mibara

Bývalý automobilový závodník Petr trpí nedostatkem peněz i momentální nudou. Miluje riziko, mezní stavy. Uzavře tedy s přítelem, milovníkem alkoholu Charlesem, sázku, v níž se zaváže, že zavraždí jeho ženu Lízu, aniž by byl objeven. Z vraždy je nejprve obviněna Petrova žena, podezřelý je posléze i Charles. Petr ovšem nakonec "utone" v sítích, které nastražil inspektor Fowler. Stane se obětí vlastní patologické touhy po nebezpečných situacích a vypjatého egoismu.

Příběh japonského chlapce Ičira, který žije v Tokiu a je poslán ke svému strýci na venkov. Zde se seznamuje s českou ženou Marií. Marie v průběhu děje pomáhá Ičirovi nalézat vztah k hudbě i životu. Když válka, kterou je příběh rámován, končí, Marie odjíždí z vesnice. V Ičirovi však zanechá výraznou vzpomínku. A tak se stane, že po letech se s Ičirem setkáváme v Praze, už jako se světoznámým dirigentem.

Příběh vypráví především o práci složek federálního ministerstva vnitra, o naší kontrarozvědce z nedávné minulosti. Snaží se ukázat především složitost problematiky, s níž se bezpečnostní orgány v praxi setkávají, dotýká se i dosud málo známé oblasti, kterou je činnost agentů Černé internacionály (resp. jediné její odnože - cagoulardů) na území ČSSR. Podle knihy Vladimíra Fialy Poklad Cagoulardů natočeno v brněnském studiu ČST jako další z kriminálních příběhů z cyklu Stopy zločinu.

Trilogie natočená k 61. výročí založení KSČ. Na osudech tří generací dělnické rodiny ukazuje cestu k revolučnímu uvědomění od prvních tušení sociálních nespravedlností až k vytvoření revoluční strany v roce 1921.

Volné pokračování televizní hry Václava Podzimka Nositelé zeměkoule. Zatímco v první části jsme sledovali osudy postav od konce války do roku 1947 spojené se zakládáním SČM, pokračování je dějově situováno od přelomu roku 1947 do února 1948. Členové SČM se zapojují do boje o konečné vítězství pracujících nad reakcí. Není to ani trochu jednoduché. Národní socialisté a členové lidové strany mají přímé kontakty ve vládě, ve své moci mají dokonce zbraně. Podobná je i situace v továrně, kde se odehrává děj hry. Boj o politickou moc je pozadím pro příběhy členů skupiny mladých lidí, kteří v bouřlivém roce 1948 prožívají své osudy společenské i osobní. Podobně jako v prvním dílu i zde použil Václav Podzimek téměř detektivní zápletku a nezapomněl ani na humor typický pro mládí.

Vztah jedince a kolektivu patří k základním tématům, kterým se ve své tvorbě věnuje autor hry Miloslav Broumský. Hlavní hrdina hry Dvojí křest, Standa, prožívá příběh, který mohl prožít, anebo ve větší míře prožil, každý z chlapců, přicházejících na vojnu. Tento v jádru dobrý kluk, s vůlí dobře plnit své povinnosti, se dostává do konfliktů se svými kamarády a s veliteli proto, že nebyl na vojenskou službu dobře připraven. Zvyklý na přílišnou péči rodičů, na bohaté soukromí, se najednou ocitá ve světě, kde slovo kolektiv nachází svůj plný smysl, v prostředí, kde jedinec je plně propojen se všemi ostatními kamarády ve světnici, v družstvu, v četě... V uměleckém ztvárnění Standova příběhu můžeme sledovat, jak se hrdina v průběhu týdnů stává platným členem kolektivu, jak kolektiv a rozumní velitelé dokáží postupně eliminovat i některé záporné vlastnosti, které si Standa na vojnu přinesl z civilu.

Televizní inscenace určená především mládeži. Vypráví o vztahu mladých lidí k otázkám kamarádství, cti, ale také o kariérismu a o cestě do praktického života.

