HoneyBunny

"Philééé, už běžíme!" Tohle je moje jediná televizní závislost. Klobouk dolů před tvůrci, kteří dovedou dvakrát do roka ukočírovat tenhle závod kolem světa. Každá řada má pečlivě vybrané soutěžící, takže ano, opakovaně tu vidíte soutěžící páry typu "prsaté blondýnky", "přátelé z dětství" nebo "nefunkční partnerská dvojice", ale v každé sezóně máte i překvapení typu dvojice "sedmdesátiletý dědeček a jeho vnuk", "trpaslice a její sestřenice" nebo "alternativní dvojka hypíků". Plus tu samozřejmě nechybí padouši, kteří v rámci hry provádějí menší či větší podrazy. A tyhle dvojice jsou vhozeny do stresujícího závodu o čas kolem světa. A že se podíváte do zajímavých koutů naší planety! Konečně reality show, kde se neřeší, kdo komu co řekl, kdo koho pomlouvá a kdo se komu líbí.

Zásadně nesouhlasím s tím, o co v koncepci tohoto pořadu jde - ukázat lidi, co pro peníze podnikají nechutné úkoly (a nejde jen o jezení prasečích konečníků). Kam to dojde? Vždycky si vzpomenu na Běžícího muže (Runing Man). Ale jít do tohoto pořadu, to je každého volba. Osobně si nemyslím, že britská verze je horší než americká. Je jiná. Pokud si někdo nevšiml, tak Britové mají jinou kulturu a chování, než Američani - a jejich pořady prostě budou logicky jiné. Na americké verzi mě štvalo, že do ní chodí jen Kenové a Barbíny z posiloven s hubou plnou velkých keců. Tady vidíte i obyčejné lidi, které o něco méně nenávidíte. Ale smát se jejich snaze sníst syrový hovězí mozek se budete stejně.

Originální reality show, ve které si obézní člověk (přiznejme si, spíš tlusté prase) vymění na pět dní jídelníček s někým, kdo jí zase extrémně málo. Pro uživatele, kteří to nepochopili, připomínám, že pořad neříká, že jídelníček kohokoli z nich je zdravý nebo dobrý - naopak, tím, že si jídelníčky vymění, oba učinkující na jiném člověku vidí, jak absurdní jsou jejich porce a složení jídla. A jak to Britové umí, je to celé natočeno zábavnou formou. Pořadem provádí lékař - sympaťák doktor Jessen (sleduj, jak se máš chovat, doktorko Cajthamlová!) - a je prokládaný postřehy vtipné Anny Richardson, která na sobě zkouší různé diety (v druhé sérií cestuje do Hollywoodu a zkoumá tamější posedlost extrémní vychrtlostí). dodávám, že po pěti dnech účinkující dostanou zdravé jídelníčky na příští tři měsíce. Mám tuhle show ráda, protože tvůrci umějí vybrat zajímavé účinkující s různými životními příběhy, a každý díl je zábavný a rychle odsýpá. Pro kontext je také třeba říct, že v Británii je bohužel už docela běžné, že se lidé stravují ve fast foodech, kupují si take away jídlo a jsou moc líní na to, vařit si doma. Tenhle pořad se nebojí na to upozornit a otevřeně mluví o tom, jaké důsledky to má na zdraví. Uvítala bych českou verzi, ta by ale postrádala ten roztomilý britský humor.

Chápu výhrady ostatních uživatelů o jednoduchoučkém děj, tenhle film opravdu není složitý. Ale Pod toskánským sluncem je moje srdcovka. Atmosféra prosluněného Toskánska, všechny ty záběry na překrásnou místní krajinu (zalitou sluncem, samozřejmě!), italské jídlo a pití... Krásná Diane Lane tu hraje spisovatelku Frances, která právě od života dostala pár pořádných facek a pokouší se znovou postavit na nohy. Symbolem jejího nového života se stává toskánská vila Bramasole, do které investovala všechny úspory a ze které se znovu snaží udělat krásné a obyvatelné místo (stejně jako ze svého života - ups, to je ale patetická metafora, co?). Bojuje s rozpadajícím se domem, samotou, poznává nové přátele a taky to, že štěstí není jen o zoufalém hledání toho pravého chlapa. Pod toskánským sluncem je zkrátka taková pohodovka. Mimochodem, stejnojmená kniha od spisovatelky Frances Mayes (té opravdové) nemá s tímhle příběhem mnoho společného. Mayesová v něm půvabně vypráví, jak se svým partnerem Edem koupili a renovují toskánskou vilku, ale jedná se spíše o sérii odlehčených příběhů o tom, co taková renovace v Itálii obnáší. Ale prosluněná atmosféra z ní čiší stejná.

