Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Animovaný
  • Krimi

Recenzie (3 890)

plagát

21: Oko berie (2008) 

Jízda podvodníka mezi podvodníky. Kdo koho obere? A není to nakonec jedno? Průměrně dobrý film s kamerou, která se občas snaží. /9. 7. 13./

plagát

História násilia (2005) 

Začalo to jako americký nezávislý film: nijak přehnaně estetizovaná, ale pohledná rodinka žije v jakémsi Zapadákově. Pak atmosféra zhoustla a to ještě před první střetem. Ten přišel o něco později, než bych čekala. Vzhledem k tomu, že jako poučený divák jsem věděla co příjde, tak jsem si napětí vychutnala. Vidíme krásnou ženu, mužného muže, inteligentního syna a dcerušku ala sladký andílek s blond lokýnkami. Nezbývá než čekat na ránu osudu, která tuhle idylu rozdrtí na kaši. ___ KOUSEK DĚJE Náraz příjde a přitom je velice krátký. Je to snad ani ne minutová scéna, která se násilím nijak neopájí, ale zčista jasna leží na podlaze v krvi tři muži. A jenom jeden z nich se zvedne. Obyčejný hrdina z lidu přesně naplňuje obvyklé a oblíbené vyprávěcí vzorce, takže je okamžitě středem zájmu médií i obdivu sousedů. Přestože je patrné už z kraje, že tady něco sakra nehraje. Pomalu se začíná slupka po slupce objevovat minulost a je hodně prohnilá. ____ Až do téhle části jde o napínavý thriler se zajímavým námětem. Ale ve chvíli, kdy hrdina odhodí svoji poslední slupku a musí se tváří v tvář postavit minulosti, stává se z filmu neumětelský paskvil. Všechno je přehnané, trapné a směšné. _____Setkání s bratrem, který u původního řemesla zůstal, připomínalo spíše sraz dvou homosexuálů než sourozenců. Herecký výkon Williama Hurta v roli zločince je skutečně trestným činem. Patrně to byl pokus o vykrádačku Roberta De Nira, ale vyšlo z toho jen poulení očí jako od akvarijní rybičky a hlášky na úrovni pubertálního trapáka. Návrat ztraceného otce k rodinnému stolu měl snad původně patřit do nějakého sladkobolného vánočního filmu, což ještě podpořil Viggo Mortensen svými pohledy ve stylu nespravedlivě spráskaného štěněte._____ Koncovka prostě dala tomuhle dosud napínavému filmu ošklivého vlastňáka. /9. 7. 13. /

plagát

Bar Florentine (1999) 

Typická looserovská historka s řadou nekonvenčních postaviček z okraje společnosti a trochou toho hřejivého poselství na závěr. Navíc pro dementní diváky ještě s komentářem, který vysvětlí, co jsme právě viděli. Nic nového nebo zajímavého. /7. 7. 13./

plagát

Zimný hosť (1997) 

Alan Rickman je jako debutující režisér překvapivě vyzrálý, kamera, hudba i střídání jednotlivých mikropříběhu do sebe dobře zapadá. Ale nemůžu si pomoct, nudila jsem se. Hlavní příběh matky a dcery dostal podle mě zbytečně velký prostor, na to, jak se vlastně nic nedělo a nic pořádně nevysvětlilo. Je to sáhodlouhý vyčítavý dialog, který se nijak neposune a zůstává stále ve stejné rovině dorážející matky a vzdorně odporující dcery. A to samé platí pro zbývající tři dvojice. Není tam žádný posun v charakteru nebo odhalení nových souvislostí. KOUSEK DĚJE. Pointa všech příběhů je stejná: zůstaneme spolu. O charakterech postav se toho moc nedozvíme. Některé dialogy jsou nepřesvědčivé - zejména ti školáci, kteří se baví spíše jako zhrzení mladí muži. Přehnaný byl i závěr s chůzí po zamrznutém moři, nejspíš metafora, že končí dětství a budeme se muset vydat do zrádného dobrodružství jménem život. Na divadle to nejspíš funguje, ale zfilmované to působí jednoznačně jako pokus o sebevraždu, která nemá žádnou oporu v předchozím ději. Dvě postarší paní bavící se návštěvou pohřbů byly jen anekdotickým příběhem bez nějakého gagu na závěr (jaký udělal například Neruda v povídce O měkkém srdci paní Rusky). /7. 7. 13./

plagát

Rošťáci (1985) 