Komorní příběh o hloubce a vytrvalosti jednoho lidského citu je rozložen do dvou časových rovin. První z nich se odehrává za Velké vlastenecké války v roce 1944. V této těžké a pohnuté době bylo do srdce čtrnáctileté Niny zaseto semínko lásky k jedenadvacetiletému Míšovi Kapustinovi vracejícímu se po vyléčení zpátky na frontu. Míša se cestou k útvaru zajel podívat do svého rodného domu, kde s rodiči před válkou bydlel. Otec padl, matka byla evakuována a v bytě už bydlí noví nájemníci - starý muž s dcerou a vnučkou Ninou. Kapustin se spřátelí s dědečkem i Ninou, netuší však, že slib daný při loučení tehdy ještě dítěti spíš z legrace - totiž že se vrátí - zakoření tak pevně v duši děvčátka, že na něho nezapomene pětatřicet let...

Původní televizní hra je studií lidské osamělosti. Příběh učitelky z malého města, která se pokouší najít životního partnera pomocí inzerátu, odhaluje nitro hlavní postavy, ale zároveň odkrývá kořeny maloměšťáckého myšlení a předsudků. V první schůzce dvou osamělých lidí je obsažena naděje i zoufalství, důvěra i pochybnosti těch, kteří se těžce vymaňují ze své pasivity a uzavřenosti.

Inspektor Sergej Zabavin přijíždí z Moskvy na revizi na maják v nejsevernějším konci Sovětského svazu. Setkání - byť krátké - s drsně krásnou přírodou, která se s lidmi nijak nemazlí, i se třemi zaměstnanci majáku - mladou meteoroložkou Gustou, jejím vrstevníkem radistou Míťou i správcem majáku  "strýčkem" - hluboce zasáhne do jeho života. Adaptace povídky sovětského autora Jurije Kazakova Na ostrově.

Při vesnických hodech mají hrát pánové fotbal s vedlejší vesnicí. Kvůli výluce vlaku však jejich soupeři nedorazí, a tak Josef na nádraží přemluví kluky, kteří chtěli jet na vandr, aby si s nimi zahráli fotbal oni. Netuší ovšem, že kluci hrají fotbal závodně a dokonce vyhráli dorosteneckou ligu. Když kluci vyhrají první poločas 4:0 a celá vesnice má zkažené hody, snaží se v šatně Josef kluky přemluvit, aby zápas pustili. S vedlejší vesnicí totiž mají domluveno, že je při hodech vždy nechají vyhrát. Kluci však zápas pustit nechtějí, ale napadne je, že se někteří z nich vymění s pány z vesnice a pokusí se zápas otočit.

Příběh vrchního státního zástupce dr. Klapky - sebevědomého, chladnokrevného, strojově kalkulujícího muže, který žije v komfortu přiměřeném jeho postavení - patří k němu i atraktivní manželka. Dr. Klapka žaluje továrníka Mullera, že ze zištných důvodů zavraždil svého bratra a před lety i svou milenku. Žalobce nemá k dispozici jediný přímý důkaz a při návrhu nejvyššího trestu musí spoléhat jen na své řečnické umění. Ve své urputné snaze vyhrát proces se chytá každého stébla. Takovým stéblem je v tomto případě tajemný exotický cizinec s údajnými jasnovideckými schopnostmi vyčíst z rukopisu pouze dotykem prstů povahu pisatele.

Dokumentární pořad o přírodě v oblasti Jeseníku obsahuje také dvě hrané povídky. První s názvem Žaluji vypráví o sporu mezi panem Jiřím Prokopem a místním družstvem, které nechce uznat chybu, kvůli které se na pozemek pana Prokopa dostala voda a chemikálie, které otrávily vodu ve studni. Hlavní role v této povídce ztvárnili herci Václav Antoš, Martin Růžek a Marie Logojdová. Druhá povídka se jmenuje Trofej a vypráví o povoleném odstřelu muflona pro zahraničního hosta. Hlavní role v této povídce ztvárnili Vladimír Čapka, Pavel Mang a Jiří Holý.

Ivanu a Jiřího čeká zkouška pevnosti jejich vztahu - Jiří totiž odchází na dva roky na vojnu. Slíbí si, že si budou pravidelně psát. Irena je odhodlána na svého Jiřího čekat a zůstat mu věrná. Jenže dlouhým odloučením pozbývá citový vztah intenzity a slib "budu ti psát" je naplňován jenom z poloviny.

Příběh jedné rodiny, kterou tvoří manželé, dvě dospívající děti a pes Filip. Ten se ale ztratí a celá rodina je v rozkladu, manžel se zlomenou nohou trucuje v komoře, žena dokonce naslouchá návrhům podřízeného Františka, který hodlá milostnou aférou pokrýt své finanční machinace, děti přestanou chodit do školy...

