Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Animovaný
  • Horor

Recenzie (1 408)

plagát

Jedné noci v jednom městě (2007) 

Jedné noci v jednom městě není pro každého a na zdejším hodnocení je to znát. Neřekl bych, že jediná povedená povídka je o Ploutvičkovi a Větvičkovi, každá má něco do sebe... i když ano, právě tahle zmíněná má vůbec nejjasnější a nejpochopitelnější scénář. Také se ale od zbytku filmu velice odlišuje, že by její zařazení uprostřed měl být takový oddech od jinak všudypřítomného šílenství a podivnosti? Úvodní povídka Ulity se mi líbila pravděpodobně nejvíc, i když je škoda, že nebyly některé "ulity" více rozpracované. Nejvíc si autor pohrál pravděpodobně s pánem který vlastnil soukromé krematorium... tato část mi mimochodem velice připomínala Spalovače mrtvol. Zbytek je spíše takový nástin příběhů a nechť si divák domyslí sám, tedy snad až na "myslivce". Dále přichází výše zmíněná povídka o Ploutvičkovi a Větvičkovi, která je taktéž velice povedená a nejvíce vtipná, spíše pohádková. Je zde spousta chytrých detailů, jako květináče a zalévání. Ale to nejen v této povídce, ono jich není málo ve filmu samotném. Závěrečná povídka stejného jména, jako film se mi zdá být nejslabší, ale rozhodně ne špatná. Tady se mi nejvíce líbilo "ucho", i když bylo jasné jak to asi dopadne. Atmosféra všech příběhů je opravdu hutná a loutky dokonalé! 70%

plagát

Blade: Trinity (2004) 

Už ten úvodní komentář na filmy o upírech je směšný a po zhlédnutí Bladea: Trinity se stává ještě směšnějším. Zakončení trilogie je to tragické, s předchozími díly nesrovnatelné. Snad jediné pozitivum na celém filmu je opět Wesley Snipes a ten se za tři díly také okouká. Zbytek je jedna velká akční slátanina, ve které jsou vůbec nejhorší právě ty akční scény. Dále pak hloupý scénář a především postava hlavního záporáka, to je parodie na Drákulu? 30%

plagát

Klub bitkárov (1999) 

Fajn práce, byt vyšperkovaný k domnělé dokonalosti, slušivý ohoz, peněz tak akorát, den noc, noc den, přesycení, stereotyp, nuda, pochyby, podpůrné skupiny, Marla a Tyler. Revolta! Řešením všeho je pořádně si praštit, nebo sám do krve dostat. Řešením všeho je vlastní armáda, boj proti systému a v obou případech především starému já. Nebo snad ne? Každý záběr do detailu promyšlený, všechno má své místo, všechno má smysl, Fincherův perfekcionalismus zase jednou nadchne. Atmosféra města je na výbornou, famózní jsou kamerové noční jízdy, neóny, bary, auta a všudypřítomná špína. Krása, ve které by se málokdo chtěl ocitnout. A potom je tu Jack, i přes řekněme postupné vyšší cíle dokáže David Fincher držet příběh na uzdě, aby stále dával smysl, vlastně byl komorní. Takže je tu Jack (a Edward Norton to herecky táhne, i když je to obsazeno fantasticky), pohledy do jeho hlavy, výborně sestříhané vysvětlující sekvence a hledání... závěrečná scéna! Jenže famózní jsou třeba i snové sekvence, každý fight club, nehoda a samozřejmě rozhovor s pointou. Perfekcionalismus, takže ta souhra kamery a hudby, ale i zvuku a světla nechybí žádné scéně. On je nakonec patrný i ve scénáři, na první pohled možná skrytých odkazech nebo té pointě, která vlastně nemá málo vodítek, přesto funguje. Měl bych řešit svoji nespavost. 95%

plagát

Brendan a tajemství Kellsu (2009) 

Stejně jako pozdější Píseň moře je i Brendan a tajemství Kellsu nádherně animovaná fantazie, s dokonalou hudbou taktéž od Bruna Coulaise. Přenádherná je především ta pohanská keltská část filmu. Zajímavé je taktéž to, jak jsou ve filmu zpodobněni vikingští nájezdníci, je to ztělesněné zlo. Velice povedené postavy jsou především kočka Pangur Ban a víla Aisling. I když mám radši mýty pohanské, film je určitě výborný a Tomm Moore má našlápnuto k velkým dílům. 75%

plagát

Mad Max: Zbesilá cesta (2015) 

