Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Krimi
  • Životopisný

Recenzie (626)

plagát

Angláni na úteku (2018) 

Opravdu nevydařená gangsterská „nóbl“ komedie, kterou Tim Roth nebo Uma Thurman nezachrání. Doufám, že zejména Tim byl na place celou dobu natáčení opravdu tak ožralej, jako jeho postava. Aspoň jeden by si tenhle film užil. Není to vtipné a ani zábavné.. Věřím, že se jedná o divadelní hru, adaptovanou velmi pitomým způsobem na filmové plátno. Rychle od toho a zapomenout. Z milosti mi čsfd danou uděluji 18% s doporučením obloukem se tomuto „dílu“ vyhněte.

plagát

Unicorn Store (2017) 

Už je to pár dní…a zůstal ve mně z tohoto holčičího filmu takovej příjemnej pocit. Brie Larson samu sebe zrežírovala v okouzlující roli mladé ženy, která vnitřně odmítá opustit dětství. Ze všeho nejraději maluje, ale z umělecké školy jí vyhodí a musí do zaměstnání. A najednou jí do práce začnou chodit podivné pozvánky od Obchodu (The Store). Jsou adresované právě jí… a když se konečně odhodlá, narazí v něm na Samuela L. Jacksona, který jí nabídne jedinečnou koupi – pravého jednorožce. Zní to bláznivě? No to je naprosto v pořádku. Tuhle dětskou naivitu tvůrci chtěli do filmu dostat, a aniž by ji parodovali nebo zesměšňovali, chtěli jí udržet až do titulků… A smekám pomyslný klobouk, jejich záměr vyšel. Pokud byste chtěli tip na romantický film pro klidné odpoledne nebo večer s někým vám blízkým, tenhle nízkorozpočtový film tu atmosféru rozhodně nepokazí. Brie Larson a jejímu dívčímu světu uděluji nadprůměrných 60%.

plagát

Detektívi od Najsvätejšej Trojice: Vodník (2019) (seriál) 

Další detektivka s olomouckými vyšetřovateli ani ve své čtvrté sérii nezklamala. Režisér Tauš dal dohromady vynikající zpracování vesnické „domácí zabijačky“ s naprosto bezchybně hrajícími aktéry. Obzvlášť vyzdvihuji Kláru Melíškovou, Alenu Dolákovou, Václava Neužila ml., Miroslava Hanuše nebo Miroslava Táborského. Na české poměry se velmi zdařilo obsazení dějové linky z roku 1987 dětskými herci. Dusivá atmosféra parného léta s psychicky se hroutící matkou a věčně brečícím novorozenětem na vesnici, kde ječí cirkulárky nebo puberťáci túrují fichtly byla ukázková. A postupné rozplétání složitých, značně deformovaných rodinných vztahů ještě před vraždou novorozence (a po ní už tuplem) mělo sílu antické divadelní tragédie. Ale na sto procent to není. Umělecko-kamerově chromatických exhibic bylo až příliš. V každém z více než hodinových dílů bylo kolem 15 minut psychedelicky houbičkově barevných koláží zbytečně navíc a k ničemu. Naprosto pitoreskně pak působily scény z krajského policejního ředitelství s nudícími se policajty, prohánějícími se na segwayích po parkovišti. A konec…ten byl hodně slabý. Pro mě už byl proti přes sto let starým pravidlům dobré detektivky. Příběh má směřovat k efektnímu rozuzlení. Tím že tvůrci dopustili, aby posledních cca 15 minut !zkušená! policejní komisařka doťapala bosky, bez posil lesem k vrahovi, který na cirkulárce zabil novorozeně, ten jí cosi povyprávěl a pak odkráčeli „na výlet“ do titulků kamsi do dálav…tím celou tu třítýdenní, pečlivě budovanou hutnou atmosféru celého díla zmuchlali jako nepotřebný kus hadru a vhodili ho do koše. Taková škoda! A přesto, stálo to za ten čas. S přítelkyní dáváme male & female shodných 80%.

