rikitiki

Když se z komedie vypreparuje veškerý humor, co zůstane? Nezáživná historka, kde humor má asi představovat občasné sprosté slovo, o ničem, kde se v nevýrazném ději motají sem tam nějaké počítačové mimozemské potvory. Ten film byl natočený, protože ho chtěli natočit a doufali v zisky - jiný důvod to nemá. SHRNUTÍ: Cože?

Tak trochu lékařská (no, spíš patologická) detektivka a tak trochu thriller o hledání příčin nečekaných úmrtí bývalých špičkových hráčů amerického fotbalu a potom prosazení výsledků výzkumu, který pochopitelně načuřil fotbalovou federaci. Zajímavé téma, dobří herci. Až na to, že je film zbytečně natahovaný, osobní linka doktorova života mi spíš překážela, než že by mi ho polidštila. Protože on byl až příliš jednoznačně kladnou postavou. Ale dobře, možná takoví lidé žijí - byla bych ráda. Co však vadilo nejvíc, byla zbytečně dlouhá stopáž natahovaná o nepotřebné scény na úkor například většího prostoru pro boj o uznání doktorova výzkumu.____ Ve finále tedy máme obvyklý mírně heroický snímek o boji jedince proti kolosu. SHRNUTÍ: Hlavou zeď neprorazíš. A když to zkusíš, vždycky to odnese hlava. /můj komentář č. 3 100/

Blade Runner pro děti, jak na to upomínají odkazy v podobě vizuálu města, deštivých scén a papírové skládanky jednorožce. Otázky nad lidskostí uměle stvořené bytosti jsou však podle mě pouze povrchně nahozené, jen vábnička pro dospělé. Příběh sám cílí na raně pubertální dívky (a asi i kluky), kteří se cítí být outsidery (a kdo se v tom věku cítí jinak?) a nabízí jim katarzi v animované pomstě a rebélii (skvěle zvolený soudtrack). Na můj vkus je však film příliš militantní a násilnický. SHRNUTÍ: Kdo by v pubertě nechtěl ovládat supersilného robota, který si to za tebe rozdá s celým světem? Kdo by takového robota nechtěl mít v dospělosti?

Fekální humor střídá infantilní sranda, kdy se dospělé ženy chovají jak školačky z ústavu pro retardy: ječí, piští, žárlí, perou se, pošťuchují, bulí... Hrozná legrace. Navíc má snímek zcela nezvládnuté ambice poučovat o tom, jak je důležité mít kamarádky a umět jim odpouštět. Trapárna na entou. Těžkotonážní Melisa McCarthy předvádí i v rámci svého ubohého hereckého rejstříku jednu ze svých nejnechutnějších kreací. SHRNUTÍ: Když se stádo kravek rozhodne zorganizovat superluxusní předraženou svatbu plnou kravin.

Opít nebo zfetovat holku a pak se jí posmívat, co že to v rauši dělala? Hnus. Naštěstí ale snímek tyhle hrany zčásti uhladí, protože z cudné nábožensky založené dívky ani z její promiskuitní spolubydlící na koleji nedělá jednorozměrné karikatury. Obě mají více stránek a snímek se tak snaží předvést, že nechce jen prvoplánově bavit, ale i cosi sdělit (o přátelství, o pokrytectví...). Tím je však rozkročený mezi pubertální komedií a melodramatem, takže je dost nevýrazný. SHRNUTÍ: Neopíjej se na veřejnosti. Když už se opiješ, ať tam nejsou kamery. Když už tam jsou kamery, ať tě nenatočí. Když tě natočí, tak jsi v … háji.

Lepší než maniakální Grinch Jima Carreyho. Tenhle je pohádkovější, smutnější, něžnější a celkově tak i jako animovaná postavička více opravdovější než hraná varianta. Sem tam se filmem mihne i nějaký vtip, což z něj dělá snesitelnou podívanou, která neohromí ale ani nenadchne. Dá se dobře sledovat u balení dárků či jako podkres k rodinné večeři. SHRNUTÍ: Jednou z barvou Vánoc je přece zelená, takže Grinch má už od začátku nějaké body plus.

Jakkoli se mi líbí naivní provedení animované části, přece jen už je poněkud old school. Příběh je dobrý a vtipně potměšilý, Roald Dahl se nezapře. Nicméně, televizní výprava a chudičkost snímku mi překážely v tom, abych si film plně užila. SHRNUTÍ: Když za tebou tety přijedou po oceánském dnu, vsaď se, že jsou to pořádné čarodějnice.

Ten český název vymýšlelo fakt hovado, které chtělo nalákat diváky na zcela jiný film. Holkám nejde o "to", jde jim o "to" konečně zažít spontánní středoškolskou zábavu. A vzhledem k nezapíranému vzoru v osmdesátkových komediích ze střední dojde i na vážnější potíže podané jednoduchou psychologizací. Tedy: trable s láskou, nejistota z budoucnosti, opouštění starých přátel, odkrytí skutečných charakterů za středoškolskými maskami a nálepkami (zdravím tímto Snídaňový klub!). ____ Velmi milé je, že až na výjimky vypadají herci jako normální lidi, prostě běžní středoškoláci, žádné modelky a modelové. Přesto jsou vesměs sympatičtí a právě proto jsou i uvěřitelní, byť příběh je samozřejmě pojednán se zkreslující nadsázkou. Přesná byla animovaná vsuvka drogového tripu. ____ Jen na okraj: Myslím, že nikdo, kdo nemá místo rukou protézy nebo úplně znecitlivělé prsty, by si nespletl první a druhou dírku. SHRNUTÍ: Poslední mejdan vždycky znamená životní zlom.

Nemůžu začít jinak než: Německá verze byla lepší! Herci uvěřitelnější, příběh kompaktnější. Road movie tří lidí s velkými potížemi nepřináší přenesením do Ameriky nic nového. Legrační, že dva z nich hrajou Briti. ___ Ale vcelku to ujde. Ne zrovna k nadšenému juchání, ale usledovat se to dá v pohodě. SHRNUTÍ: I cesta může být cíl. Ale cílem může být i cíl.

Nemastné, neslané, jen s náznakem příslibů, které zůstaly nenaplněny. Pořád jsem čekala, kdy se to rozjede a pak přišly závěrečné titulky. Spíš zaujmou jednotlivé scény než celkový snímek. Annie je skvostně přehrávající s nádherným přízvukem, ale chyběla mi pro ni nějaká démoničtější scéna. Netypický konec pro hlavní kladné hrdiny potěšil, ale nepřekvapil a nešokoval, jak by asi měl. ___ Moc hezké a šik kostýmy. SHRNUTÍ: Můžeš být kočka hrající si s myší, to ale ještě neznamená, že se nemůžeš stát i kořistí.