Indické nokturno

Snímek, který mě mile překvapil svou originalitou, ale také zároveň skoro unudil k smrti. Divák u tohoto snímku musí mít podle mého názoru velmi silnou vůli nepřepnout a nebo odejít z kina. Velmi se mi líbilo ztvárnění indického prostředí a způsobu života, ale některé podle mého zbytečně dlouhé pasáže byli na mě opravdu moc..Musím se přiznat, že mě velmi lákalo odejít z kina, ale cca v posledních 40 ti minutách mě film opravdu zaujal, jelikož se blížil k velmi zajímavému konci. Nejdůraznějším a nejdůležitějším prvkem tohoto snímku je ale podle mě velmi silná a výrazná hudba. (23.11.2009)

Jímavě smutný, citlivý film zpředmětňující jalovou svůdnost unikání a ztrácení se před vlastní odpovědností za svůj narativ a svou plnohodnotnou roli, o nezralé fascinaci z dálky, na prahu dveří, v bezpečném lůnu ještě nerozlišených možností, o rozpolcující neochotě onen práh přestoupit, zkonkrétnit svůj příběh a převzít odpovědnost za jeho rozvíjení, třebaže opak nutně znamená, že dveře se zavřou a nestane se vůbec nic. *~ (22.06.2020)

Putování živoucí Indií (v protikladu k Indii turistické; ne náhodou je film uvozen hádkou hlavního hrdiny s taxikářem o tom, kam ho má odvézt) a pátrání... po kom vlastně? V posledku každá opravdu důležitá cesta prozradí nejvíce o osobě, jež tuto cestu koná, a cesta podniknutá v Nocturne indien v není výjimkou. Klíčové zjištění, k němuž hledající Rossignol postupně dospívá, zní, že "Já je někdo jiný", přičemž přijetí, či nepřijetí tohoto snímku u toho kterého diváka by pak bylo možné odvodit snad i od toho, nakolik tato královsky paradoxní teze tímto konkrétním divákem otřásla - či nakolik ji byl schopen vůbec identifikovat a přijmout ji nejen za zastřešující motiv (znovu a znovu jmenovaný F. Pessoa. proslavený vytvářením stále nových a nových autorských identit; na Západě vzdělávaný lékař, který dle svých vlastních slov může jakožto kardiolog a ateista v indické společnosti působit jako cizorodý prvek; inkognito Žida přeživšího holocaust cestujícího s Rossignolem ve vlaku a kontrast jeho avízovaného a skutečného cíle cesty do Madrasu; teosofická společnost; věštba z autobusové čekárny), ale i za vůdčí princip výstavby díla (vzato do důsledků film ani nemohl skončit jinak, než že SPOILER hledající splynul s hledaným, čímž každé ze setkání, jimž si Rossignol prošel, přestalo být dílčí událostí, stopou vršenou na stopy v honbě za Xavierem, ale nabylo zvláštní jedinečnosti, stálo se událostí-vlastním vesmírem SPOILER), se všemi rozpornostmi (v logice západního myšlení) z toho plynoucími. Každopádně, tahle nějak to vypadá, když na vás skrze obrazovku dýchne exotika (a ne pouze na rovině vjemů, ale i myšlení!). 80 % (28.08.2023)

Nádherné putování po Indii za doprovodu fyzických pocitů i dušeních vzpruh. (Marný) pokus o klování záchytných bodů pro zavěšení někdejší indo-evropské kultury, jejíž indickou část jsme dokonale zapřeli a převálcovali nejen zde, ale i v Indii. Na druhé straně mě ale při koukání napadlo, že si uvědomuji jen dvě věci (fenomény), které Evropa světu (jako obvykle) ukradla, ale uchovala je a posléze vrátila i s pronájmem, úroky a valorizací inflace: černošské blues a indické myšlení. (08.03.2023)

Tento film plyne líně jako Ganga a žádné překvapivé zvraty v něm rozhodně nečekejte. Putování Indií, které vyráží dech, chudobou, luxusem, nádhernou krajinou, potkávání dalších cestujících se svými osudy. A možná hlavní hrdina při hledání jedné osoby najde sám sebe. Pokud se zadíváte hluboko do jeho hnědých očí, pochopíte, že tím projít prostě musel. (05.09.2014)