Renfield

V rámci série a žánru stále dobré, pro mě dokonce lepší, než dvojka. Dobrý nápad bylo propojení s prvním dílem a zapojení hádanek a her do jinak vcelku akčního děje. Té akce je tak nějak přiměřeně a když už je, většinou stojí za to. Ale strach o Johna McClanea asi nikdo mít nebude, ostatně v kterém díle by mu "něco" hrozilo. Přednost trojky je i obsazení... Bruce Willis je klasicky dobrý, plnění prvního úkolu Simona Grubera nezapomenutelné, stejně tak seznámení s parťákem v podobě Samuela L. Jacksona, ten je taktéž velice dobrý. Nějakou dobu jsem si musel zvykat na záporáka Jeremyho Ironse, ale i ten svým výkonem brzy přesvědčil. Co dodat, klasický, dobře natočený děj, návrat Johna McTiernana sérii prospěl. 75%

Já jsem s tím, že si Mel Gibson točí co chce a jak chce smířen a většinou mi to nijak nevadí, naopak mám jeho filmy rád. Apocalypto je zase tento případ... svým způsobem je to film jedinečný a to hlavně díky příběhu, použitému jazyku, hercům a komparsistům. Příběh je tedy prostý, což je možná škoda, ale to je právě ten Gibson. Mel se věnuje především domorodci jménem Jaguáří tlapa, proto jde vlastně o seznamovací část, únos a útěk. Z mayské historie se toho tedy příliš nedozvíme, i přesto byly scény ve městě úchvatné a já si užíval každou minutu alespoň na krátkou dobu oživlého a barevného města. Útěk, to je ta vůbec nejsilnější část filmu, možná spíše nejakčnější. Nepřišla mi až tak přehnaná, ono když někdo žije v džungli, ví co se dá jak použít. Také je to část, ve které byly ty nejsilnější scény a to jaguár a vodopád, nádhera. Velice překvapili herci, hlavní byli výborní, ale stejně tak komparzisté, uvěřitelní, přirození. Digitální kamera byla trošku zvláštní, ale záběry měla naopak úchvatné, snad jen těch zpomalených mohlo být o něco méně, i když byly všechny vcelku vhodně použity. Za to k hudbě Jamese Hornera nemám žádnou výtku, fantastická, atmosféru vhodně doplňující... je to jeden z mých oblíbených soundtracků. Bavil jsem se prakticky celý film, užíval si především město a různě zkrášlené lidi v něm a vrchol filmu v podobě útěku. Brutalita mi až tak nevadila, ona to úplně nebrutální doba jistě nebyla a zase jsem na začátku, je to prostě film Mela Gibsona. 80%

Film o hnusné době, přesto se jedná především o komedii, s občasných nádechem dramatu. Navíc film, který tu dobu zobrazuje velice dobře, i když jsem v ní příliš let neprožil. Janu Hřebejkovi snad není co vytknout a to i po scenáristické stránce, kde společně s Petrem Jarchovským odvedli kus práce. Co více dodat? Spousta hlášek, nezapomenutelný výkon Jiřího Kodeta, ale i Jaroslava Duška, který se v roli našel? Krom toho všeho v paměti zůstává také výborná hudba a velice silný závěr. 80%

Atlas mraků pravděpodobně chce dát světu velké poselství, chce lidi měnit a napravovat? Možná... ale pokud to tak je, proč ta zvolená forma? U takto "vážného" filmu přece dokonalý vizuál nemůže stačit. Příběhy mají spád, kterému dopomáhá i složitější (obzvlášť v první polovině) styl vyprávění. Ale mají také povětšinou nezajímavé postavy, o nichž víme jen to nejnutnější a protože o některých děj vlastně ani tak nepojednává, u toho nejnutnějšího často zůstaneme. Výjimkou je snad je Zachry, u kterého alespoň nějaká dramatická linie funguje, navíc je součástí toho nejsilnějšího příběhu. Jistě má také velký vliv to, že ho hraje Tom Hanks, tedy skutečně jednoduše poznatelný Tom Hanks! Obdivuji práci maskérů, ale mám pocit, že všeho moc škodí a více herců by filmu jen a jen prospělo. V této podobě je více hrát opravdu složité, což má zase vliv na již zmíněné sympatie. Ovšem jak jsem již psal, vizuál je bezkonkurenční... nádherné efekty, lokace natáčení, ale také kamera a hudba. Atlas mraků na tom všem stojí a to vcelku obstojně. 70%

Jeden z nejlepších, možná dokonce nejlepší duchařský horor, alespoň z těch, co jsem měl zatím možnost vidět (Šestý smysl nepovažuji čistě za horor, i když k němu taktéž nemá daleko). Přitom se celý film obejde bez nějakých větších efektů, či výrazných zvukových lekaček. K hutné atmosféře, kterou tu Alejandro Amenábar vytvořil stačí pěkný dům, věčná mlha a výborní herci v čele s Nicole Kidman. Nezapomenutelnou scénu s "loutkou a šaty na podlaze" jsem viděl mnohokrát, ale pokaždé si ji užiji stejně. Dokonalá je i filmové hudba, opět od Amenábara, ten se zde předvedl jako všestranný umělec. A samozřejmě zaujmou i záběry kamery. Proč tedy ne úplná dokonalost? Ti druzí jsem viděl až po Šestém smyslu a to se prostě projeví. Navíc jsem závěrečnou pointu odhalil o něco dříve, než by bylo vhodné... je to příliš na očích. 80%

