Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenzie (271)

plagát

Thor: Ragnarok (2017) 

Tak chudák Thor nemá kladivo, vlasy ani holku... Byl by to smutný příběh, až na to že místy je to celkem psina. Tempo šlape jako hodinky, Cate Blanchet je bezvadná záporačka, Loki je zase slizkej jako vždycky, Immigrant song má velkou šťávu a po velmi dlouhé době kino plné téměř k prasknutí. Tak proč jen za tři? Já nějak nevím, Thor je sice sexy i s tím účesem na vojáka, jen už to se mnou nelomcuje tak jako kdysi. Jsou to slušné tři hvězdy, ale víc z toho nevytřískám s kladivem ani bez :)

plagát

Hříšnice (2017) (seriál) 

Tolik nepochopitelný čin... Slušná matka od rodiny se zčistajasna zvedne z osušky a na pláži plné lidí ubodá muže, kterého vůbec nezná. V životě ho neviděla. Tak proč? To je oč tu běží. Jinak je to jasné jako facka. Máme tělo, zbraň, pachatele, svědky i doznání. Jenže.... Jaký měla motiv? Nechť zvedne ruku kdo si vsadil na fanatickou výchovu, drogy nebo únos. Jenže ono to možná bylo celé trošku jinak. A už pár dnů mi vrtá hlavou, kdo tady vlastně byl ten špatný a co by bylo kdyby... Všechna čest pro Jessicu, pro detektiva, který to nenechal být a pro sestru hlavní hrdinky, protože tahle postava je zkrátka pecka.

plagát

Iracionálny muž (2015) 

Já asi nejsem Woodyho cílovka, ať koukám jak koukám, nějak se mi pořád ty snímky nezdají. Ale dobrá, buďme fér, tahle zápletka je dost dobrá. Abe postrádá smysl života, plácá se od ničeho k ničemu a laškuje s myšlenkou na sebevraždu. Pak se náhodně nachomýtne k rozhovoru, který ho nakopne nečekaným směrem, dodá mu to co potřeboval, plán, motiv, důvod.... (a ne, nebojte, nekouká z toho žádný new age, kdesi cosi esoterické prozření :-) No, shrneme si to - Joaquin je zkrátka můj velký oblíbenec. Navzdory té alkoholické odulosti, kterou role vyžaduje z něho tady charisma přímo tryská. Všechny ty existenciálně filozofické úvahy tu sednou jako zadel na hrnec. Emma milá, krásná, civilní a naprosto jsem jim tu dvojici rozháraný pupkáč ve středním věku a poblázněná idealistická studentka věřila. Jen ten konec vzal Woody na můj vkus trošku moc hopem :-). Za tři!

plagát

Alibi na mieru (2017) 

Taková milá francouzská rozjařenost. I přesto - nebo právě proto? - že spousta vtipů obnášela velmi nehezké zácházení s malými zvířátky :-) Je to trochu pešek, když se profesionální lhář a podvodník z povolání zamiluje do té, pro kterou je pravda vším. To pak nakonec jedna malá lež stíhá druhou, věci se komplikují a najednou je z toho obří koule nedorozumění, zamotávek a složitých situací. Provedení typicky francouzské, ztřeštěné, bláznivé a v rychlém tempu. Mě to bavilo. Je to inspirativní dílo. Přísahám, že tu sázku s hrou na jelena na noční vozovce jednou vyzkouším. A hrozně si to užiju :-).

plagát

Múmia (2017) 

"Tys mě střelil!" - já vím, promiň - "Třikrát!" - ano, ano promiň, ale vyděsils mě. Mumie není převratná, originální, dechberoucí a upřímně, není na ni moc pěkný pohled. Přesto hodnotím docela vysoko, protože roli akčního, dobrodružného snímku plní velmi dobře. Tom Cruise je tu zase za tvrďáka, co je věčně zaprášenej a umolousanej, ale i tak zvládne zlomit nějaké to srdce - za 15 vteřin :-). Princezna Ahmanet je pěkná potvora, vemlouvavá, cílevědomá a tak trochu agresivní. Jednu chvíli Tomovi pěkně vypráší kožich. Potud casting dobrej. S čím mám problém je obsazení Russella Crowea, tady ne, zkrátka ani nemůžu popsat jak a proč mě ta postava šla na nervy. Už už bych to hodnocení srazila, ale konec se mi líbil, nemyslím ten oslí můstek pro další díl, ale to celkové vyznění. Obstojné tři hvězdy.

