rikitiki

Převážně edukativní, ale velmi snesitelnou formou. Výkony, a to hlavně mladých herců, byly poněkud nejisté, až tápavé. Příběh je klišovitý, leč maskuje to vcelku zdatně formou využívající sítě. SHRNUTÍ: Probohy, nikdy neposílejte nikomu své nahé fotky nebo videa! A když už, tak bez obličeje a viditelných známek, dle kterých byste mohli být identifikováni.

Chápu záměr tvůrců ukázat Nico jako "opravdovou" Nico. Tedy ne jako hezkou panenku, která šla z postele do postele podle toho, jak listovala encyklopedií Největší rockové hvězdy. Nevybrali si proto její nejznámější období, ale ukázali Nico zestárlou, "konečně autentickou", tentokrát ne v efektním světe slavných hudebníků, ale jako ženu, která nezávisle tvoří vlastní hudbu bez ohledu na to, jestli se publiku líbí nebo ne. Tvůrci k tomuto zobrazení využili trochu halucinogenní flashbacky a téměř polodokumentární snímání nepříliš veselé současnosti. Žel, zcela bez nápadu, zcela bez tahu na branku. Děj je utahaný a nudný, nic moc neříká, jen zobrazuje různé scény. A navíc mě její hudba nijak neuchvátila. Byť oceňuji scény z koncertu v Československu, jakkoliv na mě nepůsobily přesvědčivě (ale lidi ze Západu takhle mohli ČS komunistickou realitu vnímat). SHRNUTÍ: Sex, drogy a rock n roll si vždy vyžádají vysokou cenu. A ona ji zaplatila s plným vědomím.

Toy story už v předposledním díle nabrala hodně atmosféry smutku a hororu, teď to ve finiši jen potvrzuje. Vtipů je míň, zato dramat přibylo. A tentokrát navíc i něco jako láska. ____ Mimochodem Pastýřka z lampičky je podle mě záměrný protějšek Andersenovy Pastýřky z Pastýřky a kominíčka. Té, která se tak zalekla velikosti světa, jenž pouze zahlédla ze střechy, že se raději vrátila domů, do pokoje, kde jí hrozil vynucený sňatek s vyřezávaným ďáblem a doživotní zamčení ve skříni, kde už možná bylo zamknutých 12 jeho předchozích žen. Jakoby si tvůrci řekli: Jaká by byla Pastýřka dnešních dnů? Ta už by se světa asi nebála! SHRNUTÍ: Že jsi zestárnul zjistíš, když dospějí dokonce i tvé hračky.

Brutální příběh o brutálním muži bez citu ke všemu a všem kromě peněz a hamounění. Výborné dialogy, hlavně ze začátku, skvělá výprava. Kvůli dramatickému vyznění se film hlavně ke konci hodně odchýlil od reálného příběhu. Ten náhle procitnuvší bezskrupulózní vyjednávač, který v sobě z čista jasna objevil svědomí a odvahu byl na můj vkus příliš pohádkovou postavou. SHRNUTÍ: Rodinu si nevybíráš. Leda, když jsi členem mafie.

O dost lepší než podbízivá slátanina Bohemian Rhapsody. Tvůrci se snažili písničky zakomponovat do děje (dobrá choreografie) a děj sice nepokrytě fandil Eltonovi, ale neukazoval ho aspoň jako nadpozemskou bytost bez chyby. Na druhou stranu sledujeme standardní příběh odstrkovaného chlapce, který se neustálým odmítáním, trápí i v dospělosti, takže se uchýlí k návykovým látkám a nakonec zvítězí. Nic nového pod Sluncem. On už život takový je: kopíruje sám sebe. Od filmu bych ale čekala víc, například nějaké zamyšlení se, pokud bych mu měla dát lepší hodnocení. A taky nejsem Eltonova zarytá fanynka. Metafory také nemusely být tak prostinké, až naivní. SHRNUTÍ: Ani okamžitý úspěch tě neuchrání od pochybností.

Italská židovka, šlapka na penzi, se stará o fracka ze Senegalu, jehož cílem je živit se jako drogový dealer. S výchovou malého nezvedence ji pomáhají arabský obchodníček a stále v prostituci aktivní transka. Multikulti? Jak blázen! Nemám vůbec nic proti sžívání se různých etnik a minorit, dokonce takové filmy vyhledávám, ale tenhle je prostě a jednoduše kýč, který se snaží použít všechny možné dojímavé atributy, ale nic navíc nedává. Ano, Sophia Loren, i ve svém věku, stále na sebe dokáže strhnout divákovu pozornost. Malý Ibrahima hraje velmi dobře. Ale o čem to jako celé bylo? ____ Na mě to působilo, jakože film chce zabodovat na co nejvíc fesťácích, takže odškrtává povinné položky, které se v něm nutně musí objevit a přitom vůbec nerozvádí, jak je smysluplně zapojit. Tomu filmu chybí příběh. Jde o sled scének bez nějakého dramatu, zlomu nebo pokusu o nějakou výpověď. SHRNUTÍ: Když má film pochopení pro lidské slabosti, ať už starého či mladého věku, ale nemá pochopení pro diváky.

Jezus, Maria, Johan, co je to zas za ostudu? Kostkový cukr jako dárek? Že se nestydíte!

Manipulátorka. Ale v době, kdy ženy neměly žádné slovo. Takže jí trochu fandím, i když ubližovala. Je to drsná konverzačka, ale slušně natočená, když se nebojíte dialogů. SHRNUTÍ: Pár slov o Jane Austen. Ano, je mrtvá, ale její romány žijí. Měla smysl pro humor a skvělý pozorovací talent.

Veskrze průměr, který ale nijak neuráží. Dokonce občas jde proti žánrovému očekávání: Ne, hrdinka se nespřátelí s kráskami, které by ji pak učily žít. Ne, hrdinka neudělá žádná drastická revoltující gesta. Prostě se jen vyloupne ze své skořápky. SHRNUTÍ: Svět se ti může otevřít i tím, že se sama odvážíš do metra.

Dost otravné, značně nudné. Dvě postavy se bezradně plácají dějem a melou u toho páté přes deváté. Snímek ještě obtěžkávají klišoidní figurky (těhotná kamarádka) či postavy, jejichž jediným úkolem je prostě zaplnit plátno (kolegové z kapely). Vše spěje k nezáživnému a očekávanému konci bez sebemenšího nápadu. Jediné mírné pobavení vzbudí návštěva snobské restaurace (nicméně nápad už stokrát obehraný) a facka Keanu Reevsovi SHRNUTÍ: Ali Wong je tak ostrá komička ve svých stand-upech, ale tady je úplně vyčpělá.