mibara

TV film vypráví o životě dvou vědců – inženýra Gajdoše, který se zabývá výzkumem odolnosti plastických hmot a pro realizaci úkolu je ochoten prakticky vyškrtnout ze svého života volný čas, a asistenta Odehnala, který využije již rozpracovaných myšlenek inženýra Gajdoše k rychlé kariéře. Podtextem této inscenace jsou otázky velkých a malých cílů, opravdovosti přístupu k životu, ke svému talentu a ke své profesi. Otázka smyslu a poslání vědecké práce, co je jejím cílem a co pouze prostředkem.

Televizní inscenace je jakousi sondou do intimních rodinných vztahů – rodiče kontra děti. Pod drobnohledem téměř sociologickým jsou tu dvě rodiny, které se ocitly v napjaté a svým způsobem významné chvíli, kdy si jejich jedináčci volí své partnery pro další život. Na jedné straně dělnická rodina, na druhé rodina vědeckého pracovníka. V myšlení rodičů můžeme pozorovat různé předsudky. Rodina vědeckého pracovníka Kadlece brání dceři Monice – studentce medicíny, aby se provdala za vyučeného truhláře Ivana Hruseckého. Ani v rodině ženicha nepanuje velká radost z toho, že by si kluk měl vzít studovanou holku. Monika však na své volbě trvá. Rozešla se se svým snoubencem, budoucím inženýrem chemie, který se zajímal hlavně o co nejrychlejší cestu ke své kariéře. Hra pranýřuje nerozum některých rodičů, kteří nesprávné představy o dalším životě svých dětí prosazují autoritativním způsobem.

Chlapec Martin má znetvořenou pravou část obličeje po úraze, který mu způsobila výbušnina. Tu s kamarádem našli na louce a při manipulaci s ní došlo k výbuchu. Po roce se chlapec vrací domů z nemocnice a ze svého vzhledu je nešťastný. Sledujeme, jak se chlapec se svojí situací srovnává a jak na jeho vzhled reaguje okolí. Příběh dětským divákům tlumočí myšlenku, že není důležité, jak člověk vypadá, ale jaký je. Obličej je jen maska. Pravá tvář je uvnitř člověka.

Chodit do kina může být docela příjemná věc, proč ne. Ale sedět před bílým plátnem týden co týden celé středeční odpoledne, když venku svítí sluníčko, to by otrávilo asi i leckterého filmového fanatika. Není divu, že celý pionýrský oddíl, trápený jednotvárností schůzek, reptá. Kdo za to může? Zuzana. Děvče, se kterým děti prožily dva roky. A jaké roky! Proč se tedy jejich pionýrská vedoucí najednou mění? A kam mizí po začátku každého představení? Záhada. Po její stopě se v zájmu celého oddílu vydávají tři amatérští detektivové.

Spletí ulic hrkotá příšerným tempem automobil nesoucí žlutý nápis Autoškola a ve své žákovské cestě koná věci pro normální silniční provoz vskutku neobvyklé. Svou zběsilostí plaší chodce, poráží předměty a ve svém nitru skrývá jednoho volantem přetěžce vládnoucího zoufalce a jednoho bohorovného a neschopností žáka dokonale znechuceného učitele jízdy Mazničku. Vůz zastaví – nebo spíše zarazí o okraj chodníku, zoufalec-žák vypadne z prostoru plného pokoření a před učitelem jízdy stane Václav Marek, mladý muž s povahou pro "lva silnic" rozhodně nevhodnou. Budoucího řidiče Václava Marka hrál Jaromír Hanzlík, jeho učitele Mazničku Vladimír Menšík.

Osmnáctiletí adepti číšnického povolání Jarda a Karel sní o tom, jak vlastníma rukama a nápady zvelebí do výše první cenové skupiny jistou značně pochroumanou provozovnu RaJ. Sen je sen – a skutečnost je skutečnost. Do cesty se jim staví překážky, při kterých zažijí spousty trapasů a průšvihů.

Do amerického maloměsta přichází mladá učitelka Anabella Wintersová a začíná tu děti místních občanů učit biologii. Ne ovšem podle puritánských, pokryteckých představ amerického maloměšťana, ale podle svých vlastních představ. To samozřejmě veřejné mínění značně pohoršuje – učitelka mu vzdoruje a neustupuje od své představy správné, moderní výuky. Pak však dochází k havárii na silnici... dochází k ní cestou z karnevalu, kam děti poslala právě ona. Tři děti jsou zabity. A Anabella Wintersová je náhle v samém středu nenávistné kampaně, v níž je nutno pomstít se jí za všechno. Za všechno – bez ohledu na viníky té zaostalosti, havárie i pozdější vraždy, k níž dochází v tomto vzrušeném příběhu...

