Franki69

Velmi opatrně doporučuji zarytým fanouškům klasických detektivek a mírně nedoporučuji příznivcům příběhů Agathy Christie. A mohu to říct z vlastní zkušenosti. Deset malých černoušků jsem nečetl a tohle neviktroiánské zpracování bylo moje první seznámení s tímhle konkrétním příběhem. A po závěrečných titulcích mi to došlo. Tohle byla sterilní moderní detektivka, brilantně nasnímaná, s dobrou výpravou a se známými herci. Ale, nebyla to detektivka Agathy Christie. No ano, jiné jsem četl a k příběhům „první dámy velkých detektivních příběhů“ prostě patří také objasnění, vysvětlení motivací, odkrytí všech záhad, tajemných zápletek a skrytých pohnutek. Ověřil jsem si to s přítelkyní i u tohoto příběhu, není těžké se dopídit audioknihy. Takže Deset malých černoušků je určeno výhradně těm, kteří příběh už znají. Ty tu a tam sice zarazí drobné, nebo i výraznější odchylky od předlohy. No a co ta většina, která se podívá bez znalosti předlohy? Uvidí precizně zfilmovanou vybíjenou, která na konci nebude příliš dávat smysl…a to je opravdu škoda, vzhledem k tomu kolik energie do minisérie bylo vloženo a jak dobrý ten příběh z pera Agathy Christie vlastně je. Dávám 60%

Ještě dneska, čtvrt století od uvedení Pulp Fiction do kin vídávám, jako aktivní muzikant, na parketu tančit páry stylem odkoukaným od Vincenta a Mii. Ještě dneska slyším, jak se mnohem mladší partičky hláškují větami „Máme radost? Máme…“ „Miluju tě Hany bany“…“Tvoje prdel pozná středověk…“ atp. Tarantinova divočina vtrhla do kin jako žánrová povodeň a v jejím cynicky brakovém gangsta humoru se namočil každý. Dvě a půl hodiny mistrné černohumorné podívané neztrácejí od uvedení do kin v roce 1994 ze svého kouzla vůbec nic. Včetně muziky, resp. písniček a skladeb z amerických top charts, kterým tento Tarantinův film zajistil dlouhý, mnohdy už posmrtný život. Kdo by jinak dobrovolně poslouchal surfařské instrumentálky na fendera z šedesátých let nebo méně známe písničky Chucka Berryho? Film je prostě výjimečný ve všech ohledech, stále se jedná o lahodnou filmařskou hostinu. Dobrou chuť, ať si ho budete máchat v majonéze nebo v kečupu. Dávám 100%.

Ondřej Vetchý ve své druhé životní roli hrobníka (první byla ve filmu Kolja). Bezva ženská je Petra Hřebíčková a na humory je tu Táborský, díra ve zdi školní třídy do sousedícího bytu a Ondřej Malý s Pavlou Tomicovou. Pokud se rozhodnete kouknout, musíte přijmout pravidla hry, která nastavili tvůrci. Stát se může cokoliv a cokoliv se také stane, jen aby děj mohl někudy pokračovat. Že má hrobník na malé vesničce na hřbitově svůj hrob i s datem úmrtí? Neva, nic se nestalo, jedeme dál. Že se spolu najednou kamarádí postavy, které se ještě před několika okamžiky dost nesnášely? Ale to je jedno, k happyendu dojdeme i přes mrtvoly (ty tam naštěstí nejsou, teda kromě toho hřbitova). Ale když ta pravidla přijmete a necháte svoje kritický myšlení chvilku odpočívat, dostane se vám až sitcomově příjemné komedie o Ní a o NĚM, kteří se v kulisách idylické středočeské vesničky s rázovitými a hrozně milými lidmi nakonec do sebe zamilují, zaženou podlého zubaře a těší se na společné stáří. Celý film je takový prosluněný, provoněný senem, pozitivní a dobře dopadne. Rozhodně to není žádná hrůza, klidně mu svůj čas dejte.. Koukli jsme s přítelkyni a hodnocení male & female je nakonec 65% & 80%.