Ono by ani tak nevadilo, že druh humoru v tomhle film šel často mimo mě. Ano, je to humor víceméně vulgární, má vás pobavit to, že se někdo ožere, zhulí, poblije, nechá se na záchodcích ojet rajdou a podobně. Na alkoholových extempóre stavěla i skvělá Pařba ve Vegas, jak oba filmy čerpají svůj humor z něčeho jiného. V Dostaň ho tam má být vtipné to, že se Jonah Hill zhulí a pak se zmateně motá kolem. A bohužel, Jonah Hill není ani moc vtipný, ani dostatečně charismatický na hlavní roli. Ještě že film má alespoň výrazného Russella Branda, ale ani ten nezachrání příběhovou prázdnotu, laciné závěrečné moralizování (život není o chlastu a děvkách a jointech, ale o lidských vztazích, děti!).

Proti bandě hlavních hrdinů ze Satana jsou i američtí teenagři z vyvražďovaček ohromní sympaťáci. Jejich francouzské protějšky jsou hloupé, nadržené, vulgární - zkrátka si hodně přejete, aby zmizeli z obrazovky (ideálně s pomocí krvavé smri), což ale bohužel není tím, že by to tak tvůrci chtěli. Střih scén mnohdy nedává smysl, o herectví se tu nedá mluvit (proč, Vincente, proč???). Tohle rozhodně není jeden z těch filmů, co jsou tak hloupé a špatné, až jsou zábavné. Je jen špatný a otravný a budete si přát, abyste těch devadesát minut života investovali do něčeho jiného a zábavnějšího (však víte, čištění záchodů nebo koupel vašeho psa, co se právě vyválel ve splaškách).

Nejdřív ta špatná zpráva: Temný rytíř byl vrcholem série - měl příjemně temnou mafiánskou atmosféru, byl nabitý emocemi a měl Jokera. Nolan měl těžkou pozici - jak překonáte skoro dokonalý film. Nepřekonáte. Logicky přidal na epičnosti a osudovosti, což mu díky bohu funguje. Záda mu jako vždy jistí excelentní casting, takovou sestavu skvělých herců mu musí leckterý jiný režisér závidět. Kde ovšem Nolan selhává jsou ty vypjaté emocionální momenty. A to je škoda, protože tématem třetího Batmana je jakési povstání z mrtvých či návrat do života (odtud ono "rises" v originálním názvu). Bruce Wayne tu znovu nachází vůli k tomu žít a bojovat, ale Nolan to nedáže prodat na sto procent. Jedním z příjemných překvapení je postava Seliny Kyle (Anne Hathaway) - je sexy, sebevědomá, schopná a má své temné stíny z minulosti - dokonalá partnerka/soupeřka pro Batmana. 85 %

Nebudu chodit kolem horké kaše: Sam Raimi před deseti lety natočil lepšího Spidermana - jeho film lépe drží pohromadě, má jasnější rukopis a jedinečnou, jakousi pubertálně rozjařelou atmosféru. Je sice zajímavé dívat se, jak se za deset let kinematografie posunula, to ale neospravedlní vznik dalšího filmu o Spidey. Navíc když nepřináší nový úhel pohledu či pojetí (na rozdíl od Nolanových Batmanů). Jednu věc má ale tenhle Spiderman lepší než Raimiho verze: herce a chemii mezi nimi. Ať už jde o nováčka Andrew Garfielda (sympaťák!), rozkošnou Emmu Stone (konečně skvělá baba pro Spideyho) nebo charismatického padoucha Rhyse Ifanse. 70 %.

Žádného velkého horroru se nedočkáte, maximálně jemného zamrazení ve chvílích, kdy se objeví další z ujetých postav, ale AHS je vcelku příjemné překvapení, které se rozhodně nesnaží o rating PG13. Jsem zvědavá, jestli se tvůrci ve druhé sérii nezačnou víc bát. Poslední díl byl mimochodem úplně zbytečný.

Výtky ostatních nechápu. Mezi vlky funguje přesně tak, jak má. Má působivou melancholickou atmosféru, chvílemi se dotýká i otázky vůle k přežití, což krásně podtrhuje právě hrozba ze strany vlků. Nenudila jsem se ani chvíli. Pravda, postavy nejsou nijak originální nebo psychologicky hluboké, ale tenhle film není konverzační drama. Není to ani survival thriller. Vlci tu působí spíše jako horrorová složka. Mezi vlky je spíš takové low-budgetové zamyšlení nad smyslem bytí a chlapskou vůli (ano, je to hodně chlapský film). Liam Neeson film táhne kupředu a věříte mu každé slovo. Jeho drsný hrdina nás dovede až k překvapivému konci, který vám zanechá podivnou pachuť v ústech. Skvělá hudba!