rikitiki

Sachu Barona Cohena nemusím a po tomhle filmu názor nezměním. Tříšť různých epizodek o diktátorovi, který náhle přijde o své postavení, byla velmi nejednoznačná. Některé historky byly docela vtipné (teroristické nedorozumění ve vrtulníku, nebo diktátorské metody úspěšně uplatněné při vedení krámku s biopotravinami), ale další byly bezbarvé a hlavně, některé byly opravdu nechutné k dávení, navíc opakovaně (pohrávání si s useknutou hlavou, fekální scény). Scéna na mostě, kdy  Cohenův diktátor paroduje/variuje slavnou Chaplinovu řeč ze snímku The Great Dictator mě docela pobavila, ale bylo namachrovaně oprsklé zasadit ji do tak neambiciózního snímku, který bez výběru a přemýšlení skočil po každém /ne/vtipu, co ho napadl a okamžitě ho použil. SHRNUTÍ: Když vás baví filmy, kde jsou všechny postavy stupidní.

Jde o tak zjevně naaranžovanou show, že se snad za ten podvůdek ani nikdo nemůže zlobit. Pobavila jsem se při sledování, jak obtížné je pro někoho spát v luxusním stanu, skoro s veškerým konfortem (no dobře, vodu měli prý jen studenou) a plnit někdy legrační, jindy ale i náročné úkoly – šplhání na strom, byť s několikerým jištěním, byla makačka. A do toho se řeší, jestli si nezničím manikůru, jestli si vezmu paruku a jedna z dívčin nevyšla ze stanu bez nalepených řas. Tahle reality show je dělaná proto, aby se diváci v pohodlí domova mohli vysmívat opečovávaným lemrám, které teď musí zabrat. Ale i přes kamuflovanost „soutěže“ mi vlastně přišla zábavná i vtipná. Líbilo se mi, jak se postupně odhalovaly charaktery, které nebyly špatné, až na jednu výjimku, a že tahle městská ohrábla spolupracovala a pomáhala si. SHNUTO: Kterak dospět v muže/ženy v divočině, kde na tebe dává pozor celý tým specialistů.

Už zkákladní myšlenka – prohodit se s jinými lidmi, abychom zjistili, jestli tě donutím si mě vzít – mi připadá psychicky postižená. Průvodci show působili jak podvodný pár z teleshopinngu. Casting soutěžících byl zaměřený jen na to, aby všichni vypadali hezky. Povahově to byl jeden protivný rozmazlenec vedlé druhého, samí sobci a hysterici. Chovali se, jako by všichni ostatní byli méněcenní. Ne, tady bych jediným dvěma sympatickým účastníkům řekla: chyťte se za ruce a zdrhejte okamžitě pryč. Závěrečný díl, kdy konečně došlo na navlékání prstýnků, byl pro mě spíš tragický, protože ani jedna z dvojic nemůže být šťastná, aniž by se aspoň jeden z páru neobětoval, nepopřel sám sebe a nevzal na sebe břímě, že bude tím, kdo bude vždycky ustupovat. SHRNUTÍ: Vyděračská reality se sektářskými rysy.

Jestliže první díl bylo: jdeme pouští, jdeme pouští a …. po několika hodinách …. ještě furt jsme na poušti, tak tady aspoň jezdili na obřích mihulích. Pak taky neustále vraždili své služebnictvo. A nafouklý plešoun se zas máčel v tom svém inkoustovém bazénku. ….. Timothée a Zendaya jsou fakt hezký a umí hrát (a Austin Butler taky, i když zhnusněný!), ale vyprávěnka o nějakých bojích na pouštní planetě je nudná, zmatená, násilná a zejména: dlooouhá tak nesnesitelně, jako čekání na vlak Českých drah.

Lidi mají rádi pohádky, na pováženou však je, že jim i v dospělosti rádi věří. SPOILERUJI. Jenomže, když se mladý kluk s lehce zmateným chováním vandrující zemí začne ohánět sekerou, čím nejspíš bude? Princem bez bázně a hany v přestrojení nebo vyšinutým jedincem s nebezpečnými sklony? Dokument to odhaluje postupně a je to zase smutný příběh. Protože tenhle nešťastný nebezpečný týpek by možná mohl mít blíž k  princi, kdyby ho nepoznamenala děsivá výchova matky, co v dokumentu mluví a absolutně nic si nepřipouští. Podle mě je hlavním a největším hříchem krutost, a tady jí bylo vrchovatě.