Horní a Dolní Andělská Lhota jsou dvě poklidné vesnice, na jejichž rozhraní stojí hospoda. A právě ve výčepu této hospody začíná neuvěřitelný příběh jistého Martince, jehož jméno sice zní pozemsky, ale tím se nenechme zmást. Inkognito návštěva z Marsu se seznamuje s vrtochy, zvyky a náladami pozemšťanů. A tak je nasnadě, že o humorné scény nebude nouze.

Akce Rys je krycí jméno pro nácvik přežití v týlu nepřítele. Pro tři mladé vojáky Aleše, Otu a Františka to znamená přežít deset dní v lese, nenechat se chytit ani vlákat do léčky, denně podávat informace o pozorovaném objektu a to vše s dávkami potravin na pouhé dva dny. Takový úkol může splnit jen dobře sehraná parta. Mezi Otou a Františkem však není vše zcela v pořádku - jejich problém se jmenuje Marie.

Čtrnáctiletý chlapec Radek se rozhodne zachránit svého dědu před odvozem do domova důchodců, kam ho chtějí umístit jeho rodiče poté, co děda prodělal srdeční záchvat a potřebuje stálou péči, kterou mu rodina nemůže, nebo spíše nechce zajistit.

Televizní hra pojednává o vlivu jednání alkoholika na jeho nejbližší okolí - konkrétně na dceru, na její osobní život. Je předvánoční čas, za oknem jiskří sníh. Na poště, kde Jitka pracuje, se již všichni těší na vánoční svátky, i na to, že nový rok začne v novém poštovním úřadě. Každý má na svátky své plány, Jitka se chystá s Milanem na hory. Ale stačí málo a všechny Jitčiny plány se hatí. Nejprve výron v kotníku, posléze žádost vedoucí sloužit svátky na staré poště a pak - otec. Utekl z protialkoholického léčení. JItka se dostává do konfliktu s Milanem, s vedoucí ... hledá otce.

Filip je chlapec mladšího školního věku, rád hraje fotbal, sportuje a chce mít dobrého, věrného kamaráda. Věrný kamarád - to je problém, který na nějaký čas usměrní a ovlivní jeho jednání a stojí v pozadí řady přestupků, kterých se chlapec dopouští. Filip narazí v parku nešťastnou náhodou do postarší paní. Ta nemůže načas chodit, a tak jí Filip musí obstarávat nákupy a vodit jejího psa na procházku. Úkolu opatrovníka se zhostí na svůj věk nebývale dobře, chlapci ze třídy však pro jeho nové povinnosti nemají žádné pochopení a nechtějí ho vzít do party. TV hra poukazuje na skutečnost, že děti ve věku osmi až deseti let nejsou schopny vytvořit přátelský kolektiv, který v případě potřeby dokáže pomoci jednotlivci. Stupeň jejich psychického a mentálního vývoje je zatím vede k navazování volných kamarádských vztahů, které vznikají spíše náhodně, na základě společných zážitků, sportovních zálib apod. Často nemají delšího trvání.

Příběh vypráví o osudu tří českých emigrantů, kteří po únoru 1948 utečou přes hranice do Německa. Dostávají se do sběrného tábora Valka na předměstí Norimberku. Drsné prostředí tábora je zbavuje všech iluzí o novém životě plném perspektiv. Poznávají skutečnou tvář "svobodného života" západního světa. Postupně se dostávají do zoufalé situace, která si vyžádá zoufalé činy.

Paříž ve druhé polovině 19. století, doba vře v průmyslovém rozmachu, v neuvěřitelně krátkém čase lze získat miliony, a v ještě kratším ztratit třeba vše. Střed Paříže se bourá a na jeho místě se budují velkorysé bulváry. Ústřední postavou příběhu je krásná a bohatá dědička Renáta. Aby zabránila společenskému skandálu, provdala se za muže mnohem staršího, jehož jméno nejen že nemá zvuk, ale je dokonce zcela neznámé. Saccard - je do své nevěsty zamilován jako student. Jako jeho vlastní syn Maxim, který před svým nedovoleným citem raději uprchne z domova. Saccard je podnikatel a mladá žena se postupně nechává přesvědčit, aby mu svěřila plné moci nad svým velkým věnem. Stává se středem společnosti i objektem zájmu samého císaře. Ale po dvou letech se vrací Maxim a láska s sebou přináší poznání skutečné tváře společnosti i těch nejbližších...