Pokud máte rádi zpívající indické herce a písničky Beatles (nejspíš jako Danny Boyle), pobavíte se královsky. Pokud ne, film vám o mnoho víc nenabídne. S originální zápletkou, kdy pro 11 vteřinovém globálním blackoutu celé lidstvo přijde o Beatles (a mnoho dalšího) si v délce bezmála dvou hodin totiž nevystačí a love story, o které je tenhle film především, moc dobrá není. Yesterday je film hlavně muzikantský, dost výraznou roli v něm dostal také Ed Sheeran. Nejspíš je to komedie, ale že bych se za břicho popadal, to ne…spíš jsem se tak skoro celou dobu culil a docela jsem si ho užil. Až na konci mi došlo, jak málo se v něm stalo, jak skromná byla jeho výprava a jak byl zbytečně moc natahovaný. Takže jak s hodnocením? Písničky Beatles v novým podání byly fajn, hlavní hrdinka může očekávat další role v britských romantických komediích (byla výborná!), je to bravurně natočeno a to je asi tak vše... Hrozně mě mrzí, že si tvůrci nevyhráli s celou zápletkou důkladněji…mohli jsme třeba vidět Paula McCartneyho, jak v Liverpoolu krmí holuby nebo Ringa, hrajícího s ostatníma dědkama v přístavní hospodě šipky. V našem světě se Beatles rozpadli v roce 1970 a já si myslím, že 70 % je přesně to bodový hodnocení, který si Yesterday zaslouží.

Scénář jedné z vydařenějších komedií z osmdesátek Přes palubu (Kurt Russell/Goldie Hown, 1987) znovu, ale s prohozem kdo koho oblbne. V hlavní roli udřeného rodiče - matky s třemi dcerami - je nyní vychrtlá Anna Farris, která do své domácnosti propašuje multimilionáře s amnézií po pádu z výletní jachty. Vtípky stejné jako minule (zlato, ty vaříš, ty uklízíš, ty vyděláváš), postupně nastane sblížení až k love happyendu ve vlnách pacifiku a vůbec celkové polidštění a prozření rozmazleného multimilionářského floutka. Tedy, že lepší než vést zhýralý život bezstarostného playboje s modelkami ve vířivce je to jediné pravé žít s vyhublou ženskou a jejími třemi dcerami na předměstí a dřít s dobrosrdečnými mexickými dělníky na svůj každoměsíční plat. Prostě všechno, co bylo ve filmu z roku 1987je tu v nových kulisách a s drobnými odbočkami znova, často ve stejném pořadí a mnohdy taky se stejnými hláškami. Ale tak dobré jako předloha to rozhodně není. Anna Farris s hůlčičkovýma ručkama, i přes nepochybný komediální talent, prostě není Goldie a hlavní mužský hrdina (mexický herec Eugenio Derbez ) je ve srovnání s Russellem vyloženě nevýraznej. Hezky se to rozjedete, ale v cca polovině filmu, když se mezi hlavní postavy vplíží love story, celému filmu najednou spadne řemen a je fakt na vás, jestli to dokoukáte. A vyloženě ignorujte díry v logice. Jak podotkla moje přítelkyně, když si Anna Farris přivezla oblblého milionáře poprvé k sobě domů …“co řekne sousedům? ..No neřekne jim nic, v ulici s řadovou zástavbou a s udržovanými trávníky raději nikdo nebydllí. Zejména ne v domech naproti…Tak tedy, film zabavil, ale proti originálu dost slabý čajíček…za 60%.

Psychologický rozbor nechám na jiných, jako hetero muž se necítím dostatečně povolán…nicméně, i druhou sérii jsem si velmi užil, zejména Meryl Streep a její emocionálně perverzní babičku. Po sedmém finálním díle ale mám obavy, že se chystá třetí série. Tahle druhá, sledující osudy postav po divočejším „mejdanu“ ve vydří škole se vážně vydařila. Pedanticky důsledné rozebírání duševních světů postav, nucených žít ve lži svůj všední „maloměstský spokojený život“ je kolikrát až nepříjemně bolestivé a lidsky trefné. Nicméně linka se Zoe Krawitz a její umírající maminkou v nemocnici už pro mne byla za hranou a pro mne ukazovala na bezradnost tvůrčího týmu udržet kvalitu první řady. A utvrzují mne v tom i některé „uměle“ vytvářené twisty v ději (je to policajt nebo není?, poperou se?), které byly hlavně samoúčelné a sloužily jen k natahování stopáže na povinných alespoň 50 minut. Takže, nedávám plný počet, vysoké číslo si ale tenhle počin rozhodně zaslouží..75%.

