Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Krimi
  • Thriller

Recenzie (5 339)

plagát

Záhada hlavolamu (1993) 

Já až do dneška neměl absolutně páru, že existuje nějaká "nová" verze Jestřábova nejslavnějšího románu a to jsem zrovna v době vzniku filmu byl u skautů, pravda mně ani tak nešlo o vznešené myšlenky, jako o jednu slečinku z vedlejší třídy, která byla skautka a tudíž i já byl na chvíli skaut a lovil bobříky....bohužel jenom ty skautský. Pokud jde o Rychlý šípy, tak to byla modla, ať už seriál Záhada hlavolamu, a nebo kreslený příběhy v Mladém hlasateli, o knížce samozřejmě nemluvě. Musím říct, že tenle film je neuvěřitelně milý překvapení v mnoha detailech absolutně předčí seriál ze šedesátých let, zamzrí snad jen absence Široka, ale vše vynahrazuje skvělá atmosféra, dokonale vybrané exteriéry, které odhaduji na pel mel z celé Prahy a především přechod do Stínadel, přesně takhle jsem si ho kdysi představoval, když jsem poprvé četl knížku, neuvěřitelný, ty tramvaje, uličky, starý domy, uzavřená vontská komunita, fakt paráda. Film měl takový tajuplný nádech, který se rovněž blížil knížce víc než seriál, prostřihy na Jana Tleskače, byly až hororový. Jediný, opravdu jediný, co zabránilo pětihvězdičkovýmu přídělu jsou herecký výkony, proboha kdo vybíral Rychlý šípy ???? Taková škoda, udělat poctivý casting, tak je to totální bomba i tak se ale jedná o velepřekvapení.

plagát

Božský (2008) 

Důvod proč jsem si vyhledal v programu právě tenhle film rozhodně není kvůli jeho obsahu. Nemám rád politiku a na politiky mám přímo alergii, ale mám rád režisérský rukopis Paola Sorrentina a práci jeho dvorního herce Toniho Servilla a podle toho to taky přesně dopadlo. Zatímco nad genialitou některých obrazových kompozic jsem se doslova vznášel a nad hereckým Giulia Andreottiho v podání Toniho jsem chrochtal blahem, protože takhle divácky nevstřícná postava ve filmu nevegetí moc často, tak nad obsahou stránkou filmu jsem si uspořádal minimistrovství v délce zívání. Možná to bylo i díky mé nulové znalosti italské politiky a neochotě se tou celosvětové typickou koalicí politiků a zločinců nějak hlouběji zabývat . V každým případě jsem rád, že jsem viděl další "sorrentinovku" i když do zítra na ní zapomenu.

plagát

Prameny života (2013) 

Prameny života je ukázka dokonalé scénaristické dramaturgie. Film prakticky nemá žádnou klíčovou zápletku a se žánry se zde pracuje velmi nenápadně, ale čím déle ten film trvá, tím víc jsem byl závislej na každým záběru. Opravdu nádherně vykreslený život i jednotlivé generačně i vztahově propletené postavy. Kamera a herecké výkony jsou rovněž na vysoký úrovni a pokud jde o dlouhou stopáž, tak věř, že já po pár záběrech zcela přestal vnímat čas a naplno jsem se ponořil do pramenů, které bych bych nazval prameny lázeňské superfilmařiny.

plagát

Miesto činu - Vila na predmestí (1985) (epizóda) 

Schimanski tady hned na začátku chytil slinu a už v šestý minutě hrál s jedním pivečkem házenou. V zápětí však přišla velmi zajímavá scéna, Schimanski si objednává u nějakýho stánku dvě piva, který zaplatí, ale dostane čtyři, který pak asi 10 minut nosí něžně v náručí jak miminka. Zajímavý změny se taky udály na služebně, kdy se vrátil na scénu Schimanskiho původní šéf Kisling a samozřejmě hned od začátku prudí jak umí, ale jen Thannera, protože Schimi se ocitnul v docela velkým průseru, jednak mu došlo pivo a jednak ho drží v šachu v baráku na samotě u lesa nějaká skupina magorů. Teda on tam Schmi skejsnul díky jedný ženský se kterou se kupodivu nevyspal. Hlavně první část v baráku je fakt napínavá a člověk čeká kdy a odkud přijde úder. Docela napínaček, který trošku připomíná jeden díl seriálu Profesionálové.

plagát

Rozprávkar (2014) odpad!

