KatRi

Čekala jsem ohromný nápor na city, téma k tomu přímo vybízelo. Jenže se to jaksi nekonalo. Deneuve i Mastroianni však hráli dobře, ani scénář mi nepřišel hloupý, takže opravdu nevím, kde je zakopán pes, protože jsem čekala, že každou minutu poměrně krátké stopáže filmu budu hltat. A hltala bych, ovšem nešlo to.

Vall-I je sympaťák, jen co je pravda. A ani Eva není tak neohrožená a nelítostná robowoman, jak by se mohlo z traileru zdát. Takže se nabízí celkem dojemný příběh plný emocí. Jenže...příliš dohnaný do ekologicky propagandistického extrému (pobyt lidí mimo Zemi), to nemůže bavit ani děti ani dospělé. A tak jediné, co doopravdy baví, je namlouvání a okouzlování Evy ve Vall-Iho podání. Část, která se odehrává v úvodu na Zemi, je důvod, proč dávám čtyři, a vlastně taky animace.

Pohoda, jazz....ehm tedy ABBA. Nad tím, že Benny Andersson a Björn Ulvaeus svolili k natáčení filmu pod podmínkou kvalitního scénáře, se nemohu nepozastavit - tohle má být jako on? Ne, nechci film Mamma Mia!, plný komediálních momentů (a cením si, že nesklouzly k trapnosti), kritizovat, na to jsem z kina vycházela příliš dobře naladěná. Jen tomu s tím scénářem nějak nevěřím, vždyť příběh připomíná Steelovou...Ale vše mi vynahradila Meryl Streep coby dokonalá hippiesačka chytající se svými kamarádkami druhou mízu (vytýká-li někdo triu jistou tragikomičnost, když třeba se svými kamarádkami jančí jak zamlada, nutno poznamenat, že je to odraz dnešní doby a konzumní společnosti - vždyť mnoho lidí se chová naprosto stejně, a Mamma Mia! je komerční snímek, takže proč ne). A nutno uznat, že s těmi třemi ctiteli to Meryl prostě seklo, obzvlášť scény s Brosnanem, přestože zpěv není jeho silnou stránkou (a varuji - je poznat, že někdy jsou hlasy elektronicky upraveny). A pokud někdo vyčítá přehnanou barevnost, až kýčovitost toho všeho, říkám jen - záměr, záměr, záměr. Jinak to ani není možné (Meryl by do toho zajisté nešla, nemá to zapotřebí). Ale třeba je to tím, že tomu celému kralovaly hity Abby, i když mnohdy byly do příběhu tak násilně našroubovány.

Byť jde o příběh o pianistovi, štvaly mě neustále se opakující pasáže klavírních intermezz (dá-li se to tak s nadsázkou nazvat) - jasně on hrál procítěně a vyprávěl tím příběhy, ale v úvodu zbytečně moc, spadává to do monotónnosti. Naopak mi chyběl příběh, jak se z ušmudlaného kluka z kotelny stal borec, který si mohl putovat s pianem po celé lodi a dovolovat si i na kapitána. Úvod prima, střed super, konec možná lehce netradiční, leckdo uroní slzičku, ale celkově jsem nacházela dost hluchých míst, jako by se scenáristé nechávali hudbou až příliš unést, podle mého je však méně někdy více.

Tak trochu atypická road movie, která bohužel moc nepřekvapí zápletkami, neb je všechny tak nějak předvídáte. Jinak opravdu žensky působily city, které otec Stanley projevoval synovi jako misionářka Bree (obzvlášť ve druhé půlce filmu), působily až mateřsky - a právě tohle mi celou dobu vrtalo hlavou, velmi to na mě z filmu vyčnívalo a nějak nevím, jestli takto podaná psychologie postavy byla záměr nebo nezvládnutí. Nevím vlastně ani, jestli mi to vadilo, nebo se mi to právě líbilo. Každopádně to upozadilo veškeré mé další dojmy.

Truman je prima, ale Harold je pro mě král. Můj nejoblíbenější film Marca Forstera a jednoznačný hit mého srdce.

Je skvělé vidět herce, které známe z filmů vznikajících v době totality, mluvit anglicky a představovat si co by, kdyby...A kdo jiný než Miloš Kopecký by měl ztvárnit milovníka, jejž po pražských pověstech provází mýtická femme fatale Milena Dvorská. Tleskám Golemovi, tleskám kreacím ve Faustově domě i veselému autíčku, ale našlo se i dost hluchých míst, jež sváděla k neodbytnému pocitu nudy.

Až moc prostoru věnovaného vojně, i když na druhou stranu možná právě tím byla ta dějová linie s dědou Hrušínským-Kadavým silnější a působivější. Velmi intenzivně jsem si u toho prožívala takovou nějakou tichou bolest a křivdu, opravdu mě to dojalo.

Nemít člověk vlastní soudnost, tak trošku nějaký ten všeobecný přehled, možná by se v Mooreově černobílém pojetí problému až ztratil. U tohoto kousku rozhodně člověku nesmí chybět nadhled, ale nutno říci, že přináší zajímavá fakta a úvahy. jen mě děsně štvala ta pasáž z obchodního řetězce.

Šedý průměr, který moc neutkví. Nevěra, nesutálé lži, sliby a zdánlivě neřešitelná situace...která je sice ve finále vyřešena, nicméně způsobem značně neoriginálním a čekaným. A poté mi tak trochu chybělo rozvinutí pocitů, myšlenek "viníka" a jakési jeho vymáchání se v tom, co způsobil. To by bylo psychologicky zajímavější sonda, než příběh věčných slabošských odchodů a návratů...