kOCOUR

Příjemně odvedené řemeslo, které však neobsahuje jedinou scénu, na kterou byste si za týden dva vzpomněli. Sterilní akce je vetkaná do hloupoučkého předvídatelného scénáře a tááákhle natahovaného konce a herecké esa typu Jon Voight a Harvey Keitel jen mdle přihrávají zcela rutinnímu Cageovi, který stejně jako oni neměl příležitost předvést něco pořádného. Turteltaub propásl jedinečnou šanci a jako tolikrát předtím nepřekročil stín své průměrnosti.

Napětí v Otevřeném moři je téma těžce diskutabilní (ano, kromě oné noční sekvence) a když od něj odhlédnu, už toho ve zbytku moc k nalezení není. Povinná dávka povinných dialogů, v úvodu zcela zbytečně nasazená nahota (opravdu to divákovi pomůže lépe se s hrdinkou sblížit?) a ošklivě toporný ženský herecký výkon, jehož bezradnost perfektně zvýrazňuje jeden z posledních záběrů (detail na obličej). Naproti tomu digitál je stále mocný nástroj a jeho použití dokáže leccos povytáhnout o řád dva výš, ale to je upřímně také jediný dobrý nápad (šlo by to bez něj vůbec?), který se nedá Kentisově mizernému experimentu napsat na sekeru. A to je opravdu trochu málo na celovečerák za těžce vydřených 150Kč.

Cesta do pravěku + Star Wars + Četník a mimozemšťané v hávu počítačové hry Command & Conquer. Neptejte se mě jak, ale nějakou záhadou to šlape jako perfektně naolejovaný stroj. Nejoriginálnější a výtvarně nejodvážnější "starý" dobrodružný film za velice velice dlouhou dobu. Škoda, že nemá šanci se zaplatit a pravděpodobně ho potká stejný osud jako Final Fantasy. Divák fajnšmekr si však bude, proč to neříct bez obalu, rochnit jako prase v žitě ;)

Zápasy ve vybíjené jako hlavní náplň filmu. To přece nemůže fungovat... nebo ano? Moment, jede v tom Stiller! Eh... no zase je to kultovka ;). Určitě ne tak dobrá jako Zoolander nebo Starsky & Hutch, ale stále se spoustou VELICE silných momentů, které rozdmýchají divácké bránice do závratných poloh. Bez debat nejujetější film tohohle roku ;). ***1/2

Snímek je vším, co byste mohli žádat od popcornové zábavy – hrdina je sympaťák až na kost (z 90% zásluha obsazení Rona Perlmana, který se pro roli zřejmě narodil), sype jednu ultrasuchou hlášku za druhou, na každém rohu se válí tuny cool digitálních triků, dobře střižené akce a vše se odehrává v rámci divácky stravitelné stopáže. Okořeněn comicsovým pozadím, rozjíždí to navíc rohatý rudoch ve světle příjemné okultní atmosféry a příběhu, který se sice předlouhou inspiruje velice volně (bere si pouze postavy, základní motiv a kousek finále), ale na nabitý celovečerní trhák stačí s naprostým přehledem. Měl by se líbit všem, kterým sedí Del Torův režijní styl z Bladea 2 a zároveň si potrpí na nejednoznačné hrdiny s vlastní neujasněnou minulostí (a budoucností).

Je parné léto a k tomu neodmyslitelně patří pořádný popcornový nářez. A protože rudoch Hellboy se zatím pozdržel kdesi za oceánem, pozornost si zatím jednoznačně zaslouží testosteronový bijec Will Smith, o němž producenti i režiséři moc dobře ví, že zpomalený a naštvaný chutná úplně nejlépe. Jeho drsná frackovitá image se zúročila i zde - těžko si na pozici rozporuplného vyšetřovatele záhadné (sebe)vraždy v přetechnizovaném roce 2035 představit někoho stylovějšího. Hláška střídá hlášku, pátrání se příjemně rozvíjí a iluze fungujícího světa se neustále prohlubuje. Scénář po delší době přichází s poměrně originálním námětem, i když to občas malinko zaskřípe a zavane moderním popem pro celou rodinu - zlí roboti jsou červení, hodný robot všechny zachrání atd. V globálu je však atmosféra příjemně temná a lehce odkazuje na Blade Runnera, i když jeho kultovního statutu snímek určitě nedosáhne. Triky mají naprosto oslnivou kvalitu (roste tu velká konkurence ostatním trikovým gigantům), roboti působí zcela přirozeným dojmem a když přijde na akci, dostávají všechny vaše smysly pořádně zabrat - rotace kolem osy, bullet-time a ostatní trademarky současného „postmatrixovského standardu“ přicházejí v jednom úhledném balíčku. Alex Proyas pobral to nejlepší z Vrány, Bad Boys a Minority Report, celek mírně přisladil Asimovem (prostě si od něj vzal roboty ;) a pod nálepkou akční sci-fi prodal na velice líbivém podnose. Co na tom, že má jeho film mnohem blíže k čiré komerci, než k artfilmu, který by stál za delší přemýšlení - je přece to léto. Vyrážejte do kin!

