horovska

Velmi depresivní záležitost, kromě jedné úsměvné scénky, ve které promlouvá taxikář k sebevrahovi, beznaděj střídá beznaděj. Chtěla bych doufat, že život v Sofii takto nevypadá. Souběžně je rozehráno několik příběhů, některé zůstanou nedořešeny. Snímek, jemuž však kromě pesimismu nemám co vytknout.

Připomnělo mi to komiksovou povídku z Rychlých Šípů o tom, že se nemá volat z legrace o pomoc, protože až ji budete potřebovat doopravdy, nikdo vám volání neuvěří. Nic víc jsem v tomto patnáctiminutovém kraťasu neobjevila.

Drsný film založený na skutečné události. Vražda dítěte spáchaná ,,pro zábavu” dvou desetiletých kluků nahání husí kůži. Výpovědi chlapců svědčící o brutalitě činu, zděšení zoufalí rodiče, vše naservírováno s velkou dávkou uvěřitelnosti. Skvělý herecký výkon malého Jona. Bude těžké to vypudit z hlavy....

Co jsou to vzpomínky a proč je není možné udržet? Mění se spolu s námi? Proč po letech vypadá starý příběh u každého z aktérů jinak? A co nám vlastně zbyde, pokud je ztratíme? Jízda labyrintem průhledů do minulosti, často bizarni, někdy vtipná, nápaditá a moderně svěží. Film, jež mne nenudil ani minutu, včetně civilního projevu hlavního hrdiny, kterého si raději scénárista a režisér v jedné osobě zahrál sám.

Padesátá léta viděna očima dítěte - tento černobílý film má v sobě velký kus poetiky a melancholie. Pro děti to určeno moc není a snad pravě proto o něm nebylo téměř slyšet. A je to velká škoda, neb je to opravdu jeden z filmů, jenž tuto dobu ukazuje velice realisticky, avšak úsměvným způsobem z pohledu běžné rodiny. Velké nadšení obyčejných lidí střídá rozčarování a vystřízlivění po procesech se Slánským. Film je občas prokládán dokumentárními záběry a zakončen slavnou stavbou Stalinova pomníku na Letné. Krásný scénář, krásný film, skvělí malí herci, neokoukané tváře. Pro mne milé překvapení!

Znepokojující snímek o voayerismu ukazuje, jak nebezpečnou zbraní může být snadná dostupnost sledovacích zařízení a techniky v rukou běžného člověka. Muž v tomto případě začne být na sledování soukromí svého okolí závislý a není schopen v něm přestat ani poté, co si uvědomí, že jej to nečiní šťastnějším, ba právě naopak. Velmi dobře zpracované téma!

Melancholický snímek s krásnou atmosférou mne na dvě hodiny přenesl do sychravých lesů na samotu kdesi v Rusku. Mladý veterinář se zde ukryl před sebou samým a před nevyřešeným vztahem s matkou. Zpráva o její náhlé smrti v něm probouzí skryté emoce a vztek. S klidem a rozvahou vyprávěný snímek má své dramatické vrcholy skvěle načasovány, poetický obrazy krajiny i syrového prostředí chovatelské stanice ve mne vytvořily opravdu nevšední dojmy.

Film, provokující často délkou statických záběrů, udržující však napětí zvědavost diváka až do konce. Vrcholem filmu je scéna, která přiměla polovinu diváků v kině vykřiknout. Otevřený konec naznačuje, že to, kdo se skrývá za otevřením temných zákoutí duší a traumat z dětství není podstatné. Psychologické drama neobvyklými prostředky dosahuje mohutného účinku.

Něžná zábavná povídka o spletenci vztahů, setkávání a opouštění, odvaze i zbabělosti. Svobodomyslná dívka tzv. ,, hodí vidle” do vztahů jedné nuselské rodinky. Zase po dlouhé době Hřebejk v lepší formě. Situace jsou zábavné, ale zároveň nepřekračují míru uvěřitelnosti.

Filmová klasika, která mne bohužel dosud minula, a tak jsem si ji dala až v jejich téměř šedesáti letech. Ač ve své době brilantní a moderní dílko nové vlny, dnes jsem jej měla problém přežít bez zívání. Belmondo je charismatický a okouzlující, uvolněný a táhne celý film. Přesto charaktery postav až do konce filmu zůstanou kluzké a nepochopitelné, děj se neděje a atmosféra Pařížských ulic na zážitek nestačí.