mibara

Už na první pohled je Martinův pokoj předurčen k neobyčejným věcem. Neboť kluci s fantazií jednak obyčejné věci neprožívají, a jednak Martin vlastní vlastnoručně sestrojené technické zařízení, které doplněné dalekohledem dokáže navázat i spojení s mimozemskou civilizací. Jednoho podvečera, kdy Martinův pedantský otec s maminkou odejdou do kina a děda vaří v kuchyni gulášek, se to podaří a v Martinově pokoji přistane intergalaktický pes.

To, že je někdo duch, ho neopravňuje k procházení se po prostorách klubu. Jenže když jeden člen klubu zkusí po duchovi zopakovat magický pohyb sloužící k přesunům v prostoru, zemře. Povídka z prostředí anglických lordů podle známého autora sci-fi Herberta George Wellse.

Příběh se odehrává na lunární stanici, která se podobá běžnému pracovišti kdekoliv na Zemi. Jsou zde ovšem specializované přístroje zabudované do zdí a skříní, ve středu místnosti pak visí mikrofon, který slouží k dorozumívání se Zemí a s Lunakem - počítačem, který řídí celou stanici. Dvoučlenná osádka stanice se chystá na návrat domů. Havárie hlavní kyslíkové nádrže je však přivede do mezní situace, kterou nejsou schopni chladným rozumem zvládnout.

Budoucnost - rok 2500. Školačka Jitka jede na prázdniny ke svému strýci, který je správcem na zámku. Po krátkém setkání s ním se však Jitka dostane do moci zákeřného šlechtice a jeho paní, kteří se vydávají za průvodce a chtějí na zámku zavést pořádky ze své dávné minulosti. Nejdříve chtějí Jitku vystrašit a pak z ní udělat poslušnou služebnou. Děvčátko se jich však vůbec nebojí. S pomocí techniky, vynalézavosti a v neposlední řadě s pomocí hodných čertů nad nimi zvítězí.

Správce tenisových kurtů, kterému kluci z místního tenisového oddílu přezdívají pan Lajna, si všimne, že jeden chlapec z oddílu stále prohrává. Snaží se ho povzbudit a rozveselit. Když to nepomůže, daruje mu starou raketu, která je prý kouzelná, stačí s ní jenom poctivě trénovat a výsledky se dostaví. A opravdu, chlapec začne vyhrávat.

Před soudem se ocitá Murat Sagadějev, bývalý předseda jednoho baškirského kolchozu. Do funkce nastoupil v situaci, kdy už tady nechtěl nikdo ani pracovat, ani žít. Utíkalo se do města. Dvanáct předsedů před ním dovedlo hospodářství na mizinu. A přesto se oficiálně vlastně nic nedělo. Sagadějev dokázal družstvo pozvednout, za jeho vedení dosahoval kolchoz miliónových zisků, a navíc - dokázal vrátit lidem smysl života a víru ve smysluplnost práce. Žaloba ho teď viní ze zneužívání osobní moci a služebního postavení, ze zpronevěry společenského majetku. Přestože realita už předstihla právní normu, která kodifikovala společenskou praxi včerejška, nic to nemění na tom, že se Murat Sagadějev objektivně provinil proti zákonům, které platí a dosud nebyly změněny. Nedělal to ovšem pro sebe, ale pro kolchoz. Kdyby se řídil jen tím, co bylo dovoleno, sotva by něčeho pro své lidi dosáhl.

Kadlecovi žijí na malém městě, mají syna Ondru a německého ovčáka Dana. Ondra chodí s Danem trénovat na cvičiště a zanedbává při tom i školu, což rodiče neradi vidí. Jenže z malého města se rodina musí přestěhovat do Prahy na velké sídliště. A mít v paneláku statného vlčáka - to dost dobře nejde. A tak se stane, že rodiče bez chlapcova vědomí Dana prodají. Ondra se to pochopitelně dozví a začne neuváženě podnikat nebezpečnou záchrannou akci na vlastní pěst.

