Wysch

Pozor, spoilery! A znovu se setkáváme, pane Tarantino, u dalšího super oscarovýho filmu, jehož účel jsem opětovně nepochopil. Ale oproti Panchartům jsem se nakonec i bavil, a to přibližně od chvíle, kdy Django zastřelí orajícího fotříka, a do chvíle, kdy umře Schultz. Celej závěr považuju za zbytečně nastavovanou kaši, která postrádá všechno, co bylo super předtím, ale jako nakonec ti tři otrokáři, nebo co to bylo, měli fajnovou smrt. Jako ale odkaz na Nerova Djanga super, Waltzův zubař opravdu výbornej a Samuel L. Jackson neskutečnej. Akorát bych trochu odnegroval, negr v každý větě mě postupem času začal víc a víc štvát.

Film není ve výsledku ani dobrý, ani špatný. Není ničím výjimečný, až na precizní režii a výborné herecké výkony. Není nijak bůhvíjak emotivní ani prvoplánově emotivní. Ale nějakým záhadným způsobem funguje a vytváří poměrně zajímavej filmovej prožitek.

Seriál se stále natáčí, to mi ale nebrání zhodnotit a zkritizovat "Test episode" S.O.T.A. No na začátek je třeba říct, že všechno je strašně levný. A potom strašně blbý. Logickejch lapsů je v testovací epizodě tolik, že vystačí i na celovečerní film, a to je epizoda jen třináctiminutová. Look seriálu je ještě horší než televizní, herecký výkony ZATÍM neexistujou (snad přijdou s příchodem opravdovejch herců), zbraně jsou airsoft a triky jsou příšerné (a to jich nebylo zapotřebí moc). Základní zápletku z testovací epizody pochytit nelze, lze pochytit jen z oficiálních stránek projektu, nebo případně z wikipedie. Osobně tajně doufám, že se seriál podaří natočit a bude to vypadat jako seriál (nebo nějaká web-series), ale zároveň se modlím, aby scénář a režie měly logiku a ta krev vypadala jako krev a střelba zněla jako střelba.

[komentář ve výstavbě] Výraznější zamyšlení by nebylo od věci až tehdy, až zkouknu tu celou první řadu. Po čtyřech dílech si prozatím netroufám seriál nějak výrazněji hodnotit. Prozatím jen můžu říct, že i přes všechnu historickou nevěrohodnost se mi Vikingové líběj. :)

Už v polovině první série bylo jasnejch pár věcí. Zaprvý, že Arrow nebude kdovíjaká seriálová pecka, jejíž look připomene hollywoodský spektákly. Zadruhý, že Arrow nebude zase až tak špatnej seriál, protože je narvanej hezkejma holkama. Teda... No, ale abych to nějak zkrátil, místama telenovelní look je opřesdržku, místama to opravdu vadí, k tomu ke všemu se přidává ještě telenovelní milostnej čtyřúhelník v čele s nepříjemně nesympatickou Laurel. Zlatá Felicity. Herecký výkony taky nejsou bůhvíco, ale Amell se dá v pohodě zkousnout a sem tam se objeví i nějakej náznak herectví. Ale zaujal mě hlavně scénář a jeho rozložitost do stran a zároveň jeho roztěkanost. To nejlepší se totiž odehrálo před pěti lety na tom ostrově, a to druhý nejlepší se odehrává, když se na scéně objeví Felicity a má jinej úkol než hrabat se v klávesnici. V kasinu byla sexy. To nejhorší se odehrává, když se na scéně objeví Laurel a Oliver začne filozofovat. Takový kódy, co vypouštějí oba ve svých dialozích z huby, jsem neviděl ani v Ulici. Příjemně (ne)překvapuje Paul Blackthorne, a.k.a. Detektiv Kopí (ještě tam chybí poručík Luk a kapitán Meč a třeba desátník Štít a budeme mít kompletní středověkou sbírku zbraní), který na scéně vždy potěší a je to nejlepší herec v seriálu, tedy samozřejmě až po Felicity. Nepříjemně nepřekvapuje telenovelní Queenovic rodina v čele s naspýdovanou ségrou, stejně tak naprosto zbytečně působí omáčka okolo jiných postav, jejichž úloha je nakonec jen epizoidní a v rámci seriálu naprosto zbytečná. Původně se mi první epizody i líbily tím, že byly epizoidní, a vždycky šlo jen o to, že Arrow zabije nějakýho frajera, ale ve chvíli, kdy scénáristi konečně dostali zaplaceno a začal se utvářet celek okolo Undertaking, to nejzajímavější vyplodili právě ve chvíli flashbacků. Tehdy jakoby seriál dostal konečně nějakou tvář, jenže zároveň mu to dost škodí z příběhovýho hlediska, protože mít finále je super, ale jakmile se objeví nějakej záporák, vždycky je jasný, že ve finále prohraje. V tomhletom případě to opravdu hodně připomíná Temnýho rytíře. Batman Begins totiž taky vlastně nastolil jen první epizodu, a častokrát zmiňovaná podobnost s tím Nolanovým Batmanem je v tomhle ohledu ještě očividnější. Neboť Temný rytíř představil Jokera a ve chvíli, kdy se poprvé dostal Batman do kontaktu s Jokerem a stala se z toho osobnější věc, Temný rytíř ztratil jistou dávku toho očekávání, co se stane. Od chvíle, kdy Joker utekl z vězení, Temný rytíř ztratil příchuť. Od chvíle, kdy se Oliver poprvé setkal s "tím druhým lučištníkem", seriál ztratil chuť a tempo a přitažlivost mu daly už jen ty flashbacky. Neboť divák věděl, že ten druhý Lučištník je teď záporák a na konci nejspíš umře (nebo prohraje), zmizelo očekávání toho neznámýho a... očekávanýho. Na druhou stranu flashbacky z ostrova mají pořád svojí příchuť, protože pořád divák neví, co všechno se na tom ostrově stalo a co všechno Olivera změnilo. A to dávkování flashbacků je dobře udělaný, neprozrazují moc. Až teprve poslední epizoda první řady ty flashbacky háže na stejnou úroveň se "současností". Na druhou stranu finále má solidní grády, mohlo by být lepší, ne že ne, ale taky to není takovej průser, jak jsem čekal. Konfrontace obou lučištníků sice nemá koule, ale "redundancy" ústí v sympatickou snahu nezakončit první sérii úplně špatně. [SPOILER] Z osobního pohledu můžu jen říct, že nejzbytečnější postavou v seriálu je Laurel a měla zůstat pod tím šutrem.[/SPOILER]

