kOCOUR

Do poloviny téměř klasický Ritchie, i když s nebývale vážnou tváří, přesto zábavný a formálně "kovově" cool. Druhá polovina je něco, co nedokážu slovy popsat a hlava mi z toho zmatkem třeští. Sofistikované geniální dílo s tisíci různými výklady či prachsprostá onanie a - proč to neříct - prostě shit? Každopádně si Ritchie ukousl větší sousto než by kdokoliv čekal a bojím se, že jeho fanoušci to pravděpodobně nedocení. Jestli se tím soustem skutečně fatálně zalknul, budu však moci lépe posoudit až po druhém zhlédnutí. Momentálně je pro mě Revolver schíza roku.

Silácké pózy v epileptickém střihu a příběhu, který toho chtěl říct zbytečně moc. Tonyho vizuální anarchie (umírněnější než v Muži v ohni) se mísí s výborným soundtrackem a vyrábí hutné, pro někoho zcela nestravitelné peklo. Není to akční film, ani syrová životní výpověď jedné ženy. Je to žánrově nezařaditelný mix barev, zvuků, atraktivních prostředí a slušných hereckých výkonů. Zábavný, mohu-li tvrdit. Ale stále zbytečně silácký a zcela mimo realitu všedních dní (tj. s nulovou šancí více tématicky zasáhnout).

Uwe Boll meets his match. Neuvěřitelně špatný film, u něhož se však budete neuvěřitelně smát. Nemá cenu vyjmenovávat všechna negativa, byli bychom tu do večeře. Prostě vezměte dokonalý film a udělejte z něj inverzi. A otevřete si flašku něčeho hodně řízného ;)

Emoce ždímané po litrech, skvělá kamera, skvělý Sláma a jako tečka minimálně pět hereckých výkonů s ambicemi na Českého Lva. Nejlepší a nejpřirozenější český film za poslední tři roky.

Krátké, jednoduché, ale údérné stylistické cvičení s úsměvně naroubovaným a Cravenovsky přetaženým finále. Craven pumpuje adrenalin do žil po litrech a mimochodem krásně ilustruje, o kolik mu komorní příběhy o pár lidech a z toho plynoucí psychologické hrátky svědčí víc, než tuny digitálních vlkodlaků a desetimetrových stříkanců na bílých zdech. Matematika kolem postav a hádanky, kdo je vrah, dostaly po dlouhé době volno a příběh je narýsovaný jako podle pravítka - a právě proto leží snad úplně prvně hlavní tíha na hercích... a ti jsou prostě brilantní. Rachel McAdams už se ze škatulky "pěkný, ale nepříliš známý přívěšek k hlavnímu hrdinovi" vymanila naprosto s přehledem a Cillian Murphy... roste a roste! Tenhle uhrančivý chlapík toho má ještě HODNĚ před sebou. Stačí jediný pohled a lezu pod stůl ;). Suma sumárum - až na pár logických nesrovnalostí, krátkou stopáž a zmiňované finále je Noční let současná absolutní špička žánru a prvotřídní ukázka toho, že i s malém se dá vyrobit hodně hutný heavy-metal.

Když vyšumí rozčarování z 3D efektu, nastupuje tradiční všeobjímající dokumentární nuda se všemi klasickými atributy - pomalou hudbou, pomalými záběry na pomalé medůzy a uspávacím komentářem evokujícím "poučná" videa na fyzice z dob střední školy. A nezachrání to ani jedna brutální lekačka, ani poměrně snaživý Jim. 50%.

Cool automobilové honičky, přehršel hlášek, celková roztomilá buranská stylizovanost a Jessica Simpson dovedou poměrně umně zakrýt fakt, že film je naprosto o ničem a i v osmdesátých letech by se za jeho scénář mohli stydět. Na sto minut nenáročné zábavy to ale bohatě stačí. Pěkná sedmdesátka.

Standardní klišé vetkané do opravdu roztomilého, vtipného a poctivě trhlého hávu ala Fratpack. Jedna z nejlepších komedií roku a opět zárodek na malý kult.

Těžká stylovka, které by k lepšímu výsledku prospělo odebrání tří čtyř postav a tím zcela nadbytečné příběhové kombinatoriky. Jinak hlavní charaktery jsou skvěle napsané, perfektně typově obsazené (až na Phillipa, jehož bych do téhle polohy netipoval a který těžce překvapil), hudba geniálně dokresluje potřebné atmosferické kontury a sem tam se ukáže i nějaká velice originální žánrová idea. Poctivější tři hvězdy aby člověk pohledal... Mimochodem, finále, které jsem si pustil čtyřikrát za sebou, aspiruje na vůbec tu nejlépe a nejpřehledněji natočenou přestřelku, kterou jsem byl poctěn spatřit. Bravo.

...především za druhou sérii, která je na poli seriálů něco vskutku neuvěřitelného. Go Sydney, go ;).