plagát

Rómeo a Júlia (1968) 

Klasika všech klasik. Zakázaná láska, mladí milenci,verše .... a tragédie. Tohle zpracování je pro mě ze všech nejkrásnější. Nádherná Julie s těmi neúžasnějšími vlasy, Romeo, ze kterého ta láska dočista tryská a nejdojemnější ústřední melodie všech dob. Sakra, napsala jsem asi pět vět a v nich mám tři nej! Bude třeba to nadšení maličko srazit. Tak popravdě, ty verše mi lehounce kazí emocionální dojem, chci říct, že bych se s hrdiny a jejich tragédií lépe sžila, kdyby hovořili volnou řečí. Takhle mám trošku potíže s rozklíčováním veršů na úkor dojetí. Ale když to tehdá William tak napsal, co už s tím naděláme. Ale co, pěkné to je, i smutné... je to pěkně smutné.

plagát

Nebezpečná metóda (2011) 

Jung a Freud konverzují, řeší se tu všechny ty výklady snů, psychoanalýzy, traumata, ustrnutí v anální, orální, takové či makové tentononc fázi... Jedna větší hvězda než druhá. Co může být zajímavějšího? Zajímavé to je, bez debat. Ale jakési příliš informační, bezemoční, tak nějak nefilmové. Je to jako dívat se na rekonstrukci, či pseudodokument o základech soudobé psychologie. Filmový zážitek se nekoná, slušné, to ano, ale přidaná hodnota žádná.

plagát

Volání netvora: Příběh života (2016) 

Já nějak nevím.... o čem to bylo? O stromu? O lásce? Ztrátě, smutku, vzteku? Jako vyprávění o nevyhnutelné ztrátě a "příběhu života" dejme tomu. Strom bezvadnej, trikově, ale hlavně hlasově! Jenže, jako by tomu vážně něco chybělo. Možná větší interes, hloubka, emoce. Ach jo, já bych se dojímala, až bych brečela. Fakt. No vážně, mě dojme i vánoční reklama na Coca-Colu. Ale tady ani slza. Mluvící strom, s hlasem sebekrásnějším u mě do živého netnul. Skoro si říkám, jestli už na tyhle emocionální cajdáky nejsem příliš stará větev :-)

plagát

Môj kráľ (2015) 

Tak tady to vidíte, láska je slepá. V případě Tony je nejen to, navíc i naivní, až na půdu důvěřivá a sebedestruktivní. Vincent Cassel je opravdu dáreček, nespolehlivý, párty king, záletník. Tony to skousává nerada, ale víceméně úspěšně. Tedy na běžné poměry, většina z nás by si (jemu) sbalila věci už jen díky té nezdravé vazbě na bývalou lásku, dobře, možná bychom vydržely do exekuce, a ty nejodolnější až do těch postelových překvápek (zlato, ahoj, co tady děláš? Cože? Ty se ptáš, kdo to vedle mě spí? No hele, nemám nejmenší tušení, v životě jsem tu ženskou neviděl... no ne vážně, kdo to může bejt?) Divnej, nezdravej, závislej vztah a teď, jak z toho ven? A dá se to?

plagát

O život (2007) 

Na co bych si tady hrála? Je to ve své podstatě pekelná volovina, to je potřeba říct. No ale co, mě to zas tak nepohoršuje. O život má takovou milou reinkarnační linku a ke konci rozkošné porno pozadí. Ano, jeden musí vypnout mozek, vědomí, podvědomí i svědomí, aby to ustál. Ale když zatnete zuby, jde to. S běžnou diváckou optikou by to byl odpad jako vrata. S hlavou v úsporném režimu a notnou porcí shovívavosti a velkorysosti dávám za tři.