Renfield

Dá se říci ze života, alespoň některé, většinu naštěstí ne každý zažije. Už úvodní předtitulková krátká povídka je velice dobrá a dává tušit, o co půjde dál. Trošku jsem se u ní obával nějakého nadpřirozeného vysvětlení, které by mi do tohoto filmu opravdu nesedlo, naštěstí vše se vysvětlilo a skončilo tak jak bylo pro film dobré. Dále více než zaujala "bitva řidičů", jenom jsem nevěděl komu fandit, jednou to přehnal ten, pak zas ten. Tohle se stávalo u více povídek, jsou dohnané do extrému, povětšinou krvavého, což jim sluší. Řidiči skončili nad má očekávání, výborný černohumorný konec! Další silná povídka byl "inženýr Bombička", v ní se snad částečně najde každý, v ní jsem viděl to co opravdu nemám rád, čemu se snažím vyhnout jak jen to jde. Nervy mohou rupnout každému, vůbec když bojuje za svoji pravdu proti systémové byrokracii. Silnou atmosférou a opět silným závěrem vládne povídka o sražené těhotné ženě. K ní snad není třeba více psát. Na Larse von Triera jsem si vzpomněl při závěrečné svatbě... výborně napsané, zahrané a samozřejmě krvavé, i přesto s "dobrým koncem". Divoké historky se Damiánu Szifrónovi opravdu povedly a to jak scenáristicky, tak režijně. Není to pouze černý humor, je to i tak trochu varování a hlavně zfilmované problémy dnešní doby. 75%

Chytrý a zároveň chytře propojený povídkový film o lidech a jejich podivnostech. Hned úvodní povídka o bombě, nadávkách a počasí je výborná! Další co samozřejmě nemohlo nezaujmout je Eva Holubová a Rudolf Hrušínský (kterého za tu osmičku prostě ocenit musím) a jejich hlášky! Skvěle napsáno, i zahráno, ostatně jako většina povídek. Výrazně slabé části film nemá, i když mě poslední povídka bavila méně, ale zase film dobře uzavírá. Většina z nich se odehrává v atmosféře noční Prahy (která se opravdu povedla) a za poslechu Radia 1. Knoflíkáři jsou silnou černou komedií, ve které se Petru Zelenkovi nepovedl jen scénář, ale bezpochyby i režie. 80%

Nemyslím si, že je Mlha až tak nestrašidelná, ono když si ji pustíte v tu správnou dobu a na správném místě, má podstatně větší sílu. John Carpenter potom atmosféru (která tu houstne společně s mlhou) a napětí tvořit opravdu umí. Postačí mu k tomu jedno městečko, noc, místní rádio a jedna dávná zrada... vše potom odvyprávěno v pomalejším tempu. Kde je tedy chyba? Tu vidím ve scénáři. Carpenter se snaží jak nejlépe umí, jenže jednání postav a především finále samotné je k zamyšlení. Přesto považuji Mlhu za zásadní hororové dílo, které jsem jistě neviděl naposledy. 60%

Není ani tolik důležité, čím vlastně začnu, tento film je totiž celkově skutečným lékem na špatnou náladu. A tolik by k Amélii snad i stačilo, ale byla by škoda jí ještě několik řádků nevěnovat, třeba právě pro tu neskutečně pohodovou atmosféru, na které má svoji velkou zásluhu hudba, co dokáže vyprávět! A především ve spojení s až idylicky barevnou kamerou skutečně vypráví příběhy mnoha postav, o nichž se během několika minut dozvíme vše podstatné a občas i vtipně nepodstatné, zkrátka dokonalý vypravěč. Tyto postavy jsou nejen povahově, ale i co se koníčků týče vždy jedinečné, prostě každý správný podivín si najde to své. A zažívají tak silné momenty, jako je nalezení krabičky v telefonní budce, procházku, při které slepec zase na chvíli vidí, či setkání z fantomem fotoautomatů. Amélie všechny tyto postavy spojuje a sama prožívá svůj velký krok, své domalování, u něhož jsem si především v závěru několikrát říkal "tak už". 90%

Krásně napsaný, zahraný a samozřejmě i zrežírovaný film. Herecky je Zapomenuté světlo vůbec zajímavé, Bolka Polívku jsem si totiž v roli faráře nedovedl příliš představit, ale odehrál ho výborně. Stejně tak kvalitní výkony podává i zbytek herců, je třeba jmenovat například Veroniku Žilkovou, klasického Jiřího Pechu, ale i noblesní dámu Zitu Kabátovou, jejíž tante silně dramatický příběh příjemně odlehčí, dokonce mu dodá chvilkoví komediální nádech. Nádherné, občas až poetické záběry potom dodá kamera. A stejně tak poeticky je dolaďuje snová hudba Radima Hladíka. Co se děje týče, taktéž nemám výhrad, naopak podobně to dosti pravděpodobně chodilo, tedy i jako zrcadlo nejen tehdejší společnosti velice dobré. Začátky Vladimíra Michálka byly silné, po pro mě jedinečné Americe natočil stejně tak kvalitní Zapomenuté světlo, tedy jedny z nejlepších českých filmů vůbec. 80%

