Recenzie (458)
Konkurs (1963)
Ze sympatií k Formanovi dávám 3 hvězdy, ikdyž především první půlka mě moc nenadchla, místy až nudila. Pan Vostrčil se daleko lépe uvedl o rok později v Černém Petrovi (v prakticky totožné roli, jen s lepšími monology). Druhá půlka už odsýpá podstatně svižněji, a zejména díky povedenému střihu dojde na pár skutečně geniálních momentů.
Avatar (2009)
Co na tom, že příběh je kompilací již stokrát omletých zápletek, když se na to tak dobře kouká. Od Avatara jsem dostal přesně to, co jsem od něj čekal, tedy nevídanou vizuální žranici.
Dohoda je dohoda (2008)
Příjemná, nenáročná komedie s šikovně obsazenými rolemi.
Mŕtva nevesta Tima Burtona (2005)
Moc dobrá pohádka, která nepřetržitě udržuje divákovu pozornost. Jednou nápaditým vizuálem, jindy vtipem, tu muzikálovou vsuvkou, tu dějem.
Mikulášove šibalstvá (2009)
Dobré. Jednotlivé kapitoly knihy jsou sice poslepovány vcelku křečovitě, ale ve výsledku tvoří příjemně odsýpající a tak akorát dlouhý film. Zmínku si rovněž jistě zaslouží povedený casting, zejména představitelé dospělých rolí odpovídají mým původním představám z doby, kdy jsem čítával předlohu.
Nestyda (2008)
Zábavné, nicméně obsahově o ničem. Na druhou stranu ale film svižně odsýpá, nijak nenudí a po jeho konci se nedostaví pocit promarněného času.
Únosce (2002)
Příjemné drama s nejednoznačnými postavami. Vše tu dává smysl, nic není příliš komplikované a vykonstruovaně složité. Ideální film na všední večer.
Černý Petr (1963)
Za čtyři. Forman si na Černém Petrovi teprve piloval svůj rukopis, což je vidět, a oproti následujím dvěma trefám do černého film nehýří natolik vypilovanými scénami. Každopádně i tak se jedná o zjevení, zrod úplně nového typu humoru, zasazeného do nepříliš veselého příběhu.
Hodina klavíru (2007) (TV film)
Jako film pro televizi "Hodina klavíru" bez problému obstojí, po shlédnutí se nedostaví pocit z promarněného času.
Lásky jednej plavovlásky (1965)
Perfektní! Vůbec nechápu jaktože zrovna u nás, navíc v šedesátých letech, vznikl film, jehož humor ani dnes nepůsobí zastarale. Naopak, Formanovy prostředky převzala spousta pozdějších tvůrců (za všechny jmenujme Rickyho Gervaise). Každá jedna scéna tu představuje perlu, každá je prošpikována neprvoplánovým humorem, pro jehož pochopení musíte ladit déle nežli třeba u Monty Pythonů. Lásky jedné plavovlásky jsou základním stavebním kamenem humoru, kterým žiju a dýchám, proto uděluji to nejplnější možné hodnocení.