Kriminální inspektor Reardon musí přesvědčit svoje nadřízené, že nehoda v zapadlé ulici, při které zahynul pod koly automobilu muž, nebyla pouhým neštěstím, ale promyšlenou vraždou. Předlohou televizní inscenace se stala detektivka Automobilové neštěstí amerického spisovatele Roberta I. Pikea. Poloha, kterou inscenace Havárie zvolila, je oproti předloze mírnější a komornější, zúžená většinou do přehledných prostor strážnice, baru a Pennyina pokojíku.

Osmnáctiletého Borka a stejně starou Lenku čeká maturita a také svatba, mají se rádi a navíc je Lenka těhotná. Jejich rodiče již tak nadšení nejsou, hlavně Borkova maminka, zvlášť když zjistí, že nastávající snacha trochu kulhá. Nezáleží na tom, že jen dočasně, po malém úraze. Ve skutečnosti je to pro ni příležitost dát najevo strach z toho, co jejího syna čeká. Postupně, jak přibývá konkrétních a docela přízemních problémů, otevírají oči úžasem i oba dosud bezstarostní nastávající novomanželé.

Film vypráví o mladém reprezentantovi ve skocích na lyžích, který se po úraze léčí v nemocnici. Po dlouhých měsících léčby ho čeká propuštění, odjezd na rehabilitaci a návrat do všedního života. Obyčejné dny, které ho čekají, se budou zásadně lišit od těch, které byl zvyklý žít až do úrazu. Místo s metry a nájezdovou stopou na lyžařském můstku se bude muset prát o každý krok. Celý příběh se odehrává uprostřed léta, v několika hodinách před odjezdem z nemocnice.

Televizní hra přibližuje život primáře MUDr. Bohumila Malého, který se zasloužil zejména o vymýcení TBC. Sledujeme události těsně po lékařově příchodu z Dolního Smokovce do Ostravy, dvacátá léta, kdy se sociální problémy na Ostravsku nejvíce prohlubovaly a TBC se stávala vážným nebezpečím zejména pro ty nejchudší vrstvy. V příběhu je zdůrazněn především boj MUDr. Malého s nepřízní "mocných" na ostravské radnici a nedůvěrou pacientů, počínající přátelství s havířem Josefem Kotasem, pozdějším komunistickým primátorem města a také postupné úspěchy jeho lékařského týmu v oblasti prevence tuberkulózy.

Televizní hra pro děti z cyklu Kde domov můj. Herec Ladislav Pešek jako dědeček se dvěma dětmi na vlastivědné procházce vypráví o historii Karlova mostu. Pomocí fantazie se přeneseme např. do doby panování Karla IV, kdy se o stavbě mostu rozhodovalo, připomeneme si legendu o přidávání vajec do malty při stavbě mostu. Při procházce staletími nevynecháme ani slavnost spojenou s korunovací polského krále na českém trůnu či návštěvu sochařské dílny mistra Matyáše Brauna. Součástí filmu je i hraná pověst o oživlých sochách z Karlova mostu, které pomohly ke štěstí dvěma místním pradlenám.

V roce 1988 se v hledišti opět sešli naši přední herci, průvodci pořadu byli Jiří Sovák, Stella Zázvorková a Pavel Zedníček. Toto trio vytvořilo jakousi hodnotící komisi, která měla rozhodovat o tom, jaké číslo bude do pořadu zařazeno. Jednotlivé scénky provázelo heslo: smát se nově, vážně a odpovědně. Doba se změnila, perestrojka je v plném proudu a tak se diváci dočkali satiry vpravdě neočekávané, o čemž svědčí např. vystoupení dvojice Štefana Skrúcaného a Pavola Juráně, kteří přišli s nápadem privatizovat pořad Hospodářský zápisník a nově v něm uvádět místo reportáží o plnění plánu denních podniků reportáže o podnicích nočních. S odvážnou dobovou satirou přišlo i duo Spejbl a Hurvínek, kteří ve vyprávěné pohádce o Perníkové chaloupce přišli s tvrzením, že Jeníček se na střeše perníkové chaloupky vydával před Babou Jagou nejdříve za kominíka, potom za pokrývače a nakonec za vítr, jenom aby nemusel dolů. Součástí silvestra byla i dnes už legendární scénka s názvem Učitelka Lídlová v podání dvojice Jiřina Bohdalová a Vladimír Dvořák. Došlo také k výraznějšímu zastoupení mladé, nastupující generace zpěváků a to hlavně na úkor dechových kapel. Ubylo baletních vystoupení, prostor naopak dostala v té době velmi populární taneční skupina UNO. Hudebně taneční čísla zpěvaček Heidi Janků a Dariny Rolinsové potěšila diváky v hledišti i u obrazovek sporými kostýmy. Závěrečnou píseň večera "Už starý rok se nám krátí" si společně s Karlem Gottem zazpívali všichni zúčastnění.