mibara

Děti z pionýrského oddílu Sovy pátrají po inspiračních zdrojích, které vedly Jana Drdu k napsání povídky Pancéřová pěst. Sedmnáctiletého chlapce, který zničil tank pancéřovou pěstí, děti sice nenaleznou, ale pátrání přináší plastickou rekonstrukci několika dnů pražského povstání na Starém Městě i pohled do tvůrčí kuchyně spisovatele. V inscenaci jsou rovněž použity ukázky z filmů Otakara Vávry Němá barikáda  a Osvobození Prahy a také archivní fotografie.

Silvestr 1983. Hlavní silvestrovský pořad ČST byl koncipován jako Den otevřených dveří. Diváci se prostřednictvím televizní obrazovky mohli seznámit s netradičními prostory ČST, kde vznikají oblíbené televizní pořady, zastavit se v respiriu, projít nekonečnými chodbami, v jejichž spleti není těžké zabloudit, ale zato snadné potkat herce v civilu, nakouknout do hereckých šaten, maskéren i skladu kostýmů, pobýt v bufetu, posedět v restauraci. Vynechána nebyla ani zahrada a atrium. Hlavním jevištěm silvestrovské show však bylo studio č. 4 - největší televizní studio na Kavčích horách, kde se hrálo, zpívalo a tančilo a kde se neustále v pestrém sledu na několika jevištích střídali ti, se kterými se diváci setkali při procházce televizním areálem či které zastihli při přípravě na jejich vystoupení. Průvodci pořadu byli všichni naši tehdejší přední umělci zábavného žánru, herci, zpěváci, hudebníci a tanečníci.

Televizní adaptace stejnojmenné novely rakouského spisovatele Franze Werfla. Padesátiletý, stále elegantní sekční šéf Leonidas Schnier dosáhl vrcholku svého života a teď už bude jenom sklízet plody svých ctižádostivých snah. Až do okamžiku, kdy se mezi jedenácti opožděnými gratulacemi k padesátinám objeví obálka s vyrovnanými řadami bledě modrého, trochu přísně a příkře působícího ženského rukopisu.

Televizní inscenace na motivy stejnojmenného románu sovětského spisovatele Vladimíra Fjodoroviče Těndrjakova vypráví o čtrnáctiletém chlapci Feďovi, který se poněkud liší od svých vrstevníků. Je křehký, snivý, přemýšlivý a právě tyhle vlastnosti, které obvykle kluci ukrývají až na nedobytném dně duše, jsou zdrojem konfliktů s okolím - spolužáky, učiteli, rodiči.

Kapitán Simmons vyšetřuje vraždu Claytona Cartera, známého reportéra nezávislé americké televizní společnosti NTS, který byl nalezen mrtvý u bazénu v zahradě svého domu. Život tří osob blízkých zavražděnému je ohrožován. Simmons zjišťuje, že NTS má brzy skončit licence pro vysílání a její velcí a mocní konkurenti mají zájem, aby už nebyla obnovena.

Televizní hra přibližuje konflikt, který vznikl kolem prvního dělnického představení v Národním divadle. Na samém konci 19. století  bylo dělnictvo už významnou silou ve společenském dění. Zápas o to, aby představení bylo uskutečněno, anebo uskutečněno nebylo, vyhrocovala okolnost, že české dělnické hnutí bylo rozštěpeno. Vedle sociální demokracie vzniklo národně sociální hnutí, podporované reakčními silami a zbavené toho hlavního, sociálního programu. Nejmocnější složkou pak stále byla buržoazní třída, která cítila politický význam takového představení a prohlašovala jej za znesvěcení Národního divadla. Všechny tyto proudy se pochopitelně promítaly i do nitra divadelního organismu. Na snahách, aby se představení uskutečnilo, se významně podílel i sám tehdejší ředitel Národního divadla František Adolf Šubert. Se souhlasem dělníků vybralo divadlo hru F. V. Jeřábka Služebník svého pána, jedno z našich prvých sociálních dramat.

Kluk Slávek, trochu smolař a ještě víc rošťák, si jednou hraje se žaludem a narodí se mu z něj panáček. Chvílemi mu pomáhá, chvílemi ho zlobí, ale Slávek ho má moc rád. Jenomže paní učitelka mu ho zabaví, protože si s ním hraje při matematice a školník mu ho dokonce vyhodí na smetiště. Slávek s holčičkou Jiřinkou a kocourem Čermáčkem ho jdou hledat.

Scénárista Karel Vlček vymyslel pro stará známá strašidýlka nové poslání. Nestalo se to samo sebou, každé strašidýlko nejprve poznalo práci lidí a nakonec se stalo jejich pomocníkem. Z čarodějnice se stane třeba pradlena, z obra lamač v dole, z bludičky průvodkyně v Čedoku a podobně.

Hodný Fridolín žije se svými rodiči na sídlišti. Ze všeho nejradši jezdí na koloběžce a sní o tom, že se jednou stane Pánem potoka Botiče. V místní hospodě potká zlou čarodějnici Józu, která mu slíbí, že jeho přání vyplní, pokud jí dokáže přinést hrst papírových růží z tajné zahrady skřítků Botičáků.

Na kongres "ufologů" přilétne marťan. Nikdo z přítomných tomu však nevěnuje pozornost, neboť všichni sledují zajímavé fotbalové utkání.

Povídka ze zákulisí fotbalových šíbrů nás v karikaturní nadsázce přivede do jednoho nejmenovaného oddílu, kde nastaly nečekané problémy s klíčovým hráčem týmu. Povídka byla tehdy reakcí na vlnu dopisů, která se zvedla po několika nechvalně známých aférách s černými fondy v našem ligovém fotbalu.