Louis Tessier propadl vidině komfortu, který nabízí konzumní společnost. Nakoupí na splátky auto, pračku, televizor atd., a aby zaplatil, nabírá si víc práce, než unese. Má spoustu věcí, ale šťastný není. Zavírá oči před rostoucím odcizením v rodině i v práci. Film odkrývá nebezpečí zmechanizované pasivity, z níž lidé těžce hledají cestu k plnému životu. Natočeno dle stejnojmenného díla francouzského spisovatele A. Remacla.

TV hra o lidech, kterým hrozí kvůli plánům na vybudování nové přehrady nucené vystěhování. Zvlášť starší lidé reagují různě. Ženy po celoživotní dřině láká vyhlídka na komfort, o jakém jen snily. Byt s ústředním topením, stále vyhřátou pohodlnou kuchyňkou a koupelna s teplou vodou. Muže děsí blížící se změna dosavadního způsobu života. Mají opustit chalupu, ve které se narodili, každý práh je tu vyroben, každý hřebík přibit jejich vlastní rukou. Příběh zdůrazňuje skutečnost, že život je silnější než všechny smutky, malé i velké. Nic, co je opravdu živé, nezůstává pod hladinou. Jsme-li živí, můžeme místo zatopeného domu postavit nový. A vložíme-li do něj svou práci a lásku, bude nám blízký stejně jako ta stará  "střecha pod vodou".

TV hra Beskydská epizoda je volné pokračování hry Žhavou stezkou (měla premiéru v roce 1978). Ve hře Žhavou stezkou šlo o ilegální přechody na Ostravsku, o lidi, kteří v roce 1939 ilegálně odcházeli za hranice, aby se aktivně účastnili boje proti fašismu v československé zahraniční jednotce, a o lidi, kteří tyto přechody organizovali. Beskydská epizoda obohacuje pohled na odbojovou činnost na Ostravsku z poněkud jiného úhlu: Sleduje situace a osudy lidí, kteří byli nějak s těmito ilegálními přechody svázáni a nesli jejich bezprostřední, často tragické následky doma.

Situace manželů Vicherkových se po patnácti letech manželství dostala do krizového bodu. Jistoty, které si vybudovali, se staly za tu dlouhou řadu všedních dnů společného života tak samozřejmými, že si je už přestali uvědomovat. Všechno plyne v dokonale vyjetých kolejích a vzájemná komunikace postupně degeneruje. Hornický předák Jožka Vicherek je trochu furiant, ale v podstatě chlap jak má být. Je zcela zaujat svou prací, která mu dává jediný smysl života a pro nic jiného nemá čas. Při běžné lékařské prohlídce mu lékař diagnostikuje silikózu. Znamená to, že bude muset vyměnit svoji práci v hlubině za práci na povrchovém dole. Kde vzít odvahu přiznat se své ženě, že ve čtyřiceti je vlastně částečný invalida? Jeho ženu Marii zase jednoho dne upozorní kolegyně učitelka na pár prošedivělých vlasů, jen tak, bez úmyslu, jak už se někdy mezi přítelkyněmi hovoří. Marii je šestatřicet a těch náhodných pár slov ji přinutí bilancovat. Začne sčítat, co jí život zůstal dlužen. Manžel jí už dávno nedovede říci hezké slovíčko, nezajímá se o její problémy. A i když si vlastně nemůže na nic stěžovat, rozhodne se, že musí něco nového začít, ať je to cokoli. Před svojí první životní křižovatkou stojí jejich patnáctiletý syn Jirka. Má si zvolit povolání a poprvé se rozcházejí jeho názory s tím, co si přejí rodiče.

Příběh zobrazuje problémy současné rodiny, společenství, ve kterém se tradiční vazby značně uvolnily a nové se teprve vytvářejí. Vzájemné vztahy už přestaly být určovány ekonomickou závislostí a stále více na sebe berou roli dobrovolné volby. Otázka zní, zda začínat znovu nebo ne a případně jak znovu začínat a s kým.

Miloš Bedrna, student medicíny, nechápe, proč ve studiu hned v prvním semestru na celé čáře selhává. Na gymnáziu byl vynikajícím žákem a doma má jako jediný, milovaný syn všechny podmínky. Proto se mu hodí náhodný poznatek, že se na školu dostal vlastně protekcí.