Se stalkingem si často nevíme rady ani dnes, ale ještě před pár lety bylo obtížné ho i jen nějak pojmout, zařadit ho a hlavně pochopit, jak drtivý má dopad na životy, a to při minimální námaze stalkujícího. Sledujeme výpovědi žen, které se opakovaně a marně, stále zoufaleji obracely na policii, a dočkaly se jen výsměchu, odmítnutní a nepochopení. Vysoké tresty jsou odpovídající tíži zločinu, kterým jsou zdánlivě: jen pouhé řeči.

Rebel Wilson nám předvedla, jak hezky zhubla a to je vše. Jinak se v postavě z kómatu po letech probuzené maturantky vyznačuje převážně dětinským chováním neodpovídajícím ani deklarovaným 17 rokům věku. Film je infantilní, spotřební a nepříliš zábavný.

USA mají pořád obří problém s rasismem a důkazem je mmj. i tenhle film. Nesourodá dvojice mírně upjaté ženy a protivného odpudivého chlápka se dá dohromady až na africké superluxusní dovolené a to za přispění Afričanů, kteří jsou buď slizce sexuchtiví, tupí nebo neschopní. Což má sloužit k obveselení publika a také ke spojení dvojice, která by v reálném životě měla od sebe zdrhat, jak nejrychleji by uměla. Film předkládá i takové atrakce, jako jsou například „echt domorodé tanečky“, které si pro zasmání zkouší i zpovykaní, luxusem zhýčkaní běloši, alias bílí massa páni a paní opečovávání černoškým osazenstvem hotelu. Místy je to až nechutné. SHRNUTÍ: Kterak si v Africe zahrát na plantážníky a ještě přitom sbalit bílého opruza/opruzu.

Teda, založit sektu, kde muži platí za sex, by nebyl až tak velký kumšt. Ale založit sektu, kde i ženy platí za to, že s nimi někdo spí, to už je vydařený podnikatelský kousek. Protože zakladatelé sekty tak kasírovali 2x – od mužů i od žen a ještě se mohli tvářit, že dělají něco bohulibého. ____  Morálně velmi pochybné a trestuhodné počínaní, podezřelé už od začátku, nalákalo dost lidí, kteří se zrovna nacházeli v rozkolísaném rozpoložení, a samozřejmě jim to místo očekávaného klidu přineslo jen další šrámy na duši. Nic nového, bohužel. Podvodníci vydávající se za spasitele opět jednou oholili hejly. ____ Dokument však není příliš tvůrčí, je to spíš prodloužená reportáž než nějaké nadčasovější zamyšlení. SHRNUTÍ: Jak si otevřít bordel s dvojnásobným ziskem.

Obvykle nehodnotím jednotlivé řady, ale propad 4. série Sexuální výchovy oproti těm předchozím je tak markantní, že to jinak nejde. Místo jen lehce ztřeštěného a možná zhuštěného vyprávění o sexu mladých v době internetu, se ocitáme v jakémsi katalogu sexuálních odlišností, kdy jsou normální žáci na škole výjimkou a sexuálně odlišní žáci normou. Nedíváme se na jednotlivé příběhy ale na vzorové situace jak z výukového videa nějaké uvolněnější školy. Ještě horší je, že s postavami už se nedá ztotožnit, zastupují typy nebo sexuální odlišnosti, aniž by to hladce zapadalo do děje, spíš to působí násilně a nepřirozeně. Postava Otise byla ještě protivnější a sobečtější než v předchozích řadách. Celkově jsem měla pocit, jakoby všichni byli tak trochu ztracení a nevěděli, co hrát či proč. Dosledovala jsem jen proto, že jsem si řekla, že to dodívám. SHRNUTÍ: Když sexuální esprit vyprchá i u puberťáků.