I kdyby všichni obyvatele pavilonu slonů měli střevní potíže, pořad by z to byla menší sračka než je tenhle film. To si radši příště budu hladit koule kopřivou než čumět znovu na Pohádkáře.

plagát

Bratovrah (2005) 

Musím říct, že mám s obsahem filmu docela problém. Film totiž nenabízí názor ani řešení, což by bylo dobře, ale tak jak byly ty postavy napsány, mě nechytla ani jedna. Hergot když už mě přijme nějaká země o který sním, měl bych se naučit respektovat změnu prostředí, změnu mentality, tradic a hodnot a tady se nejedná o žádnou kulturní asimilaci, která může být k diskuzi, tady se jedná o dodržování zákonů ! Kurdové a Turci si přiváží do Německa "oko za oko" "zub za zub" a tak se vzájmně mstí a podřezávají a je jim zcela u prdele, že Německo má zákony, že v Německu existuje pojem jako vražda, vyšetřování a soudy. Dokonce tam zazní i něco ve stylu "zkurvení Němci". Takže to je jedna strana mince, jenže je tu i ta druhá, prostě chci najít štěstí v jiný zemi, chci dodržovat její zvyky, její tradice a především její zákony, jenže tenhle názor moji národnostní kolegové příliš nesdílí a tak mě dřív nebo pozdějc semelou takovým způsobem, že než se vzpamatuju, jsem až po krk ve sračkách a je jasný, že v budoucnu mě čeká všechno, jen ne to štěstí za kterým jsem původně do cizí - lepší země šel. Perfektně zahraný, některé scény jsou až syrově realistický, ale nedokážu si srovnat podstatu filmu.

plagát

Dům pro dva (1987) 

Tak tohle je fakt depresivní a ponuré a to nejen prostředím, ale i příběhem. Ondra je tady vysloveně na zabití jeho bráška, kterýho hraje Jirka je zase až extremní opak ňoumy s čímž mě taky sral. Ovšem oba herci zahráli svoje party na výbornou. U Ondry si dokonce myslím, že se jedná o jeden z jeho nejlepších hereckých výkonů vůbec. Smutek, který není ani tak v příběhu, jako v postavách se na mě přenes docela vydatně.

plagát

Samba (2014) 

Francouzskou schopnost jemně zabudovat do svých zábavných filmů vážné sociální téma asi nikdy nepřestanu obdivovat. I tady příběh není typická hihňárna, ale je ti při jeho sledování příjemně, máš úsměv na rtu, ale pak přijde scéna, která připomene, že život umí dávat i facky a pak ten mráček zase odpluje a je fajn, ale jen to dý doby než se zase zatáhne. Je to hrozně šikovně odvyprávěný, filmařský cit je znát v každým záběru a pokud jde o herce, tak ty jsou super úplně všichni, ale Charlotte mě tady byla hrozně sympatická, takový pohodový trdýlko se srdcem na správným místě. Tímto bych chtěl poděkovat uživatelce Aurorka85 a uživateli Claudel, za mimořádně spontální přesun z hospody v Dejvicích na Febiofest na Smíchově, kde každá minut měla svou roli a Aurorce85 ještě spešl díky za výběr filmu a pozvánku navrch. Takhle neplánovaný nálet na kino jsem ještě nikdy neuskutečnil.

plagát

Lovci a oběti (2015) 

Největší síla filmu je v námětu. Myslím si, že by nebylo od věci tenhle film pustit mladejm, co se vznášej někde na škole v oblacích a malujou si život na růžovo. Možná to do budoucnosti zachrání nejeden zkaženej život, protože maturita z naivity je někdy fakt pekelně drsná. Horší už to je se zpracováním. Nemůže se servírovat drsnej, realistickej film a dát do něj zpomalovací cool akční scény, to k sobě fakt nepasuje. Ty bitky jsou pak k hovnu a to je dělali skuteční fighteři co by ze mě udělali pět karbanátků. Takže o to víc mě mrzí, že akce byla pojeta naprosto odlišně od celkového pojetí filmu. Vůbec mě obraz až tak neseděl, možná střih. Taky mě zamrzel casting, tady nevím do jaký míry ovlivňoval tvůrce producent, ale prostě face z bulvárů byť nemají až tak zásadní roli mě budou srát vždycky, máme tu přece skutečný HERCE i na malý role !! Hlavní roli má Martin Kraus, kterýmu se říká český Belmondo, jako milovník pravýho Belmonda při téhle přezdívce vysloveně trnu. Nicméně Martin je sympaťák a působí pohodově, proti jeho výkonu nemám větších námitek. Nejsilnější byl ve scéně volání do porodnice. (to si asi Martine moc nehrál co :) ? Gratuluju tatínku ), ale třeba ve společných scénách s Tomem Hanákem ještě tahal za kratší konec. I když zase postava, kterou tam hraje Tomáš Hanák, nevěřím že v realu taková existuje. Nic no, Macus je debutant, takže určitě vezmu v potaz některý zbytečnosti typu "výslech na policii", kde se mohlo střihat a přimhouřím obě oči, dám tři s tím, že ten film má co říct, že má svý silný momenty a že je to taková nadšená poctivka.

plagát

Moja krev (2009) 

Od Wrony jsem už jeden životní absinth ochutnal (Křtiny) a protože se to sice těžce trávilo, ale dobře chutnalo, dal jsem si další dávku v podobě tohoto bijáčku. Moja krev je určtě taky hodně silná, ale pod podmínkou, že se nějakým způsobem dokážeš ztotožnit s hlavním hrdinou, což já bohužel nedokázal. Upřimně řečeno, díky jednání a uvažování hlavních hrdinů jsem si připadal jak na ostrově malomocnejch. Typicky silný polský atributy, syrovost, scnénová realnost, výborný herectví a kvalitní filmařina jsou tady k zastižený, ale příběh mě bohužel příliš nesed.