plagát

Hellboy: Kráľovná krvi (2019) 

Jak já se těšil…připomnělo mi to klukovské vánoční těšení se na něco, co jsem chtěl. A po rozbalení bylo jasné, že jsem TO nedostal a přesto jsem měl z nových a nečekaných věcí radost. Čili, těšil jsem se na malé Hellboyíky, taťkovské starosti s malými čerty a do toho zachraňování světa od záhrobních potvor. Místo toho jsem se ocitl v dost drsně vyprávěné story opakovaně zatápěné krví a klopýpající přes utrhávané končetiny. A že jich bylo! Hellboy roku 2019 (David Harbour) je chvílema dost ošklivej a o poznání víc chlupatej čert. Smysl pro humor a drama ale naštěstí neztratil, jen přestal kouřit. Tvůrci na Del Torovy filmy rezignovali, oškrábali z Hellboye tu původní lehkou hravost a fascinaci světem pohádek až na krvavé fláky masa a vyhřezlé vnitřnosti, znovu nám osvětlili kdo je Anung Un Rama, jak se dostal mezi nás a jak přišel k nevlastnímu taťkovi. Potvor bylo dost a byly vopravdu hnusný a zlý. Příběh v dějové logice filmu držel pohromadě a až na ty vypichovaný oči nebo třeba trhání lidí v Londýně bylo pořád na co koukat. Byli jsme s přítelkyní a řeknu to rovnou, temnota a krvavost filmu jí moc nesedly. Já to dal jen tak tak.. Takže jsme viděli krutou pohádku o zlých čarodějnicích (skvostná Mila Jovovich), čertovi dobrákovi a démonech z temnot každý trochu jinak. Hodnocení male & female 80% & 50%. Sakra, kouknu se na to ještě jednou, byl to dobrej film…

plagát

Trumbo (2015) 

Velmi chytlavě zpracované politické drama z poválečné Ameriky v kulisách filmových studií Hollywoodu. Jestli jste už někdy slyšeli o výborech pro neamerickou činnost, senátorovi McCarthym a o protikomunistických prověrkách v celé zemi, tak je to film právě pro vás. Vše se děje v životopisně laděném snímku, věnovaném scénaristovi Daltonu Trumbovi, válečnému reportérovi z Okinawy a po válce nejúspěšnějším scénaristovi své doby a současně aktivnímu členovi Komunistické strany Ameriky. Já o něm v životě neslyšel a už jen za tu možnost seznámit se s životem scénaristy legendárních filmů 50. a 60. let jsem rád, že mě tenhle snímek dostihl. Faktograficky si tvůrci dali práci s dobovou výpravou, dokonce i představitele herců Johna Wayneho nebo Kirka Douglase vybírali tak, aby jim jejich filmové protějšky byly podobné. Samotný Trumbo byl velkou příležitostí pro legendárního „perníkového tátu“ Bryana Cranstona. A nezahodil ji, podívám se rád ještě několikrát. Ode mne 90%.

plagát

Alita: Bojový Anjel (2019) 

Po Ghost in the shell už jsem před adaptacemi japonských komiksů americkými gaidžiny trošku ostražitý. Ale v tomhle filmu se to vážně povedlo. Tedy až na obsazení Christopha Waltze jako doktora Ido. Ne že by byl špatnej, ale za a) japonsky nevypadá ani bez brejlí, za b) jeho rozmachy tím raketovým perlíkem představovaly dost WTF momenty v jinak šlapajícím filmu. Ale tím jsem vyčerpal v podstatě všechny podstatné výhrady a stará láska k eskapádám Rodriguezových badass hrdinů, kteří svoje protivníky eliminují těmi nejvíc cool technikami a zbraněmi v nedostižně předvedených soubojových choreografiích dostala čerstvý a mocný impuls. Romantická linka byla snesitelná, včetně vypjatého momentu s darováním srdce, motivace všech postav byla patřičně komiksově zploštělá a pochopitelná a hlavně, všudypřítomný digitálně – efektní svět byl vymazlený do posledního pixelu. Soubojové scény Ality jsou neskutečné a charismatické, až jsem si vzpomněl na první Matrix. A jako skrytý bonus tu byly Rodriguezovy easter eggy k jeho dřívějším filmovým peckám. Kdo jste si třeba při scénách v baru lovců připomněl některé momenty z Desperada nebo Od soumraku do úsvitu? Kouknu se ještě několikrát a schválně, kolik jich ještě najdu. Dávám jasných 80%, konečně můžu zapomenout na Sin City II…