Úsměvný příběh o trápení jistého gentlemana s nelehkým hudebním nástrojem, který mu má dopomoci proniknout až k srdci vyvolené slečny.

Na pouti v Dražici prodává bába Kolejačka děvčatům zázračnou mast pro krásu. Kromě traťmistra Doubka ovšem nikdo netuší, že byliny pro mast sbírá přímo mezi kolejemi na železniční trati. Doubek to samozřejmě nemíní tolerovat, neboť "vstupovat do kolejiště je přece přísně zakázáno". Do sporu Kolejačky a traťmistra se zamíchá mladý čert Fadrius, který má v Dražici za úkol vykonat praktickou zkoušku z předmětu Odnášení lidí do pekla.

Příběh nás zavede mezi hokejové žáky, kteří pod vedením náročného trenéra snad až příliš brzy poznávají tvrdost a pot ledního hokeje. Každý trénink provází i naděje nebo spíše strach rodičů, že jen ti nejlepší pojedou na jaře na hokejový turnaj do Itálie. Hlavní hrdina příběhu Martin Daněk má hokej rád. Má ho rád jako hru, jako zábavu s kamarády. Ale neumí a nechce se smířit s požadavky, které na ně trenér má. Nechce oplácet kamarádovi ránu ranou, nechápe, proč by měl radost ze hry vyměnit za vysilující bezmyšlenkovitou dřinu. Přestává ho uspokojovat denní kolotoč - trénink, škola a naopak. Chce mít čas porozhlédnout se kolem sebe. Moc rád třeba chodí do dědovy restaurátorské dílny, dřevo mu připadá krásné a moudré jako jeho dědeček.

Hrdina televizní hry Petr to nemá v životě snadné. Kdysi nejlepší recitátor třídy, který se se svým uměním představil dokonce i na televizní obrazovce, začne po tragickém zážitku při autohavárii zadrhávat v řeči. Dlouho se s tím nemůže vyrovnat, i když se mu maminka, lékař a kamarádi snaží pomoci. Odvahu bojovat s tímto mindrákem však bude muset Petr najít hlavně sám v sobě.

V jednom království se panovník rozhodne, že za něj budou myslet jiní. Je to totiž neuvěřitelný lenoch, dokonce ani přemýšlet se mu nechce. A tak pozve ke dvoru vynálezce Krhoulka, Dobřeje, Jéminka a Mejtu. Odměna za jejich práci je vskutku velkorysá - nejlepší vynález má být odměněn polovinou království a celou princeznou Hedvikou. A tak se vymýšlely pozdravy ušima a pila na půlení království a kamenný chléb proti hladu, a to tak dlouho, až se na to rozumná princezna Hedvika nemohla ani dívat. Naštěstí v království žije i kovář Jůla, fortelný chlapík, který má ruce k práci a hlavu k přemýšlení, a osud země a princezny Hedviky mu není lhostejný.

Sedmidílný seriál o partě dětí, která si jako prázdninové heslo postavila větu: Mluvit o škole přísně zakázáno. Ostatně mají teď jiné starosti. Chtějí si zbudovat dům, vlastně ani ne tak dům, jen chajdu v lese. Takovou, která bude patřit jen jim, jejich snům, jejich dobrodružstvím. Ukáže se, že naplnit tenhle nápad je velkým dobrodružstvím samo o sobě, někdy i dost krušným. Ale co by kdo pro svoje prázdniny a svoje kamarády neudělal.

Šestiletý Saša tráví celé dlouhé dny s tetou Věrou. Maminka, redaktorka, je totiž od rána do večera v práci a tatínek na služební cestě. Ani teta Věra na něj nemá čas, a tak je nasnadě, že Saša touží po blízkém človíčkovi, který by se mu věnoval, dokázal pomoci ve chvílích smutku a zařídil věci, na které malý kluk sám nestačí. Z této touhy se narodí skřítek, který má jméno Halahoj, protože bydlí v telefonním přístroji. Spolu s ním pak Saša prožívá všechno okolní dění jako pohádku.

Kamarádi Michal, Zdeněk a Jarda se rozběhli přes ulici právě ve chvíli, kdy tudy projížděl náklaďák. Pak už následovalo jen skřípění brzd, řinkot skla a Michal zůstal ležet na silnici. Zdeněk s Jardou nevydrželi a utekli. V nemocnici pak Michala víc než zranění bolela zrada kamarádů. Pro Zdeňka a Jardu není vůbec snadné najít odvahu přihlásit se k jistému dílu odpovědnosti na nehodě. Přiznat si, že jednali zbaběle. Překonat tuto nelehkou situaci pomůže všem malý pacient Petr, který svůj těžký úděl nese neobyčejně statečně a i ve chvílích nejtěžších dokáže myslet na ostatní. Dokonce i na hrdličku, která každý den létá pro drobky na římsu nemocničního okna.

Hrdinou příběhu je dvanáctiletý Kryštof Malý, kterému celkem vzato nic nechybí. Má hodnou mámu i tátu, kamarády, hračky. Jenomže všichni kluci mají bráchu a on je na život pořád sám. V pravou chvíli přichází dobrá zpráva. Kryštofově mamince se má narodit miminko. Kryštof už si plánuje krásný život s věrným bráškou po boku, jenomže život míní jinak. Narodí se sestřička Janička. Kryštof se s nečekanou "ranou osudu" snaží vyrovnat a najít k té malé správný sourozenecký vztah.