Hlavní silvestrovský pořad roku 1984 probíhal na dvou jevištích pražské Lucerny za přítomnosti čtyř tisíc diváků, vybraných z nejrůznějších závodů a podniků. S náročnou rolí konferenciérů se poněkud netradičním způsobem potýkali Josef Dvořák, Jiří Lábus a Karel Šíp. Scénář jim např. přidělil úlohy autora, režiséra, reportéra, ale také biletářky, šatnářek a několika dalších profesí pomocného personálu. Zvědavé televizní kamery také zachytily režiséra pořadu Jiřího Adamce, kterak v nedaleké samoobslužné jídelně nahání posilující se hvězdy večera. V seznamu účinkujících nechyběli ani komici Miloslav Šimek a Luděk Sobota, kteří se představili ve scénce o tom, jak také může vznikat televizní interview. Dále Stella Zázvorková, která nabídla ryze ženské (tedy prodělečné) počty týkající se mužů. Laďka Kozderková spolu s Jiřím Krampolem ukázali, jak daleko a přitom blízko může být od hudebního zaujetí k fotbalovému fanouškovství a naopak. Neméně pestrá byla i hudební část féerie. Vedle našich předních zpěváků v čele s Karlem Gottem zazněly i lidovky v podání skupiny Plavci, dechovka od Malokarpatské kapely a nestárnoucí evergreeny v podání orchestru ČST. Hlavním kameramanem pořadu byl Petr Čepický a o produkci se staral výrobní štáb v čele s Ivo Mathém.

Devatenáctiletý Břéťa a čtyřiadvacetiletý Pepan jsou bratři. Oba vyrůstali v hornické rodině a Pepan sám na vlastní kůži prožil úzkostné a nekonečné chvíle čekání na pomoc v závalu. Nerad to přiznává i sám sobě, ale strach, který v něm zůstal, je těžké překonat. Břéťa, který má staršího bratra moc rád, se nechce smířit s tím, že jeho obdivovaný brácha podlehl tak nedůstojnému pocitu. Protože sám ještě netuší, co je to strach a nebezpečí, zvolí velice riskantní způsob, jak bráchovi pomoci.

Miloš Procházka, pracovitý a obětavý úředník, má svoji vysněnou představu: konečně se s rodinou podívat k moři! Ačkoliv žádá o přidělení podnikového poukazu již poněkolikáté, přednost stále dostávají jiní spolupracovníci. Rozhodne se tedy vzít iniciativu do vlastních rukou.

V místě, kde bydlí žáci 5. B, dvojčata Martin a Štěpán a jejich kamarádka Klárka, se jednoho dne začnou dít prapodivné věci. Ztrácí se auta, ale ne ledajaká, samé vzácné historické kousky. Dětem to leží v hlavě, rády by odhalily pachatele, tak si lépe všímají okolí. A mají štěstí, podaří se jim vystopovat podivná individua, jejichž drzost nezná mezí.

Mladý sochař Honza se začínajícím architektem Jakubem se sejdou nad velkou zakázkou pomníku rodiny zavražděné nacisty, kterou získali přičiněním svého bývalého profesora. Zatímco první z nich se s ní potýká, trápí se, druhý se chce uplatnit a zazářit za každou cenu. Inscenace byla natočena na motivy povídky estonského spisovatele Enn Vetemaa.

Pohádka z dalekých severských zemí o lásce pasáčka Stena ke krásné Solveize vězněné trolem. V nerovném boji pomohou Stenovi lesní skřítkové elfové. Darují mu kouzelné rekvizity - píšťalku, křišťálové botky, šáteček a čepičku, které vždy v tom pravém okamžiku Stenovi pomohou o kousek blíž ke šťastnému konci.

Vlaštovičky Aninka, Baruška a Cecilka, sídlící na domovním znamení, rozdávají radost lidem, ale jenom tam, kde vládne štěstí a dobrá pohoda. V takovém domě bydlí soukeník Lokýtek se svou dcerou Terezkou, mládenec Vítek, co umí překrásně hrát na housle a svým hraním dělá největší radost Terezce,a taky koláčnice Dorna, jejíž koláče jsou sice náramné, ale kolem níž se vždycky vznáší oblak mouky. Dům U tří vlaštoviček má také své dobré kmotry, strejčka Vodičku, co bydlí v pumpě a čistí lidem vodu a Tondu Hlaholila. Ten zas hlásí na věži, kolik je hodin. Všichni žijí spokojeně až do doby, kdy Lokýtek přivede Terezce ženicha. Kartáčník Lorenc je sice bohatý, ale starý a ošklivý a Terezce se vůbec nelíbí. Tatík Lokýtek je tvrdohlavý, a tak Vítkovi nezbývá nic jiného, než loudit ze svých housliček tesklivé melodie. Už ani vlaštovičky se nemohou dívat na to, jak se ti dva mladí trápí, proto z domovního znamení ulétnou. Naštěstí je tu ještě Vodička s Hlaholilem, kteří to tak rozhodně nechtějí nechat.

