Wysch

[televizní] sranda, kde si logika a rozum vzaly dovolenou. Béčko jako sviňa.

Absolutně netknutej příběhem Jaye Moriartyho jsem se podíval spíš na novýho Butlera v rudých číslech. Jaký zklamání bylo, že jediný, co bylo na příběhu hezký, je to, že to bylo jakože podle skutečných událostí. Když už bych si totiž tak nějak jako vybral příběh nějakýho člověka a byl by to příběh ne celoživotní, ale jednalo by se jen o nějakou etapu jeho života, buď bych jeho smutnou smrt ignoroval, nebo bych ji třeba jen zmínil v titulkách. Ten filmovej konec je prostě zazděnej, zbytečně hrající na city a přitom žádný emoce nevyvolávající. Obecně pak platí, že emoce z filmu nestříkaj tolik, jako ta slaná voda, ale zase to není ani žádný suchopárno. Po řemeslný stránce si dovolím tvrdit, že se jedná jen o průměrnej film, což absolutně hraje do karet tomu průměrnýmu filozofování. Tak.

Kdo by to byl řekl, že Dredd v podání Urbana bude nejenom předloze věrnější, ale hlavně i víc kulervoucí. Ve chvíli, kdy Dredd otevře pusu, aby něco řekl, můžeš si bejt jistej, že prohodí neskutečnou hlášku s kultovním potenciálem. Gore momenty v prvních patnácti minutách sice už nevygradují, a veškerá snaha o atmosférično nepřátelskýho paneláku vychází vniveč, přesto je Urbanův Dredd nejen poctou komiksový předloze, ale i poctou upřímný kýčovitý sračkovitý filmovosti. Taková sračka, až to baví. Opravdu.

Typické Hillcoatovské tempo. Opět žádná gradace, opět žádný výraznější moment, kterým by se divák tak nějak připoutal do sesle, opět však výtečná atmosféra a charizmatičtí hrdinové, kteří vlastně hrdiny nejsou. Chybí mi jakákoliv snaha diváka zapojit do děje, nebo mu alespoň zprostředkovat nějaký emoce, nejemočnější scéna je tak ta, která jaksi vyzní do ztracena, když se Jack mlátí hlavou o stůl. Což je tak trochu škoda. Ale Hardy je řízek a jeho postava je takovým tím zástupcem drsnýho geroje z divokýho Západu, kterej toho moc nenamluví. Jen je škoda, že toho vlastně i moc neudělá.

Po prvním shlédnutí hodně váhám. Ještě nikdy jsem neměl tak hluboký pocit po závěrečných titulkách, takový ten pocit duševního naplnění, který si hledá odpovědi v mojem vlastním nitru. Metafikce ukrytá v metafikci, tři příběhy a přitom jen jeden, leč kterej je ten pravej, to se divák vlastně dozví až s úvodním tónem závěrečných titulků. Kdyby ve filmu nebyl Dennis Quaid a jako vždy sexy Olivia Wilde, film by byl rázem jednodušší na pochopení, ale zároveň prázdnější a plytčejší. Takhle po první projekci můžu jen říct, že v roce 2012 jsem nevisel na slovech ve filmu tak moc, jako na na Slovech, ale zároveň se tak nějak obávám, že film, resp. scénář, se snažil být až moc postmoderní a chytrý. Dám tomu druhou šanci, emočně mě film vyždímal velice (v jistým ohledu i víc než celej Temnej rytíř dohromady), na plnej počet se mi však film pořád tak nějak nejeví. Možná to bude jednoduchostí samotnýho příběhu.

No... viděl jsem trailer po zhlédnutí filmu a kdybych první viděl trailer, asi bych byl z filmu ještě víc zklamanej, než jsem teď. On ostatně i ten plakát slibuje cosi víc, než jen rodinnou podívanou, celá zápletka je sice svým způsobem sympatická, ale je nedotažená pokulhávajícím tempem, které zaprvé nestíhá do sto minut narvat všechno, co chce příběh říct, a zadruhé samo o sebe zakopává a výtečně akční scény nahrazuje zoufale neoriginálními pohledy do rodinných trampot. Král Fergus je ale sympoš.

Prostoduchý a jednoduchý, extrémně zábavný v první půlhodině, ztrácející tempo i kvalitu hereckýho ansámblu tím víc, čím víc postav se na plátně objeví.

Malý film roztomilý tím, že opravdu ale opravdu vznikl pro radost a ne pro peníze. Je to na něm vidět a i přes klišoidní zápletku a klišoidní rozuzlení je pořád sympatický. Smajlík.

Klišé a kýč bez špetky inovace. Bohužel.

Pokud tohle má být zástupce levných chytrých sci-fi, pak je mi smutno. Logickejch děr to má až hanba, otravnej harant je na zabití, originální úvod střídá vyschlá studna nápadů, Willis je bohužel upozaděn (výtečná je scéna s prvním harantem) a ve výsledku je Looper tak hloupé sci-fi, že se až divím tomu, proč má tak "vysoké" hodnocení. Time bullshit je zde opravdu time bullshit, film nemá žádná pravidla ohledně časoprostoru a cestování v něm, ke všemu popírá sám sebe (proč by měl Rainmaker zabíjet Loopery tak složitým způsobem?) a vůbec pointa je tak ubohá a tak "what the fuck are you thinking about my IQ", že je mi až smutno, že tohle je prý teda nejlepší sci-fi od Source Code.