Záhada hlavolamu

Souborné vydání Foglarovy stínadelské trilogie je mojí nejoblíbenější knihou pro děti a mládež vůbec a její uvěřitelné a stejně působivé zfilmování považuju za úkol náročný i pro ostříleného matadora, natož pro snaživého debutanta. Kotkův film, hlavně kvůli typově dobrým, ale dřevěným dětským hercům, kteří se nedokázali porvat s archaickou mluvou postav, nízkému rozpočtu a rozhodnutí vycházet jen z prvního dílu, nepůsobí ani uvěřitelně ani patřičně hutně a epicky. Děj je totiž tím pádem chudý a na celovečerní stopáž násilně roztažený a snaha o epičnost neustálými podhledy, jízdami a jeřáby budí dojem studentského cvičení křečovitě jedoucího na efekt. Nicméně nutno uznat, že ty varhanami podbarvené záběry na polorozpadlé baráky nebo na Rychlé šípy utíkající stínadelskými uličkami popř. černobílé flashbacky jsou úžasně traumatizující. Stejně jako Dlouhé bidlo, s pedofilním úsměvem a hlaholivým "TAK CO, ČERVENÁČKU?" beroucí na dvoře Červenáčka kolem ramen jako vězeňské kápo nováčka. Vlastně ne, to byla spíš strašná sranda :) (15.09.2008)

No a co, že tento kult má toporný herecký výkony, no a co, že je to jen plácání se do stehen, no a co, že to předloze a původnímu seriálu, nesahá ani pokotníky. Má to atmosféru takovou, až se z toho chce zabíjet 15 letý maniaky. Každá generace by měla mít svojí verzi téhle totální pubertální demagogie pana Foglara. By se vidělo, na jaké místo, byste pasovali tuto verzi. (08.12.2014)

Nejlepší česká urbánní legenda, jejímuž převodu z komiksových okének na ta filmová pomohla stínadelská atmosféra pražských exteriérů přelomu 80. a 90. let. Slušný smysl pro atmosféru, přestože rytmus vyprávění má rezervy, sympatická dramatizující tajemnost hudby. Ve Stínadlech ale nebude klid, dokud někdo nenajde sílu i při zachování amatérského herectví udělat pomocí nových postsynchronů z tohoto polotovaru celkem bezbolestně o kus lepší film. (09.02.2014)

Tohle teda vůbec neni ani zdaleka tak špatný, jak to podle hodnocení vypadá (64%, 2015). Samozřejmě to nejde hodnotit stejnym způsobem jako ten Bočanův seriál (ten měl víc prostoru, byl jinak pojatej atd.), ale atmosféru má ten film skvělou a pro mě to je k seriálu naprosto plnohodnotnou alternativou. Abych pravdu řek, tak co do nějaký tajuplnosti nebo uvěřitelnosti/věrohodnosti toho stínadelskýho prostředí a exteriérů obecně to na mě v mnoha ohledech působilo i atmosféričtejc a silnějc než ten seriál (dost tomu přispívá i ty celkem povedený Maláskovy varhanní hudební motivy) - třeba parádní a mejm dětskejm představám naprosto odpovídající Rozdělovací třída s tramvajema a vstupem do Stínadel se s tou seriálovou verzí vůbec nemůže rovnat. Ta hudba se k tomu taky hodí skvěle, to mě mile překvapilo - jen je na můj vkus občas až moc návodná; i díky ní některý scény působěj až hororově. Jen ti herci, zase ty dětský herci - nijak světoví bohužel fakt nejsou, dost jim ale podle mě ubližujou i špatně psaný dialogy; tohodle zaváhání je každopádně velká škoda. Na druhou stranu ale, pokud porovnám herce ze seriálu (který jsou obecně přijímaný vesměs pozitivně) a z tohodle filmu, tak mezi nima žádnej propastnej rozdíl teda fakt neni. Podobně jako mi v seriálu vadil Mirek, tak tady mě do uší/očí nejvíc bili třeba Jindra a Bohouš - oproti tomu skvělej tady byl Jan Tleskač. Narozdíl od seriálu, kde Bratrstvo kočičí pracky chybělo, tak tady ve filmu se objevuje - na úkor ale Široka, kterej byl zase jen v seriálu. A to mi přijde škoda, protože k atmosféře tajmnejch až děsivejch Stínadel Široko podle mě jednoznačně patří a vynechat ho je až trestuhodný (pokud bych měl vybírat mezi ním a Bratrstvem, jednoznačně bych hlasoval pro Široka). Kažodpádně - podle mě to je skvělá, i když v porovnání se seriálem asi trochu temnější a děsivější záležitost, která si rozhodně nezaslouží bejt takhle zatracovaná a opomíjená. (03.12.2015)

I když doba kouzelných Foglarovek už minula, neodolala jsem a na příběh se s potěšením znovu podívala. A byl to spíše nostalgicky posmutnělý pohled. Pátrala jsem po důvodu, proč mě tento v dětství tak oblíbený příběh už neoslovil. Tvůrci sice dělali co mohli, ale toto klukovské dobrodružství dneska už asi věrohodně natočit nelze. Transplantovat 80 let starou knížku do současnosti se nezdařilo. Klukovský svět, který se od toho prvorepublikového značně změnil, se vystihnout nepovedlo. Chybí tam foglarovský duch s atmosférou tajemna a starých časů, v nichž se příběh odehrává. Herecké výkony to hodně pokazily, byly velmi naivní a archaické, historická atmosféra nebyla vystižena i když výprava, zvolené lokality i hudba docela ušla. Film stojí ve stínu mnohem zdařilejšího černobílého seriálu a faktu, že zasadit Foglarovy knížky do dnešních časů se bez vysokých nákladů do filmové výpravy sotva podaří. Dneska se totiž místo bobříků loví pokémoni. (20.09.2016)