Slabší, nic moc neříkající kraťas. Polanski je z toho občas cítit, ale svých budoucích kvalit ani zdaleka nedosahuje. I proto tím jediným zajímavým zůstává kamera. 40%

Bezesporu nejlepší film Vladimíra Čecha, až se v porovnání s jeho další tvorbou divím, že něco tak silného natočil. Taktéž první role Vlasty Fialové a zase ta nejzásadnější, ta která pravděpodobně značně ovlivnila i její další kariéru. Vlasta hraje Báru výborně, většinu filmu strhává pro sebe a to přesto, že i ostatní herci nejsou vůbec špatní, například taková Jana Dítětová, nebo charismatický Robert Vrchota. Další podstatnou částí filmu je kamera Václava Hanuše. Ta řekne to, co herci neřeknou... nádherné poetické záběry a samozřejmě i ty "náročnější", když se projevuje nepochopení ostatních obyvatel vesnice. Právě kamera má zásadní podíl na atmosféře filmu, ale opomenout nemohu ani hudbu. Celkově je filmová Divá Bára kvalitou minimálně srovnatelná s předlohou, možná jí občas dokonce předčí. Zajímavý je film i z historického hlediska a to díky místu natáčení... 75%

I když je většina mé internetové aktivity spojena s ČSFD, i pro mě je to film k zamyšlení. Nejedná se totiž o žádné na dvě hodiny natažené video o bezpečném chování na internetu, Disconnect je chytře vystavěný mozaikový thriller, který se krom internetu věnuje i vztahům, odcizení a naději. Henry Alex Rubin si na svůj debut nevybral zrovna jednoduché téma, ale s pomocí velice dobře napsaného scénáře ho s přehledem zvládl. I když film přibližně v polovině jakoby otáčí, stále si udržuje tempo, napětí a atmosféru. U finále jsem očekával, že se stane něco, co by můj zážitek trošku pokazilo... naštěstí se tak nestalo a závěr filmu mě naopak ještě více dostal. Ale něco málo bych k němu přeci jen měl... bez zpomalených záběrů by se to z mého pohledu celé obešlo, i když věřím, že pro někoho můžou mít své opodstatnění. Herecky filmu není co vytknout, naopak mě velice potěšil výběr herců. Ve většině případů to totiž nejsou žádná velká jména, ale o to více jejich výkon potěšil. Další co utkví v hlavě je hudba Maxe Richtera! V některých scénách temná, jinde zase smutná, depresivní, prostě atmosféru dotvářející. Disconnect je i přes náročnost tématu výborným filmem, navíc je jeho téma velice aktuální. 85%

Mám rád filmy odehrávající se v jednom domě, místnosti, nebo krytu. Pokud jsou dobře napsány a zahrány, rozhodně nenudí, naopak dokáží strhnout. Ulice Cloverfield je právě tento případ, dění v krytu je patřičně zajímavé, postupně se dozvídáme (nebo také nedozvídáme) jak to mohlo dříve být a co se vlastně děje, napětí díky tomu graduje. Vše je podpořeno zajímavou hudbou (i když právě v krytu jí je méně, což zase není ke škodě) a hlavně herci! Především Johna Goodmana jsem dlouho neviděl v takto zajímavé roli, která mu navíc sedla, dobrý výběr. Jenže potom přijde ono finální propojení, které je zcela zbytečné. Navíc se odehrává v posledních deseti minutách, tedy vše je rychlé, na něco takového příliš krátké. Škoda, film je i přesto velice dobrý, ale... 75%

Režisérsky, scenáristicky a herecky mistrné! Pointu jsem při první projekci tak trochu tušil již před jejím "prozrazením", i přesto mě tahle scéna dostala. Další projekce pak nelze než doporučit, protože právě při nich se potvrzuje dokonalost scénáře a režie. Martin Scorsese umí diváka patřičně zmást, ale film rozhodně zmateně nepůsobí, naopak, všechno je jasné, i když někdy až po celkovém vysvětlení. Atmosféra je potom další co Scorsese umí navodit a taktéž udržet, některé scény působí beznadějně, depresivně a přesto... Výborná je potom ta závěrečná, i když se nechci příliš pouštět do vyzdvihování jednotlivých scén. S celkovou atmosférou má samozřejmě co dělat i kamera a ta se Robertu Richardsonovi jak jinak než povedla. Máme tu výborné svižnější scény, kdy kamera občas běhá kolem dokola a přidává tak na "akci". Ale stejně tak výborné jsou i "klidné" scény v interiéru u pana doktora. Herecky je film taktéž silně obsazen, září Leonardo DiCaprio, jeho výkon je tak jako v mnoha jiných filmech opět bezchybný! Ale potěší i Ben Kingsley, či Max von Sydow, ti hrají taktéž velice dobře a role jim padnou. Od Martina Scorseseho jsem měl vždy nejraději jeho mafiánská díla, ale když přijde silný psychologický film, jako je Prokletý ostrov, nelze než žebříček přehodnotit. 85%