Crocuta

Opět - jako u adaptací s Cremerem poměrně často - je tu značný posun oproti předloze. Tentokrát pachatel i oběť a v hrubých rysech vlastně i průběh případu odpovídají, ale zlo tu reprezentuje někdo jiný a Maigretovy sympatie (a v knize především hněv) směřují k někomu jinému než v tomto jinak standardně solidním a dobře herecky ztvárněném zpracování.

Janákův obvyklý štědrovečerní standart - poměrně dost akce, méně přepjatého přehrávání a hysterického jekotu než u konkurence, prohnaní záporáci pitvorní vcelku ještě v mezích normy. Situace na sebe sice rozhodně logicky nenavazují a jednání postav je dost často úplně na hlavu (tři  pobertové celou dobu pasou po klíči pro Petra a když ho získají, běží jej odevzdat někomu úplně jinému, vodník, zamilovaný do princezny se ji ve finále z neznámých důvodů rozhodne utopit atd.), ale vše spěje k dobrému konci a přímo budovatelsky zářným zítřkům, plným kvalitního vzdělávání a všeobecného štěstí. Tentokrát pro mne cca na 40% spokojenosti - a to na vánoční ČT není pohříchu zase tak málo.

Že se v dnešní době nestydí tuhle propagandistickou sračku ještě vysílat! V době vzniku patrně tvůrci i účinkující důstojníci těm patetickým proslovům, které druzí jmenovaní pronášeli k příslušníkům afghánské armády cvičeným Američany, ještě věřili. S vědomím toho, jak se o pouhé tři roky později na tytéž vojáky, kterým v 5. díle tohoto veledíla slibovali "jsme s vámi a budeme s vámi", z vysoka vysrali jak je jejich zvykem a nechali je napospas témuž Talibánu, o němž ještě před nedávnem tvrdili že "díky našemu spojenectví zde nikdy nemůže zvítězit", je to dnes podívaná leda pro fajnšmekry cynismu. Po dvaceti letech bojů, hekatombách mrtvých na všech stranách konfliktu a miliardách utracených dolarů je Afghánistán tam kde byl před příchodem slavných spojeneckých armád, Talibán si vesele vládne jako by se nechumelilo a afghánští vojáci, ponechaní na holičkách se buď k oněm teroristům (s nimiž se dnes opět jedná jako s jakýmkoliv jiným partnerem) přidali, nebo zařvali. Jako ukázka pokrytectví a reálpolitiky v praxi nicméně dobrý - k zblití.

Absolutně jednostranné a dokonale nevyvážené (kdo by to na ČT čekal, že?) propagandistické dílko, opěvující za peníze koncesionářů členy "Poslední generace" a jiné "tak rozmanité" krasoduchy.

Lahůdka pro fanoušky P. K. Dicka, sci-fi i českého filmu obecně. Ti první si přijdou na své díky potemnělé atmosféře plné paranoie a zákulisních intrik, i závažným otázkám, které snímek nastoluje, spojeným s využíváním nových technologií. Druzí se po letech dočkali kvalitního žánrového přírůstku, třetí se přesvědčili o tom, že i v českých (a spřátelených) poměrech se dá zvládnout slušná produkce, kterou zdobí výprava, zvuk i vizuál. Vady na kráse se pochopitelně najdou - sama detektivní linka není nijak objevná a možná trochu skřípe, stejně jako věrohodnost chování postav. Za mne slušné 4,5*, původně jsem dal 4, ale po přečtení názorů některých zdejších rozumbradů, kteří si do české žánrové tvorby musí kopnout už z principu, s čistým svědomím zaokrouhlým nahoru.

Klasické vytváření biče z exkrementu. Autoři si vybrali k pranýřování a strašení rozličnými hrozbami, které případným konzumentům potenciálně hrozí, právě titulní platformu patrně proto, že jsou zde aktivní mediálně známé tváře - viz jistě po všech stránkách atraktivní Kafuu. Ale příležitostí pro monetizaci (či bezplatnou prezentaci) vlastní sexuality je v prostředí virtuální reality nepřeberné množství, počínaje Amatéry, přes explicitní chatovací platformy typu Chaturbate, po fetišistická fóra na hranici legality. Moralizování a zdvihání prstů ze strany nejrůznějších expertů je ztráta času a boj s větrnými mlýny.

Překvapivě kvalitní snímek, který jednak díky letopočtu vzniku už není ani zdaleka tak zpolitizovaný a dobově poplatný jako tematicky obdobná produkce natáčená dejme tomu o dekádu dříve, za druhé vynikajícím a nepředpojatým způsobem odráží tristní situaci, v jaké se ocitali členové paradesantních skupin, ať už přicházeli ze západu nebo z východu. Dusivá atmosféra protektorátu, prodchnutá na jedné straně všudypřítomným strachem, na straně druhé pak úpornou snahou zapomenout na válečnou realitu a prostě "nějak přežít" je vykreslena opravdu mistrně. Snímek přitom nevyznívá ryze pesimisticky, úplně nerezignuje na víru v alespoň jistou lidskou slušnost a odvahu. Herecké výkony ústřední trojice i protagonistů epizodních rolí jsou pak třešničkou na dortu. Zejména Jaroslav Mareš, po celou svoji kariéru většinou představitel různých šmejdů a vychcánků všeho druhu, zde dostal (a využil) příležitost předvést, že jeho herecký rejstřík je podstatně širší.

Nějak podezřele velkou roli při odhalování pachatelů (kteří se navíc chovají čím dál pitoměji) začíná hrát náhoda. A kriminalistka, která si (přes své mládí) dvakrát neví rady s IT a poradit jí musí týnejdžr, to už je fakt klišé jako prase. Ale atmosféra ani humor ani nadále nechybí a tak je to u mne stále za 4*.

Nejlepší je při tom titulním čekání na vraha Maigretova hláška: "Je to magor!" :-D

V boji proti sicilské mafii znamenalo Buscettovo svědectví jednoznačně rozhodující zlom, to ovšem z tohoto vraha, gangstera a co hůř, nebetyčného pokrytce (který sám pokrytectví ostatním vyčítá) určitě nedělá žádný vzor morálky ani oběť - a přesto ho tento působivý snímek chvílemi právě tak vykresluje. Člověk může s ústředním hrdinou občas soucítit (třeba v krajně ponuré scéně, kde se dozvídá podrobnosti o bestiálním zavraždění svých synů), ale veškeré sympatie se vytrácejí v jedné z mála sekvencí, kdy Bellocchio Buscettu ukáže takového, jaký patrně skutečně byl - když musí čelit přesvědčivým argumentům obhájce při procesu s Andreottim. A to podivně zkreslující a morálně ambivalentní vyznění snímku vyvážit nedokáže.