Crocuta

Každé manželství s sebou přináší i různé vedlejší efekty a jedním z nich je založení rodiny a následná péče o potomstvo. Na vlastní kůži si to vyzkoušejí i manželé Siddharth (Farhan Akhtar) a Trisha (Vidya Balan). Jak brzy oba zjistí, Trishino těhotenství, narození dcery a její výchova pro ně bude nelehkou zkouškou, která důkladně prověří jejich vzájemnou lásku a důvěru. A že při tom nebude nouze o řadu komických i dramatických situací je jasné.

Meenakshi je romantická dívka s hlavou plnou snů o kariéře slavné filmové hvězdy. Ve skutečnosti však žije v domě v sousedství veřejné skládky, obklopená svojí potrhlou rodinou a pracuje jako úřednice na místní umělecké škole. Tady se seznamuje s tamilským malířem Suryou a i když jí její vdavkami posedlá matka po dlouhém vybírání konečně nachází perspektivního ženicha, Meenakshi stojí jen o Suryu, který ji okouzlil nejen svým charizmatem, ale především tajemnou vůní (jejíž původ je, jak se ukáže, nakonec docela prozaický) . Začíná hon na vysněného miláčka, který je ke své obdivovatelce zpočátku celkem lhostejný. Do děje se zapojí Meenakshin bratr Nana - vášnivý chovatel psů, i její extrovertní kolegyně Maina a děj směřuje přes řadu bláznivých situací k nevyhnutelnému finále.

Seriál rekapitulující ve čtyřech epizodách historii velkého selského povstání, které v lednu a únoru 1573 zachvátilo značnou část dnešního Chorvatska a Slovinska. Nesnesitelný útlak, jehož se šlechta - zde perzonifikovaná především nelítostným magnátem Franjem Tahim - dopouštěla na svých nevolnících vyústil ve vzpouru, která byla po počátečních úspěších feudály krvavě potlačena. Ve výpravném projektu vystupuje kromě fiktivních postav i řada historických osobností - kromě již zmíněného Franja Tahiho například vůdcové povstání Matija Gubec a Ilija Gregorić.

Profesionální jezdec rodea Junior Bonner se po delší době vrací do Prescottu v Arizoně, aby se zde zúčastnil rodea a pokusil se zvítězit nad býkem Sunshinem, který ho v jejich nedávném klání porazil. V rodném městě se setkává se svojí rodinou a není to setkání nijak radostné - rodiče spolu nežijí, otec Ace dokonce leží v nemocnici a starší bratr Curly, úspěšný podnikatel, rozprodává rodinný ranč a nechává zbořit i dům ve kterém Junior strávil dětství. Setkání obou bratrů skončí hádkou a nakonec i fyzickým střetem, později ale dojde k jejich usmíření. Ace opouští na vlastní odpovědnost nemocnici. Na oslavách Dne nezávislosti se setká s Juniorem, se kterým se společně projedou na koni a účastní se soutěže v dojení mléka. Junior se na rodeu utká s dosud neporaženým Sunshinem. Podaří se mu tentokrát nad býkem zvítězit?

Děj BITVY NA SINAJI se začíná odvíjet v předvečer arabsko-izraelského konfliktu - takzvané šestidenní války. V úvodu snímku se divák seznámí s několika členy izraelského tankového praporu, kteří pocházejí z různých prostředí a rozdílných sociálních vrstev, ale spojuje je přátelství vzniklé během společné služby v armádě. 5. června 1967 vypukla válka zahájená úspěšným preventivním úderem izraelských vzdušných sil proti egyptskému, jordánskému a syrskému letectvu. Následoval útok 3 tankových divizí proti 7 egyptským divizím umístěným na Sinajském polostrově. Do této operace se zapojují i kapitán Rafi a členové hlídky, které velí. V průběhu tankové bitvy je zraněn jeden z vojáků, hlídka přichází o oba své džípy a zůstává odloučena od hlavních sil. Vrtulník, který jí přiletí na pomoc je v následné přestřelce zničen a Rafiho mužstvu nezbývá, než se vydat na pochod pouští. Cestou vojáci narazí na egyptskou raketovou základnu a díky momentu překvapení se jim navzdory početní převaze nepřátel podaří ji dobýt a zajmout jejího velitele. Následuje egyptský protiútok, přicházejí zranění a první ztráty na životech...

Film s tajemnou, znepokojivou atmosférou, vyprávějící příběh mladého Francouze, který přijíždí do Indie, aby vyhledal svého dávného přítele. Na udané adrese ho však nenalézá a pouští se do hledání, které ho zavede nejprve do vykřičené čtvrti a nemocnice v Bombaji, posléze do Madrásu a nakonec na pláže v provincii Goa. Při svém pátrání se hrdina setkává s řadou neobvyklých lidí a zážitků a postupně si uvědomuje, že jeho putování je - více než hledáním někoho, kdo nalezen snad být ani nechce - spíše snahou o nalezení vlastní podstaty.

