohnutky chvíli tak, chvíli tak a najednou...buch. Prostě si to žádá trochu víc psychologie...

plagát

Vtedy na Západe (1968) 

Tohle je tak dokonale udělané, že tu i ticho umí mluvit. A jak!