plagát

Čierne vdovy - Episode 8 (2019) (epizóda) odpad!

Viděl jsem poslední půlhodinu posledního dílu. No a také dva první, po kterých jsem měl jasno, že ne ne ne! Poslední půlhodinka celé té anabáze mě ale zajímala…přeci jen, šlo o konec docela složitého krimi příběhu. Ha Ha Ha, to by ale nesměla mít „na svědomí“ TV Prima. Takže co jsem viděl? Vražedkyně unikly trestu, protože jim to hlavní vyšetřovatel „odpustil“. Jeden ze „zabitých“ se na samém konci ujistí, že ho jeho žena chtěla odpálit do povětří dortem k jeho narozeninám…a chystá se s ní na další společně prožitá léta. To, že mu jeho milenka uteče s jeho penězma nijak neřeší. To že ho soused, který mu balil ženu vyká, to už je jen taková drobná bizardnůstka, kterou už asi nechtěl řešit nikdo, za pět minut budou přeci titulky, no ne? No a nejvíc mě vylekal „open end“, vypadá to, že nějaká ta pokračování budou.. Z kategorie odpad prostě není důvod slevovat.

plagát

Zkáza Dejvického divadla - Zkáza (2019) (epizóda) 

Škoda, že jsem ten vtip znal už od puberty...Jinak naprosto skvostné dovršení trablů s hledáním "ducha dejvického divadla". Ještě že ho nesežral Trojan.. Byla to jízda a je škoda, že je konec..

plagát

Denník rušňovodiča (2016) 

Při sledování jsem se jen tak přiblbe a potěšeně culil. A pak už jen záviděl, jak dokáže srbsko/chorvatský filmový štáb s rozpočtem asi tak na tři díly Černých vdov vykouzlit lidsky laskavou a jako nejčernější kafe černou komedii o strastech strojvůdcovského povolání. Nenechte si zkazit zážitek čtením komentářů, dejte si je až po filmu.. Ode mne 90%.

plagát

Tajomstvo domu s hodinami (2018) 

Filmy s čarodějema se v čele s Fantastickými zvířaty opět derou do popředí a tady je jeden z řady těch novějších. Nijak nevybočil nad průměr a pomalu a bez lítosti upadne v zapomnění, jako třeba Čarodějův učen s otřesným Nicolasem Cage. Čarodějovy hodiny jsou ale oproti „učňovi“ daleko víc ukoukatelné, neberou se tak vážně a místy jsou i dost zábavné. A jelikož se hlavní role zhostil Jack Black, čekejte i občasné nechutné šílenosti (naštěstí jich není moc, vlastně jen kadící křovinatý okřídlený lev a okopírovaný vtípek z Deadpoola 2). Jack Black drtivou většinou filmu přehrává méně, než byste čekali a Cate Blanchett je jako „purple witch“ naprosto okouzlující. Chlapeček v hlavní roli vadil jen trošku, vlajkoslávu ale kvůli němu nikdo vyvěšovat nebude. Vlastně je to ideální film pro celou rodinu, zabaví a neurazí. Ode mne 75 %, a procenta nad sedmdesátkou jsou za závěrečné rozstřelování oživlých halloweenských dýní.