horovska

Útěk dvou mladíků z transportu se prolíná s výjevy z jejich minulosti, obyčejné věci, schody, okna, vše odosobněné. Postrádala jsem přiblížení k hlavním postavám a to přesto, že záběry kamery jsou téměř výhradně z velké blízkosti a představu prostoru máme jen z ruchů. Zajímavý experiment, jistě novátorský ve své době, ale na mne tedy bohužel nefungoval.

Na první pohled výborně natočený seriál s bravurními hereckými výkony a zajímavě propracovanými psychologickými profily postav plný dramatických zvratů a velmi vtipných momentů. Návyková záležitost u které však až mrazí, pokud si uvědomíte, jak obrovská agitka a sociálně politická masáž to je. Pokud jste zažili totalitu, pak se vám z toho nebude dělat dobře. Zvláště pak, pokud domyslíte, k jakému myšlení seriál primitivnějšího diváka navádí.

Filmy Bohdana Slámy jsou čím dál méně reálné. Figury jsou spíše karikatury, mezi nimiž se pohybuje hlavní role, jediná ,,normální". Obdivuhodná Zuzana Kronerová na rozdíl od ostatních herců dostala ve scénáři šanci k vývoji postavy a zastínila tak ostatní herce. Bába z ledu nutí k zamyšlení nad vazbami a rituály v životě, které přerušit bývá zpravidla mnohem složitější, než jak to ukazuje tento snímek.Černobílé vidění okolí se podobá spíše přehnanému vyprávění, nežli životu skutečnému. Chápu, že tento styl je pro mnoho diváků nestravitelný, přináší totiž depresivní obrazy. Mne Slámovy filmy baví.

Těšila jsem se, že to bude film o muzikantech, ale to je téma jen čistě okrajové a nepodstatné.O čem však film je či má být, to mi zůstalo skryto. Chuť odejít z kina by měla znamenat velmi zlé hodnocení, ale přeci jen musím ohodnotit alespoň skvělou práci Matěje Kroupy, ať už jako autora, nebo jako supervizora, který se staral o to, aby herci vypadali, že hrají. To se dost povedlo, stejně jako herecké výkony - Plesl i Mělník jako vždy výborní. Co je to platné, když plytký příběh a marný vývoj dělá z filmu nepoužitelnou slátaninu...

Příběh téměř beze slov. Krásná hříčka s vtipnou pointou.... Tak si představuji krátký film. Muž a žena, kteří se potkávají jen při předávání služeb podzemního parkoviště spolu začnou komunikovat prostřednictvím kamer a tance. Oskarové filmy Uherské Hradiště 2017.

"Pocit prázdnoty, ktorý nastáva v človeku po strate niekoho blízkeho, prichádza obvykle nekompromisne. Nedáva čas na prípravu, neponúka dohody, neposkytuje možnosť rozlúčiť sa. Táto prázdnota prichádza v intenzite, s ktorou sa ťažko vyrovnáva. Obzvlášť ak ide o stratu definitívnu. Film sa snaží poodhaliť relativitu vecí okolo nás, ale aj v nás. Život a smrť, zdravie či choroba, realita a fikcia - to všetko totiž stojí tesne pri sebe. V tesnej blízkosti. A niekedy sa medzi týmito neuchopiteľnými stavmi len ťažko dajú určiť hranice..." oficiální text distributora

Mrazivě pravdivý film s výtečnými hereckými výkony včetně představitelky malé Niny. Příběh dítěte smýkaného nenávistí mezi rodiči se zařezává pod kůži. Film má skvělou atmosféru i díky krásné kameře, ale především díky minimalistické hudbě Aleše Březiny v citlivém podání Bennewitzova kvarteta.

Před pár léty jsem čirou náhodou viděla v kině prvotinu Marty Novákové s názvem Marta a byla jsem nadšená. Měla jsem tedy velká očekávání, zvláště pak, když jsem si přečetla, kolik let příprav a kolik práce do filmu 8 hlav režisérka vložila. Film je pro mne tedy velkým zklamáním. Jakási hra na intelektuálskou zajímavost, jež zcela postrádá smysl a kompaktnost.Katastrofální herectví-neherectví Anety Langerové je úplná minela. K tomu stěží snesitelná dávka trapných pokusů o humor. A horkou jehlou šitý hudební podkres - shrnuto podtrhnuto - smutný pokus o výjimečný film skončil podivnou křečí.

Opravdu nevím "proč?" Dlouhé předlouhé souložení dvou nezajímavých studentů a žádný děj. Proč?

Miluju styl tohohle režiséra. Dvě dějové linky, které se později propojí - starší elegantní málomluvný muž, který od základu mění svůj život z vlastního rozhodnutí a mladý syrský uprchlík, kterému život od základu změnila válka. Kamenné hlášky, černý humor, parádní muzika, dobrosrdeční lidé a nepravděpodobný závěr. Tak nepravděpodobný, že ho vůbec neberu vážně....