Dá se říci ze života, alespoň některé, většinu naštěstí ne každý zažije. Už úvodní předtitulková krátká povídka je velice dobrá a dává tušit, o co půjde dál. Trošku jsem se u ní obával nějakého nadpřirozeného vysvětlení, které by mi do tohoto filmu opravdu nesedlo, naštěstí vše se vysvětlilo a skončilo tak jak bylo pro film dobré. Dále více než zaujala "bitva řidičů", jenom jsem nevěděl komu fandit, jednou to přehnal ten, pak zas ten. Tohle se stávalo u více povídek, jsou dohnané do extrému, povětšinou krvavého, což jim sluší. Řidiči skončili nad má očekávání, výborný černohumorný konec! Další silná povídka byl "inženýr Bombička", v ní se snad částečně najde každý, v ní jsem viděl to co opravdu nemám rád, čemu se snažím vyhnout jak jen to jde. Nervy mohou rupnout každému, vůbec když bojuje za svoji pravdu proti systémové byrokracii. Silnou atmosférou a opět silným závěrem vládne povídka o sražené těhotné ženě. K ní snad není třeba více psát. Na Larse von Triera jsem si vzpomněl při závěrečné svatbě... výborně napsané, zahrané a samozřejmě krvavé, i přesto s "dobrým koncem". Divoké historky se Damiánu Szifrónovi opravdu povedly a to jak scenáristicky, tak režijně. Není to pouze černý humor, je to i tak trochu varování a hlavně zfilmované problémy dnešní doby. 75%

Chytrý a zároveň chytře propojený povídkový film o lidech a jejich podivnostech. Hned úvodní povídka o bombě, nadávkách a počasí je výborná! Další co samozřejmě nemohlo nezaujmout je Eva Holubová a Rudolf Hrušínský (kterého za tu osmičku prostě ocenit musím) a jejich hlášky! Skvěle napsáno, i zahráno, ostatně jako většina povídek. Výrazně slabé části film nemá, i když mě poslední povídka bavila méně, ale zase film dobře uzavírá. Většina z nich se odehrává v atmosféře noční Prahy (která se opravdu povedla) a za poslechu Radia 1. Knoflíkáři jsou silnou černou komedií, ve které se Petru Zelenkovi nepovedl jen scénář, ale bezpochyby i režie. 80%

Nemyslím si, že je Mlha až tak nestrašidelná, ono když si ji pustíte v tu správnou dobu a na správném místě, má podstatně větší sílu. John Carpenter potom atmosféru (která tu houstne společně s mlhou) a napětí tvořit opravdu umí. Postačí mu k tomu jedno městečko, noc, místní rádio a jedna dávná zrada... vše potom odvyprávěno v pomalejším tempu. Kde je tedy chyba? Tu vidím ve scénáři. Carpenter se snaží jak nejlépe umí, jenže jednání postav a především finále samotné je k zamyšlení. Přesto považuji Mlhu za zásadní hororové dílo, které jsem jistě neviděl naposledy. 60%

Není ani tolik důležité, čím vlastně začnu, tento film je totiž celkově skutečným lékem na špatnou náladu. A tolik by k Amélii snad i stačilo, ale byla by škoda jí ještě několik řádků nevěnovat, třeba právě pro tu neskutečně pohodovou atmosféru, na které má svoji velkou zásluhu hudba, co dokáže vyprávět! A především ve spojení s až idylicky barevnou kamerou skutečně vypráví příběhy mnoha postav, o nichž se během několika minut dozvíme vše podstatné a občas i vtipně nepodstatné, zkrátka dokonalý vypravěč. Tyto postavy jsou nejen povahově, ale i co se koníčků týče vždy jedinečné, prostě každý správný podivín si najde to své. A zažívají tak silné momenty, jako je nalezení krabičky v telefonní budce, procházku, při které slepec zase na chvíli vidí, či setkání z fantomem fotoautomatů. Amélie všechny tyto postavy spojuje a sama prožívá svůj velký krok, své domalování, u něhož jsem si především v závěru několikrát říkal "tak už". 90%

Krásně napsaný, zahraný a samozřejmě i zrežírovaný film. Herecky je Zapomenuté světlo vůbec zajímavé, Bolka Polívku jsem si totiž v roli faráře nedovedl příliš představit, ale odehrál ho výborně. Stejně tak kvalitní výkony podává i zbytek herců, je třeba jmenovat například Veroniku Žilkovou, klasického Jiřího Pechu, ale i noblesní dámu Zitu Kabátovou, jejíž tante silně dramatický příběh příjemně odlehčí, dokonce mu dodá chvilkoví komediální nádech. Nádherné, občas až poetické záběry potom dodá kamera. A stejně tak poeticky je dolaďuje snová hudba Radima Hladíka. Co se děje týče, taktéž nemám výhrad, naopak podobně to dosti pravděpodobně chodilo, tedy i jako zrcadlo nejen tehdejší společnosti velice dobré. Začátky Vladimíra Michálka byly silné, po pro mě jedinečné Americe natočil stejně tak kvalitní Zapomenuté světlo, tedy jedny z nejlepších českých filmů vůbec. 80%