D.Moore

Mám pocit, že ten film vznikl hlavně kvůli závěrečné (dobré) scéně. Jinak je to takové přehnaně dramatické béčko, které by si přálo být něčím lepším, ale nejde mu to. Střídmá stopáž je plus.

"Jednoduchý je mé druhé jméno." Tentokrát to opravdu platí, protože spolu s Johnnym Englishem se vrátila chabá úroveň prvního dílu. Na toho sympatického smolaře z předchozího snímku bohužel zapomeňte, je tu totiž opět namyšlený a mnohdy vyloženě zlý jedinec, kterému byste nechtěli být nablízku. Aby toho špatného nebylo málo, vrátil se i jaksi křečovitý a předvídatelně prostý humor, který dokáže jakžtakž zachránit Rowan Atkinson, ale nikdo jiný si s tou bídou neporadí, obzvlášť bezradná Emma Thompson ne. Je to škoda, přál jsem si lepší komedii, ne šaškárnu s pár světlými chvilkami (škola, tanec...) a dobrou Goodallovou hudbou.____P.S. České titulky zase perlí. Proč je "Stoprocentní plast. A stoprocentně smrtící." přeloženo jako "Stoprocentně recyklovatelná. Na rozdíl od vás.", mi zůstane navždy záhadou.

Scéna s "nekonečně" dlouhým prknem patří k tomu nejvtipnějšímu, co jsem kdy viděl!

Slibný námět bohužel potápí (Ha!) scénář, který si dal záležet jen s veledrsňáckou postavou Juda Lawa. Ostatní členové posádky a to, jak tupě se chovají... To je nevídaná odfláklost. A je to škoda, protože film má dobré momenty a závěrečné cigáro na hromadě zlata je vlastně nezapomenutelné.

Čím blíže k závěru, tím více zvratů se v Loftu děje a tím menší smysl má jakákoliv snaha předvídat, jak to asi dopadne. Ale přitom to nepůsobí překombinovaným dojmem - tvůrci chtěli zamotat divácké hlavy, což se jim povedlo, a potom je překvapit, což jim vyšlo také. Možná to nemuselo být tak dlouhé a epilog byl úplně zbytečný, ale to jsou jen dvě takové malé výtky, jinak jsem se bavil a byl příjemně napjatý.

Michael Caine už zase krade. Problém tentokrát ovšem je, že ačkoliv má on i jeho postava svaté právo být unavený, film přece tak unavený být nemusel. Herecká sestava se mi líbila, několik scén bylo opravdu dobrých, jenže nedávná Loupež ve velkém stylu byla mnohem lepší - nejde o to, že to byla komedie, ale o to, že měla říz.

"Neseděl jsem minule vpředu?" - "To jsme ještě nebyli svoji!" Prostě výtečná ztřeštěná komedie plná humoru všeho druhu od klasické grotesky přes třeskuté absurdity po nečekaně verbální vtipy. Nevšiml jsem si snad jediného hluchého místa, nadchly mě dekorace a do Ossi Oswalda jsem se zamiloval stejně jako třeba do scény s epidemií foxtrotu. Ústřicovou princeznu jsem navíc viděl s živým hudebním doprovodem, který jí dodal ještě větší grády.

Tady není co řešit. Co do seznamu skladeb (na blu-ray je jich o devět více, než kolik se píše ve zdejším obsahu) i co do Freddieho vizáže jsou to, pravda, trochu jiní Queen, ale samozřejmě je to stále skvělá muzika, ze které srší energie na všechny strany a která vás drží u obrazovky a nutí přinejmenším podupávat do rytmu. Tradičně perfektní je moje oblíbená Now I'm Here, ale k vrcholům koncertu určitě patří Father To Son, White Queen, Seven Seas Of Rhye nebo Liar.

Nápadité, napínavé, střídmé. Příjemné překvapení.

Whiplash, jsem neviděl, kýčovitý La La Land mě nebavil, ale z Prvního člověka jsem bezvýhradně nadšený. Strhující letecké scény všeho druhu (máte pocit, že tam sedíte s ním/s nimi) prokládá neméně dramatickými výjevy z toho "obyčejného rodinného života", Ryan Gosling zase jednou velmi dobře hraje a věřil jsem mu všechno. Scénář přitom vůbec není taková ta klasická životopisná záležitost, při jejímž sledování si divák jen v duchu odškrtává položky, a na hranici kýče se dostane až v závěru (náramek), ovšem vybalancuje to, nespadne a nenatluče si. Mám radost také z toho, že můžu zase jednou pochválit hudbu. Justin Hurwitz totiž hraje na teremin, scénu s Gemini doprovází valčíkem a při přistání na Měsíci burácí tak dramaticky, jako kdyby spolupracovali Hans Zimmer s Philipem Glassem. Na soundtrack se tedy moc těším.