Šílený Max aneb Zběsilá cesta tam a zase zpátky... asi tolik ke scénáři (ten počet autorů???), který tu rozhodně není tím nejdůležitějším. Celé dění totiž ustupuje akci, pravděpodobně proto je i seznámení s postavami opravdu stručné, v některých případech snad ani to ne. Přesto se tohle vše nedá brát jako mínus, film je totiž vysoce zábavný, postapokalyptický svět (v němž rozhodně nepřežili ti nejkrásnější) řekněme "uvěřitelný" a dokonce se dočkáme i nějakého toho humoru. Akce je tedy to nejzásadnější a nejpropracovanější vůbec! Povětšinou se odehrává za účasti všemožně podivných vozidel, z nichž nejzábavnější je vůz, který udává tempo, tedy "hudební vůz Nadsmrťáka Joa". Vše je výborně nasnímáno, záběry kamery jsou často úchvatné a poušť celému dění a vlastně i světu sedne. Akci pomáhá a dění snad ještě zrychluje výborná hudba Toma Holkenborga. Zdá se mi, že je slyšet prakticky nestále, až po závěrečných titulcích přichází nevytoužený klid a vydechnutí. George Miller se vrátil ve velkém stylu a natočil nejlepší čistě akční film posledních let. Tedy, minimálně posledních let. 80%

plagát

Šialený Max a Dóm hromu (1985) 

Velice velice slabé! Mel Gibson tady celý film působí, že ho to baví podobně jako mě. Druhá polovina filmu, tedy ta slavná záchrana dětí je snad až pohádkově trapná. Co bylo dobré na dílech minulých, je tady pryč, už to není ani vtipné a nezachrání to ani souboj v kleci, ani závěrečná, oproti předešlému dílů hodně slabá honička. 30%

plagát

Zánik samoty Berhof (1983) 

Pravděpodobně jsem neviděl drsnější a depresivnější zpodobnění poválečného období u nás. Vlastně krásná samota v nádherné přírodě, ovšem děj je tak syrový, až hororový, že bych na ni nerad trávil čas, vůbec v tomto těžkém období. Ona tu trvalou depresi, která vlastně film ani na chvíli neopustí podporuje i výborná kamera a hudba. Stejně tak všechny postavy, které mají v naprosté většině případů ke kladným daleko. Výborná je Jana Brejchová, Petra Vančíková, ale nejvíc se mi líbil Ladislav Křiváček, který ztvárnil psychopatického otce neskutečně. Především pak scéna s vidlemi je nezapomenutelná. Jiří Svoboda je možná rozporuplný, možná nedoceněný režisér. Zánik samoty Berhof je každopádně jeho nejlepší dílo, co vtáhne do děje a dokonale přiblíží zoufalství obyvatel samoty a celkovou atmosféru té doby. 80%

plagát

Pan Neviditelný (2013) 

Celý film mi bylo pana Neviditelného líto a ono to nakonec dopadne, alespoň pro mě dost překvapivě. Záměr tvůrců to asi nebyl, ale já se nakonec po dramatickém ději s chutí zasmál. 80%

plagát

Ex Machina (2014) 

Hned povedená úvodní sekvence beze slov zaujme... a její prakticky zrcadlení v závěru je dobrý nápad. Vždyť obraz a hudba řeknou vše, což především pro závěr platí dvojnásob. V úvodu je zase zřejmé, co Caleb získává, tedy, skutečnost je potom poněkud jiná, jak je jasné z prvních chvil s Nathanem. Též proto velkou část filmu táhnou sezení Caleb/Ava a jsou mimo jiné dokonalou ukázkou, jak důležitá je ta pravá "chemie" mezi herci. Nathan zase příběhu dodává na záhadnosti a svým způsobem i na hororovosti, je to přeci právě jeho postava... a hlavně jeho práce, dům. Faktem je, že tato temná atmosféra filmu neskutečně sedne, navíc je dobrým protikladem nádherných exteriérových kompozic. Že by i tímto chtěl Alex Garland cosi říct? Dva světy, porovnání atd. najít je možné všelicos. I z tohoto důvodu lehce zamrzí podivně uspěchaný a tak trochu očekávaný závěr, vzhledem k většině filmu jsem doufal v něco originálnějšího. Přesto ale zklamán nejsem, většina dění je dokonalá a vlastně i ten závěr je výborně natočen, jen... Ale dále od příběhu, nutno vyzdvihnout jak v interiérech, tak exteriérech úchvatnou kameru Roba Hardyho, Hudba taktéž úchvatná, k příběhu a atmosféře dokonale se hodící. A herecké trio? To je bez debat. Zapřemýšlel jsem si, ale závěr opravdu lehce zamrzí. 80%

plagát

Malý Pán (2015) 

Nádhera! V dnešní době se takové filmy už příliš nevidí a škoda je to veliká. Malý pán určitě není zábava pouze pro děti, které jistě bude bavit velmi... ale i dospělé, pro které je zde třeba několik narážek na jiné filmy. Loutky se pohybují v krásném lesním prostředí, jsou velice dobře namluvené, především pak zde již zmíněná postava Zmetka, kterou výborně namluvil Pavel Liška. Malý pán si po celou stopáž udržuje pěknou pohádkovou atmosféru, ale nechybí v něm i několik téměř hororových momentů. Navíc jsem se v něm několikrát docela našel. Takže za mě spokojenost a také musím poděkovat tvůrcům, že do toho v dnešní době šli. Lehké to jistě nebylo a nebude. 80%