Mám rád Tonyho vizuální epileptický technostyl, ale jen pokud slouží filmu a ne naopak. Těch hrátek bylo tentokrát až příliš na tak jednoduchý děj, který byl vedle přemrštěné vizuality zdlouhavě rozmělňován ještě v druhém plánu - a to do té míry, aby se do něj vešla pseudofilozofická náboženská rovina. Ta filmu díkybohu aspoň slouží - dává konci nádech drsného zadostiučinění, hořkosladké životní výhry a vůně potu v nijak marném boji odhodlaného losera proti všem. Ale to je trochu málo a nic na tom nezmění fakt, že zpomalený Denzel Washington v dobře střiženém saku vypadá na popředí výbuchu zatraceně dobře. ***1/2

Absolutně rutinně natočená boxerská jednohubka, která neobsahuje NIC, co byste už neviděli někde jinde a mnohem lépe. Meg Ryan je v roli boxerského manažera uvěřitelná asi tak jako by byl Stallone v hlavní roli Města andělů a i Rocky 5 je oproti Mezi provazy vrcholem žánrové invence. (Hvězdička navíc za to, že se na Meg Ryan dá alespoň koukat.)

Parádně "divná" story s parádně "divnými" hereckými výkony v nejoriginálnější scénáristické omáčce za hooodně dlouho dobu. Skoro tak "mind-blowing" jako v Kůži Johna Malkoviche a o třídu lépe natočené než Slez ze stromu. Kaufmanovi se nedá upřít, že má dnešní Hollywood těžce na háku. Sice jeho filmy zhola nic nevydělávají, ale náročný divák-fajnšmekr si spokojeně pomlaskává ;). Dodatek: VŘELE doporučuji dát si týden oraz a vyrazit znovu. Při druhém zhlédnutí se budete cítit jako na nekonečném tobogánu, všechno získá mnohem větší smysl, emoce budou silnější, myšlenky výraznější a celkový zážitek znásobený přesně 1.5x. Jděte do toho.

Spider-Man II překonal všechna má očekávání. Psychologie postav se znatelně rozrostla a z mladého kluka, který ke štěstí přišel už není jen odosobněná poletucha, ale ryzí člověk s hlubokými problémy a silnými city. Scénář tentokrát sází mnohem více na dialogy a orámovaný obrovským množstvím odlehčující nadsázky tvoří z filmového Pavoučí muže zábavnější a cennější látku než doposud. Perfektní vizuální stránka, jejíž comicsová přestylizovanost je přímo enormní a rozhodně mnohem patrnější než u jedničky, pomáhá roztočit lopatky zejména akčních scén do takových otáček, až se každých pět vteřin rozplýváte nad tím, že přesně tohle jste si nejednou přáli někde vidět. Mohutné panoramatické celky přecházejí v kamerové nájezdy na detail a oblíbené „bayovské“ obloučky a do toho taková porce vizuálních efektů, že to smysly nestačí registrovat. Pokud nic jiného, ty peníze jsou na filmu zatraceně vidět. Znatelně se zlepšil i pohyb Spideyho – veškeré průlety městem teď vypadají jako ten z konce jedničky, kaskadéři už nejsou tak zřejmí a celkový dojem je mnohem dynamičtější. Raimi Spider-Manem II opět poposunul žánrovou laťku o pěkný kus výš a jsem upřímně zvědav, kterému filmu se jí v budoucnu podaří přeskočit, protože si momentálně při nejlepší vůli neumím představit stylovější zpracování comicsu.