Už jen za soustředěný výkon zamračeného Johna Malkoviche (Hercule Poirot) tahle minisérie o vražedném komplotu se zabíjením podle abecedy v Anglii v době mezi dvěma světovými válkami za vidění stojí. Temnější a depresivnější orámování celého příběhu také rozhodně není na škodu a dává rychle zapomenout na rozvernou salónní nonšalanci dřívějších zpracování vyšetřování prováděných belgickým elegánem v podání Davida Sucheta. A velmi dobře se dívá na Ruperta Grinta (ano…Ron Weasley z harypoterovek). Trochu rušivě ale při sledování působila paralelní linka s odhalováním, kým že to vlastně Hercule Poirot byl, než se stal miláčkem londýnských salónů a noční můrou Scotland Yardu. Nicméně, rozuzlení přijde a odhaleno je víc, než byste čekali. Přesto ale má nové zpracování jednu slabinu a kvůli ní plný počet nedám. K příběhům Agathy Christie neodmyslitelně patří, že se čtenář/divák dozví, jak to „celé vlastně bylo“. To ale v tomto zpracování až tak úplně neplatí…A proto dávám jen 80%.

Dýchl z toho na mě severský nezávislejší žánr. A to kvůli soustředěné režii se zálibou na detail, chladnější barvy a věřím že věrně zobrazené vcelku bezútěšné reality terapeutické komuny pro fetky obou pohlaví. A smekám klobouk jako poctu vynikajícím hercům, včetně dost „obehraného“ Langmajera s velmi netypickým (pro něj) piercingem. Škoda, že dramatično je budováno v podstatě dost neuvěřitelnou historkou ze života českých feťáků v Praze a Barceloně. Ona historka se rodila během několika let, má několik epizod (vídáváme flashbacky) a její aktéři se potkají na tak neuvěřitelném místě a ještě dost těžko uvěřitelnou náhodou. A navíc je nám rozkrývána postupně. Mno, je to škoda, protože tahle velmi dobrá herecká parta by různá mezilidská pnutí různě vyšinutých jedinců na chátrajícícm venkovském statku jistě utáhla i bez uměle vytvářeného tajemna. No a pak - tradiční neduh českých filmů, zejména těch umělečtěji pojatých. Nevyrovnaný zvuk, opravdu často není rozumět!! Což je v konverzačním dramatu dost velká chyba. Dávám 70%, hlavně za Langoše, Švehlíka, Chmelu s čírem a další variaci pološíleného Budaře.

Tahle roztomilá komiksová nablblinka ještě z dob před Avengers s Kapitánem Amerikou polehoučku získává na ceně. Chris Evans je jako Human Torch ve své „předkapitánovské roli“ fakt za jelito. Stejný příběh byl znovu zfilmován poměrně nedávno (2015), ale tato verze, z roku 2004, je prostě žánrově a stylově čistá komiksárna pro děti a takovou už zůstane. Nebere se vážně a o to je lepší než těžkopádně zvážnělá „druhá verze“. Někdo nedá dopustit na Popelku nebo Zdeňka Trošku, já jako ryzí zábavu volím tohle zpracování Fantastic Four. Pro mě je to za 80%, ale berte v potaz, že jsem v podstatě dost hravej.

Rozhodně doporučuju ke zkouknutí. Musíte mít ale rádi drsná konverzační dramata na první pohled společensky dobře situovaných moderních amerických žen středního věku. Každá z nich je zdánlivě chodící reklama na splněný sen o spokojeném životě v blahobytu v přímořské idylce californského Monterey, vyplněného starostlivou péčí o děti a blaho celé komunity. Ale stačí odloupnout kousek fasády a malá i větší pečlivě skrývaná tajemství začínají zdánlivou pohodu kalit. Pro Reese Witherspoon a Nicole Kidman další životní role, ostatní aktérky příběhu zfilmované knihy Little Big Lies ale rozhodně nezaostávají. Celý sedmidílný příběh zdánlivě drobných dramat hned na počátku otevře vražda a my celou dobu sledujeme, co k zabití někoho (a to se dozvíme až na samém konci) vedlo. Režisér a vynikající herci příběh přes drobné i zásadnější střety domácnostech a přes děti ve školách postupně zahušťují a zlo postupně sílí. Bylo to sakra dobrý a na druhou řadu se kouknu…když do děje vstoupí Meryl Streep… Dávám 85%