marvan

Další liberálně levičácká story, kterým Hollywood odjakživa rád dopřával sluchu. Utlačované masy, ušlechtilé sebeobětování v jejich prospěch. Divák si pak ani nevšimne, že kromě toho negativního vymezení nenabízí žádnou obhajitelnou vizi, pouze za vlasy přitažené a naivní marxistické blouznění. Děvky, kokain, prachy a liberalismus, dál už hollywoodský salónní levičák nevidí.

Pokud někdo není schopen v tomhle filmu najít víc než " lživou obhajobu amerického imperialismu", pak má nejspíš sám jen hlavinku vyfutrovanou neomarxistickými "věčnými a jedinými pravdami". V tom případě se běžte vybrečet nejlépe třeba na stránky Deníku referendum, tam vám s pochopením něžně povískají vlásky.

Kýč, který bohatství významů nahrazuje epickým záběrem, za nímž se skrývá zoufale jednoduchý a předvídatelný pohled na svět. To co mě irituje je právě to pokrytectví, které předstírá cosi kosmicky hlubokého.

Seriál mě bavil víc než kniha. Autorce knihy Clarkové chyběla schopnost stvořit živé postavy a vzhledem k tomu, že šlo o její prvotinu, nějakou chvíli trvalo, než se rozepsala. Tohle seriál překonal, výrazní herci vtiskli svým postavám čitelnější charakter a střih napravil dojem z občas mátožného děje. Navíc se podařilo vytvořit tu správnou temnou atmosféru, kterou Clarková v knize, navzdory tématu a drsnému viktoriánskému období, kdy se děj odehrává, svým "lehkým" psaním téměř zabila.

Film Limitless měl nejen skvěle vystavěný scénář, ale byl přitažlivý především svým protisystémovým vyzněním. Droga NZT hrdinovi umožnila vzepřít se životní danosti a realizovat svobodně svou vůli. Droga NZT tak byla oproti mainstreamovému nazírání na jakékoli drogy jako absolutní zlo drze představena jako nástroj svobody. Zalekl se snad režisér Neil Burger vlastního nápadu? Jinak si neumím vysvětlit ten ideologický obrat o 180 stupňů. Seriál Limitless představuje původního hrdinu filmu tentokrát jako zápornou postavu a státní správu jako místo plné neuvěřitelných dobráků, kteří dnem i nocí myslí a pracují jen pro obecné blaho. Tak nechutnou a demagogickou indoktrinaci, která představuje praktiky "měkké" totality jako tu pravou demokracii dovede zplodit snad jen americká popkultura. Hodnocení pouze za řemeslo, ideově odpad.

Film, který si na nic nehraje a jehož jemný humor mi neskutečně sedl. Je to roztomilé a přitom vůbec ne takovým tím uslintaným způsobem.

Vera Brittain vydala svůj pacifistický manifest v roce 1933 a za své názory tvrdě zaplatila i proto byla tak přesvědčivá. Každá doba má svá témata a své vlastní boje a v tom spočívá rozdíl mezi knihou a filmem. Názory Very jsou v dnešní době součástí mainstreamu, to co bylo dříve objevné, je dnes samozřejmé. Na filmu je silně znát, že za ním nestojí žádná opravdová tvůrčí zkušenost, že se tvůrci jen snaží přiživit na silném tématu, aniž by byli schopni k němu dodat cokoli navíc. Hezký, ale také dost zbytečný film.

Zkažení bílí muži zaprodaní mrzkému euru ničí ušlechtilé africké domorodce a jiní bílí muži pak sžíráni pocitem viny se snaží tyto poklesky napravit. Dojemné, scénář schválila Evropská komise?

Další garlandovská banalitka, putující po předem vyšlapaných cestičkách, která se neprávem tváří jako cosi objevného.

Film prý inspirovaný skutečnou událostí, doopravdy funguje jen proto, že právě před skutečností rázně zabouchl dveře.