Nádraží ve Velké Lhotě září čistotou a vlaky odsud vyjíždějí vždy přesně. Výpravčím je zde totiž Matýsek, a protože je to pořádný železničář, ví, že co je psáno v jízdním řádu je zákonem pro všechny železničáře, ale i pro vlaky, semafory, závory a výhybky. Jenže v bezprostřední blízkosti Matýskovy stanice se usadil loupežník Řimbuch se svou bandou. Až ke svému doupěti si vybudoval speciální trať a teď čeká na příležitost k velké vlakové loupeži. A tak zatímco výpravčí Matýsek se svým kolegou výhybkářem Šestákem střeží nedotknutelnost výhybky, Řimbuch vymýšlí, jak ji přehodit.

James, Kean, Ryan, Archibald.Tak se jmenují hlavní hrdinové televizního filmu, které spojuje společně prožitý zážitek.Jako příslušníci americké námořní pěchoty byli vybráni, aby se v Nevadské poušti zúčastnili pokusu s krycím názvem Priscilla. Jamesovi se po návratu domů narodily se dvěma ženami tři mrtvé děti, Kean má leukémii, Ryan rakovinu jícnu, Archie je slepý.

Hlavní postavou televizní hry je osaměle žijící důchodce,který se víceméně z útrpnosti stal členem jedné lešenářské party. Shodou okolností se stává svědkem smrti mladého lešenářského pomocníka,který zahyne při pádu z lešení.

Hubená a nohatá třináctiletá holka, které nikdo neřekne jinak než Párátko. Moc radosti za těch třináct let nepoznala. Žije u babičky. Bez mámy, bez táty. Stojí sice oběma nohama na zemi, ale občas přece jen propadne touze být někým jiným či patřit někam jinam. Zatím však pokaždé dokázala včas nepodlehnout sentimentu. Moc dobře ví, že pád z větší výšky více bolí. Má své starosti, i své idoly. kterým by se chtěla vyrovnat. Už také poznala deprimující následky zklamání. Dokáže ledacos. Jenom nenávidět neumí. Závidět,to ano. Závidí však jen to, co jí chybí, aby mohla být milována.

Silvestr 1980. Známí protagonisté televizní zábavy se přišli definitivně rozloučit s minulým desetiletím v pořadu Pojďte s námi na tah, připraveném pražskými tvůrci pod vedením režiséra Alexeje Noska. Na rozdíl od minulých let netvořili publikum sami umělci a televizní pracovníci, nýbrž cvičenci spartakiády a účastníci olympiády. V nepříliš přívětivém, mnoha lešeními staveniště připomínajícím interiéru, převzala roli hostitelů herecká dvojice Oldřich Kaiser a Jiří Lábus.

Příběh je zasazen do české vesnice 80. let a jeho aktéři pracují v zemědělství. Dům na Sahaře je selské stavení, postavené na písčité půdě, daleko od polí i lidí, kde nikdy nebyl pramen vody. Zatím sem nedosáhl ani veřejný vodovod. Vyprahlost, věčná sháňka po vodě, důsledky jejího nedostatku v životním stylu obyvatel, vzbuzují touhu po čistém prameni jako symbolu života, po úniku z tohoto domu na Sahaře. Stejně významově autor příběh situuje do parného léta s pozvolným směřováním k podzimu. Už tyto základní znaky navozují dramatičnost zápletky i mezilidských vztahů, odehrávajících se v domě, který se brání jakýmkoliv změnám. Atmosféra tísně, potlačovaných afektů, nedorozumění - to je základní nálada.která otevírá příběh.