Snímku dominuje úsporný herecký projev Jeana-Huguese Angladea, precizní kamera a klasický hudební motiv, přispívající k melancholickému ladění INDICKÉHO NOKTURNA.

Snímek natočený podle skutečné události. Poblíž provensálského statku Grand´ Terre, patřícího Gastonu Dominicimu, nalezl 5. srpna 1952 Gastonův syn Gustave pozůstatky tří zavražděných lidí. Jednalo se o sira Jacka Drummonda, jeho manželku a jejich jedenáctiletou dceru. Oba dospělí byli zastřeleni, dítě utlučeno k smrti. Podezření vzápětí padlo na obyvatele nedalekého statku a výsledkem déle než rok trvajícího vyšetřování, byl soudní proces, ve kterém byl šestasedmdesátiletý Gaston Dominici odsouzen k trestu smrti, jenž mu byl posléze změněn na doživotí. Rozsudek byl vynesen na základě nepřímých důkazů, v průběhu vyšetřování padla mezi členy rodiny Dominiciových řada obvinění, protiobvinění i přiznání, která byla vzápětí odvolávána a vražda Drummondových tak nikdy nebyla uspokojivě vysvětlena.

Tvůrci filmu, kteří se nechali výše zmíněným případem inspirovat, do celé záhady příliš světla nevnášejí, snímek je však postaven na kvalitní práci s atmosférou a především na hereckých výkonech, zejména na mistrovství Jeana Gabina v roli Gastona Dominiciho.

Podzim 1944. Nacistická správa v severonorském Kirkenesu nařizuje evakuaci před blížící se Rudou armádou. Část místního obyvatelstva však vyhledá útočiště v nedalekých dolech a němečtí okupanti praktikující politiku spálené země se rozhodnou pohřbít je zaživa. Jedinou nadějí na záchranu jsou postupující sovětské jednotky, podporované norským hnutím odporu.

Děj filmu se odehrává v poslední čtvrtině sedmého století. Zachycuje příchod kočovných Bulharů pod vedením polomitického chána Asparucha na Balkán. Zde jsou nuceni pod vnějšími tlaky hledat spojence mezi místním slovanským obyvatelstvem a spolu s ním čelit útoku mocné Byzantské říše. Ze střetnutí vycházejí Bulhaři jako vítězové a díky Asparuchově moudré politice je cesta ke vzniku nového slovansko-bulharského národa otevřená.

Snímek se řadí k velkoprodukcím poměrně typickým pro bulharskou kinematografii 80. let. Připomeňme například tematicky související film DEN VLÁDCŮ, pojednávající o období vlády chána Kruma.

Děj filmu se odehrává v Severní Americe osmnáctého století, kde právě probíhá anglo-francouzský válečný konflikt o tamní kolonie. Hlavním hrdinou je malý chlapec z rodiny evropských osadníků, který je unesen Irokézy a donucen k životu v domorodé vesnici. Několikrát se pokusí o útěk, záhy si však najde mezi indiány přátele i novou rodinu a sžije se s tímto prostředím tak, že když je po řadě let pod tlakem politických okolností vrácen svým bílím rodičům, nedokáže se zde etablovat a vrací se zpět do lesů k domorodcům. Snímek poměrně reálně ukazuje politiku evropských mocností v jejich zámořských koloniích, kdy se podle zásady "rozděl a panuj" snažily využívat rozporů mezi domorodými kmeny pro své vojenské a hospodářské záměry.

Děj filmu se odehrává v 16.století a zobrazuje španělskou výpravu z Peru do nitra Amazonie, za bájnou říší zlata El Doradem. Dobyvatelé se střetávají s divokou přírodou i domorodci, ale děj se soustřeďuje především na konflikty mezi samotnými konquistadory. Ústřední postava, baskický žoldnéř Lope de Aguirre se zůčastní spiknutí a vraždy velitele výpravy, aby se postupně pomocí dalších vražd zmocnil vedení celého podniku a později se zbavil všech potenciálních protivníků, včetně nejbližších přátel.

Film je pro Sauru typickou studií kulminace násilý od jeho zprvu racionálního použití, až po čistky takřka stalinského typu vyvolané Aguirreho paranoiou, která dovede výpravu až na práh záhuby. Zajímavé je srovnání režijního přístupu Carlose Saury a Wernera Herzoga, který stejný námět zpracoval ve svém slavném snímku "Aguirre, hněv boží".