Mariin

Silně amerikanizující eurowestern ne příliš schopného, byť jistou částí hororových fanoušků ceněného režiséra Maria Bavy, který třikrát dokázal, že westerny točit neumí (natočil tři). Hlavním hrdinou je bývalý rančer Bud, jenž se vydává za armádního důstojníka. Jedná se o silně naivní příběh, v němž se vojáci i indiáni chovají jako idioti. Točeno v převážně na jednom místě jakéhosi hliniště nedaleko Říma (nápadné jsou kvetoucí vlčí máky!) a v mnohých – charakteristicky modře laděných - nočních scénách, točených ve studiu. Jednu chvíli se dokonce objeví umělé pozadí panoramatu krajiny se skalisky v Texasu. O tom, že Bava bral své dílo vážně a chtěl se vyrovnat americké produkci, svědčí i skutečnost, že tu jako režisér použil „americký" pseudonym John Old...

Bez myšlenky, bez atmosféry, bez víry...

Hlavní hrdina Durango (Brad Harris) je vymahačem dluhů, který bere vždy 10% z vymáhané částky. V boji se zločineckou bandou bankéře Fergusona se ovšem dostává do nesnází, situaci navíc komplikuje i mexická banda, která jde po penězích. Lehounce nadprůměrný spaghetti-western, v němž se stále něco děje, místy je zde i použito komediálních vzorců předchozích děl (např. proměny chování mazaného mexického bandity).

Nechce se mi věřit, že Tessari se snížil k takové podbízivé vykrádačce předchozích italowesternů, hlavně mistrovského "Hodný, Zlý a Ošklivý", a uchýlil se k vlažnému hybridu žánrů - vystihl to přesně Kubaso. Bohužel, výsledkem není ani western, ani komedie, ani dobrodružství - ani vtip. Jen podprůměrné dílko eurowesternu, který koncem 60. let vyčpěl a začal hledat jiné cesty, v tomto případě eklektickou a komediální.

Lituji ty, kteří neviděli předchozí zpracování Gogolova Vije a tuto povídku nečetli. Toto je již něco úplně jiného: přemrštěné dlouhá fantasy na způsob módních západních filmů s digitálními efekty, s akčními scénami a explozivním hudebním doprovodem. V příběhu se prolínají dvě roviny: 1) vlastní ukrajinská pověst (údajně dle první, méně známé Gogolovy verze) 2) motivace historickou postavou cestovatele a kartografa, studujícího ukrajinské území. Zajímavostí je, že učenec, zde jménem Jonathan Green, pochází z Anglie a jeho sídlo ve filmu představuje český zámek Sychrov. Hodnocení: film má celkem poutavý příběh, ale (zbytečně !) moc rozvleklý. Film má taktéž kvalitní vizuální stránku, ale je těch rafinovaných prostředků (zbytečně!) moc. Bohužel, chybí stupňování napětí, tajemno, gradace, lehké náznaky - o to více monotónního thrilleru a přehnaných efektů.

Marchentův typicky španělsky pojatý rodokapsový western, který je v úvodu spíše krutým milostným melodramatem, ve druhé půli už westernem o pomstě, ovšem s použitím již známých klišé (přerod oběti ve mstitele, zaučení mistrem k pistolnické virtuozitě, lovec lidí, detaily očí při závěrečných soubojích). Mimořádně hezká je představitelka Dorothy – jemná Pilar Velázquezová, u nás takřka úplně neznámá herečka; je to taková „španělská Karin Dorová“. Naopak postava cynického lovce lidí Latimora je zcela nelogická a navíc špatně obsazená čisťounkým a vždy oholeným Albertem Mendozou. Hlavního syčáka v rukavičkách, také vždy dobře oděného latifundisty Johnnyho, celkem dobře zahrál Manuel de Blas, jehož známe především jako chladnokrevného zabijáka z klasické komedie „Jestli se rozzlobíme, budeme zlí“. V žádném ohledu, ani uměleckém, ani hereckém či dějovém, se nejedná o veledílo. Nicméně za jedno zhlédnutí tento chorizo-western stojí, neboť je dle mého názoru mírně nadprůměrný a svérázností předčí mnohé čistokrevné italské špagety, které jsou až příliš často na jedno brdo...

Dost dobré čtyři příběhy s nadpřirozenou zápletkou, týkající se čtyř různých osob, které skončily v psychiatrické léčebně. Nakonec uznávám, že Baker (který sice zkazil Carmillu) byl zručný řemeslník brakového žánru hororu a lze ho kvalitativně řadit po boku např. Klimovskeho, Terence Fischera, J. L. Merina a dalších.

Jedno z pozdních děl Hammeru dokládá úpadek vyčpělost žánru. Namísto klasických zásad tu máme experimentování (kde se upíři chovají jinak) a důraz na šermířské umění hrdiny, což je samozřejmě ke škodě. Jinak ale tradiční kolorit a interiéry naštěstí zůstávají a tak je možno dát tři slabší hvězdičky.

Pochmurná, depresivní dekadence o silách záhrobí, strhávajících lidi k sebevraždám. Do těchto tenat se dostane i chrabrý ruský kriminalista. Celý film - bohužel - jakoby hrál jen na jednu strunu, není tu žádný kontrast sil dobra a zla, pravdy a lži, naděje a beznaděje. Prostě dekadentní a od začátku do konce pochmurné. Další zklamání z ruského filmu, resp. z arménského režiséra...

Neobyčejně zajímavé, africký cestopis a bez machrování cestovatelů. Sympatické, obdivuhodné, poučné, osvěžující. I já jsem měl trabanta, ale netroufl bych si s ním ani do Rakouska.... K dokonalosti mi tu přece jen chyběla trošičku větší hloubka (myslím, že by byla možná i při omezenosti časového prostoru dokumentu) ohledně charakteristiky a mentality lidí v jednotlivých zemích, zvláště vlivu náboženství.