Poprvé by měl tenhle film vidět divák už ve svém dětství. Pak by to byla nádherná vzpomínka na vzrušující a dobrodružný příběh, který by chtělo prožít každé dítě. ___ Viděno v dospělosti: průměrná dobrodružná podívaná. /6. 7. 13./

plagát

Fantozzi (1975) 

Série nesourodých epizod s humorem těžícím z absurdit a grotesky. Je to až primitivní, ale mě to dokáže rozesmát nahlas. Panu účetnímu se nedá nefandit - přes všechny katastrofy je stále houževnatý a rve se se svým příšerným životem občas i důstojně. Třeba ve scéně, kdy ho pohled na poníženou plačící manželku donutí vzepřít se šéfovi a ten prapodivný druh kulečníku vyhrát. Ostatně jeho žena je úžasná, i když to opravdu není žádná Lollobrigida, tak ho bezvýhradně miluje a vždycky mu dává podporu. /6. 7. 13./

plagát

Salvador (1986) 

Záměrně chaotický - "ušpiněný film". Občanská válka je podaná jako hrůza, kde mezi střílením lidé dál žijí svoje běžné životy. Nikdo není absolutní klaďas, ale záporáků jsou tu smečky na obou stranách. Velmi realistické vyprávění, takže se ve filmu nenajdou žádná heroická gesta - jen průměrní lidé v příšerné situaci. Všechno je věcí náhody, přežití i nepřežití. Výmluvná byla scéna, kdy celníci mlátí novináře a obíjejí ho o stěnu, na které mají vyvěšené nahotinky z časopisu - jsou to prostě normální chlapi. Jako každý z nás. ____ Oliver Stone předvádí perfektní deziluzi, která mu umožňuje vidět svět takový, jaký opravdu je. /5. 7. 13./

plagát

Neviditelný symbol (2010) 

Film má zajímavý způsob vyprávění (kamera, střídání minulosti a současnosti), ale bohužel nemá co vyprávět. Příběh je řídký, nezajímavý a ke konci přeslazeně neuvěřitelný. /5. 7. 13./

plagát

Osamelý jazdec (2013) 

