somnar

Neskutečně únavné. Spread jen a pouze variuuje slavnější předobrazy (namátkou Půlnoční kovboj), přičemž zcela rezignuje na vlastní nápady, invenci, ba i romantiku, vtip nebo spád. Prachobyčejná historka ve stylu up-down-moralize spolehlivě uspí, a to i navzdory faktu, že se první polovinu takřka nepřetržitě souloží. Indie-B(oring) 40%

It was meant to be. Kouzelné. Pravdivé. Hořkosladké. 80%

O Moonu mě bavilo (a baví) přemýšlet, což je nejen fakt, který mnoha filmům přičíst nemůžu, ale i pozitivum, které vyváží většinu negativ. Vybraná společnost vynikajících sci-fi roku 2009 má dalšího člena, jedno místo však stále zůstává volné... Jamesi? 85%

Vlastně se ani nedivím, že Jennifer's Body propadlo. Představuje totiž naprostý protipól nejen k trapně uhlazenému a zoufale bezzubému Stmívání, ale i k úspěšným neinvenčním hororovým remakům. Karyn Kusama a Diablo Cody si berou na paškál dospívání, americké maloměsto i strašidelné historky, tato témata ovšem zajímavě kombinují a hlavně si z nich bez servítek utahují. Jennifer's Body bych proto ocejchoval jako sympaticky černou a drzou komedii - hlubší dojem ve mně nezanechala, během těch 102 minut jsem se ale nudit nestihl. Kladné body samozřejmě za Megan, Amandu, Wikipedii, Hannah Montanu a RHPS :-) 70%

Pilot. 80%

Nakonec vůbec nejde o nemrtvé, prim hrají nekorektní vtípky a komplexy hlavního hrdiny, který s trochou nadsázky platil za zombie nikoli po, ale před nákazou. Ruben Fleischer netlačí na pilu, postavy taky nikam nespěchají (čas zbyde i na destrukci, vedle které bledne i Emmerich), jejich dialogy ale ani na sekundu nespadnou do nudné vaty (těch hlášek je vážně spousta, a tom jsme ještě nedorazili k Billu M.) a celé se to nese v nakažlivé pozitivní atmosféře, až by se mohlo zdát, že život v postapokalyptickém Zombielandu vůbec nemusí být peklo. A závěr v parku? Fantazie. 90%

U křesla Stephena Hawkinga, za animák s takovou kadencí vtípků (za všechny infiltrace lodi vetřelců, respektive diskuze s ultradementním klonem!) a nejrůznějších citací (nejen klasické sci-fi fláky, ale i Nepříjemná pravda Davise Guggenheima) se u DreamWorks vůbec nemusí stydět. Na příběh se moc nehraje, caparti se taky nijak neponaučují. A výsledek? Čirá zábava. Tudy cesta VEDE. 80%

Nechápu. Zakončit komedii o dvou sympatických cynických nepřátelích falešné rodinné pohody, roztomile blinkajících kojenců, nechutných machistů a náboženských fanatiků tím, že je z minuty na minutu přetvořím do podoby, kterou celou stopáž ostentativně opovrhovali? V Hollywoodu evidentně běžná praxe, hlavně aby to skousla klasická středostavovská rodinka. Nic nekonformního, nic odvážného, jen obyčejná (vánoční?) romantika... 50%

Pilot. 90%

Jo, na děj se trochu kašle, ale who cares, když všechny další aspekty (včetně digitálu) vyrážejí dech? 80%