Já teda na hudební filmy moc zaměřenej nejsem, obzvlášť na filmy zaměřený na pop-kulturní music. Přiznávám, že jsem si film sprostě stáhnul, a to hlavně díky skvělý Anně Kendrick, jenže kupodivu tenhle film není až tak o Anně Kendrick nebo o současný populární hudbě, jak by se jakože mohlo zdát. Pitch Perfect je hlavně - a to doslova - sladěním střihových sekvencí, který posouvají nejen "zpěv" a "hudbu", ale i "dialogy" na trochu jinou úroveň. Obsah neobsah, souhlas nesouhlas, Pitch Perfect je pro mě ztvárněním i zpracováním naprosto ojedinělou romanťárnou, kterou dolů v hodnocení posouvá nakonec opravdu jen ten scénář a plytká zápletka i rozuzlení.

Bejkárna nejtvrdšího kalibru, při níž s klidem přimhouřím oko nad tím, že by se mělo jednat o Dickovinu a že s Total Recallem od Verhoevena to má společnýho maximálně Quaida a tříprsou děvku. Po řemeslný stránce se totiž jedná podle mýho o naprosto ojedinělej akčňák nesoucí se v rytmu kamerovejch nápadů, který spíš diváka posílaj nahoru a dolů, a to doslova. Tam, kde třeba Bay točí kamerou kolem dokola, tam Wiseman s chutí točí kamerou nahoru a dolů. A tak dál. Viz. Shadwell, jehož komentář mě přiměl se na film podívat ještě jednou novýma očima. [blu-ray extended (2017):] Zajímavý, jak extended cut, který přidává já nevím čtyři minuty Ethana Hawka a dvě minuty na závěr (a pak někde ještě pár minut), dokáže vyznění filmu dost změnit. Je to tak ještě dvojjatější než "původní" Total Recall, protože na ten svůj obojakej konec vyloženě hraje. Beckinsale digguju i v 2017.

Hodně syrový pohled do nitra britskýho lágru. Co na tom, že prvotní zápletka i vlastní závěr je směskou klišé, co na tom, že hlavní záporáci choděj jak namrdaný kačeři a English Frank si zaslouží Zlatou Malinu. Co mě na filmu samotným naprosto oddělalo, je ta syrová a surová atmosféra podpořená řadou skvělých kamerových nápadů.

Nehodnotil jsem a nehodnotím proto, že jsem víceméně z Arga zklamanej, ale přitom z něj i příjemně překvapenej. Viděl jsem ho dvakrát, jednou v kině, jednou jsem ho vylovil ze zátoky, ale ve výsledku ani opětovná projekce mi neřekla, proč se jedná o tak dobře hodnocenej a kritikou přijímanej film. Na jedničku je atmosféra a celkově vzato i feeling tý doby. Na pětku je podle mě naprosto klišé scénář, který vrcholí provoplánem někde v poslední půlhodině. V čem teda tkví kvalita Arga, to si nedokážu pořád vysvětlit. Snad někdy třetí projekce odhalí, co mi uniká tak dlouho.

Viděl jsem celou řadu dobrých filmů z roku 2012. Ale tenhle z nich vybočuje. Je tak skvělý a bezchybný, až je skoro neuvěřitelný, že mi unikal tak dlouho... No a abych nezapomněl, za celej film jsem si řekl dvakrát: "Ty vole, ten Lerman je fakt dobrej." A třikrát: "Ty vole, ta Hermiona je fakt dobrá!" Ale králem celýho osazenstva je samozřejmě Ezra Miller.