Verbinski umí výprávět obrazem. Jeho vizuální metafory jsou sice jednoduché, ale zato jsou čitelné a mají údernou sílu. Se záviděníhodnou lehkostí umí točit také napínavé a přitom zábavné scény. Jde mu i snímání majestátní přírody. V čem je ale zcela mimo mísu, je udržení tempa, žánru a dramatické (nebo melodramatické) momenty. V tu chvíli si jde jeho obrazová fantazie dát rauchpauzu za nejbližší skálu a místo ní nastupuje upocená popisnost a klišé tak ohraná, že vzbuzují leda smích. _____ Přežít dvou a půl hodinový snímek se dá bez jediného zaváhání pouze, když je opravdu hodně, ale hodně dobrý. Tenhle je jen dobrý. Kdyby režisér udržel tempo a vervu úvodní a závěrečné vlakové scény, vytvořil by fantastický letní biják. Děj je sice roztříštěný, nedovysvětlený a velice neuvěřitelný, ale bylo by to něco na způsob Wild Wild West, tentokrát ale v neskutečně zábavné formě. Kdo by se pak staral, že je to celé přehnané a nesmyslné, když by to byla právě vtipná hra na brakový western, kde je možné úplně všechno? ____ Hlavně ze začátku pár scén vyvolává dojem, že tomu tak bude. Například ve chvíli, kdy sáček od buráků ze současnosti se najednou objeví ve vyprávění z minulosti. Zároveň to připomíná jiné vnímání světa, nelineární děj, kdy všechno ovlivňuje vše a minulost, současnost a budoucnost nemají pevně stanovené hranice, protože ve vypravěči se přece taky spojují do jediné osobnosti.____ Takových vtípků je ale pomálu. Ještě scéna srdceryvného bratrského loučení se dala brát jako záměrná hra na klišé. Jenomže pak takových scén nastoupilo více a více. ____ Roztříštěný děj by tolik nevadil, ale tříštění žánrů už vysloveně překáží. Máme tu humorné scény, dramatické, dojímavé, kýčovité, nudné. Není jasné, jestli je to vážně míněná pomsta, nebo jen hra na ni. Je stále víc zřetelné, že se vyprávění skládá z nesourodých epizodek, u kterých není vždy jasné, jestli chtěl režisér v divákovi vyvolat smích nebo pláč. Připočteme-li ještě přehnanou stopáž, tak to začne příšerně nudit. Chytrým tahem bylo ukončení filmu další vlakovou naháněčkou, protože ta dokáže probrat z letargie. Ale ne natolik, aby divák zapomněl, že mezi úvodem a koncem snímku převažovala nezáživnost a prapodivnost.____ Cítila jsem doteky mnohých filmů. Samozřejmě - Piráty z Karbiku. Verbinski cituje sám sebe i využitím animovaného snímku Rango, který se odehrává ve stejném prostředí Divokého západu a připomíná ho i stylem, kdy se střídají fantastické scény se scénami, které jsou otravné a režisér by se za ně měl stydět. Skoro svatokrádežně využil Verbinski i Tenkrát na Západě. Převzal děj, atmosféru prašné krajiny a dokonce i hudbu. Scéna výbuchu mostu odkazuje na klasický snímek Frigo na mašině. _____ Nasledováno Verbinsky má, chybí mu ale uměřenost a sebereflexe. Příliš se opájí sám sebou. /4. 7. 13./

plagát

Veľká zem (1958) 

Země je velká, ale lidé jsou malí až malicherní. A jen málokdy se dokážou vzepřít k velkým činům. G. Peckovi se to podaří zvláštní cestou. Aspoň pro western netypickou. Stojí si sice jako každý správný muž v kovbojce za svým, ale jeho přesvědčení je prostě nepodléhat rozbouřeným emocím, falešným představám o cti nebo o mužnosti a ne hned tasit kolty a sjednávat svoji vizi spravedlnosti ranami rozdávanými napravo nalevo. A je tím pádem větší frajer než všichni ostatní. _____ Film o boji dvou znepřátelených rodů demýtizuje starý Západ a přesně ukazuje, co ve skutečnosti hnalo muže do osudových soubojů. Příběh začíná zostra drsným zesměšněním elegantního nováčka, který se mezi ošlehané kovboje zdnálivě vůbec nehodí. _____Pak trochu zvolní tempo a kamera širokoúhlými záběry ukazuje vyprahle žlutou, velikou zemi a lidi, kteří jsou ve srovnání s ní nevýznamní. V dramatickém příběhu se dokonce objeví svěže vtipné momenty a lehká romantika. Ve volném tempu se ale začíná rozjíždět stupňující se nepřátelství dvou nejbohatších rodin. Útoky jsou stále brutálnější a soupeř pak musí odpovědět ještě tvrději. ____Posedlá nenávist se stává šílenstvím, kdy hlavy obou rodin nedokážou vidět jiné řešení, než zničit svého soka. Krveprolití visí ve vzduchu a všichni po něm prahnou jako po bouřce, která konečně vyčistí vzduch a navždy smete protivníky ze zemského povrchu. S iluzorní představou, že pak nastane spravedlivý ráj.____ Jenomže do žhavé a velké země přicestoval cizorodý element, námořní kapitán G. Pecka, který svým netypickým jednáním převrátí naruby zdánlivě nedotknutelné a uctívané hodnoty na odiv vystavované mužnosti. ___ Poslední hodina filmu vygraduje napětí na maximum. Do schématického vnímání světa se vklíní nový úhled pohledu a je jasné, že rozjetou mašinu krvelačnosti vykolejí. Není ale jisté, jestli ji dokáže zastavit. /1. 7. 13./