Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenzie (271)

plagát

Na jezeře (2013) (seriál) 

Ráj. V tomhle Edenu najdete mnohem víc než Evu, Adama a hada. Je tady celá tlupa dalších aktérů z nichž naprostá většina je řádně pomatených. Málokoho byste si tu pozvali do dvojdomku. Pedofilové, násilníci, narkomani, překupníci, devianti, delikventi, alkoholici a celá řádka dalších diagnóz skládá dohromady docela nepříjemnou a tísnivou náladu panující kolem magického jezera. K seriálu jsem došla trošku oklikou přes Elisabeth Moss, která tu byla stejně přesvědčivá, lidská a přirozená jako v Příběhu služebnice. Ano, šlo by to střihnout, ale sedm dílů na první sérii bylo docela akorát, přesně to vyšlo k závěrečné, docela nečekané pointě, tedy mám na mysli ten úplný, úplný závěr. Dobré to bylo.

plagát

Proč? 13x proto (2017) (seriál) 

Hmmm, příběh Hannah Bakerové, která měla pocit, že se jí děje jedna křivda za druhou a není cesty ven... Takže namluvila 13 pásek s třinácti příběhy, které ji spojují s jejími přáteli, spolužáky, kamarádkami a podřezala si žíly. Každá z kazet obsahuje jakousi výpověď o tom, kdo jí čím ublížil. A ano, přiznejme si Hannah je labilní fňukna. Vesměs jsou ty zmíněné křivdy v zásadě banality a malichernosti, které se dějou každému z nás. Jen několik z těch problémů je skutečně krutých, nicméně z mého pohledu, z pohledu dospěláka. Zase na druhou stranu chápu, že když je vám sedmnáct a je toho hodně a děje se vám příkoří sem tam proložené větším problémem, pak zase drobné malichernosti a tak stále dokola, může vás to dostat. Může. Zvlášť když jste citlivky jako Hannah..... nebo jako já :-). Ne, já tomu rozumím, nepřijde mi to zase takové sci-fi jako jiným uživatelům. Tolik k tématu. Jinak mě se to docela líbilo, u některých postav bych si přála víc prostoru (Tony, Skye) jiné měly super vývoj a docela to u nich gradovalo (Justin, Jessica). Má to neotřelej nápad a je to teenagerovsky zajímavé a stále aktuální téma. Hudba je trefná a za dobrej nápad považuju to Dylanovo zranění na hlavě díky kterému je hodně zřejmé jestli se díváme na přítomnost nebo vzpomínky. Jediné avšak důležité, s čím mám krapet problém já osobně, je návodnost. Jak už tu párkrát padlo, může to pro někoho být inspirací? Snad ne! Ale já bych s tím líčením sebevražd náctiletých jako vznešené romantické gesto byla opatrnější. Pro sichr :-) Jo a Dylan Minnette je herecky strašně topornej! Už od Ztracených nad tím kroutím hlavou, co role to dřevák. Výraz ve tváři mění jen velice vzácně. Ale občas to tam je, kupodivu mi to nevadí, spíš jen takový postřeh.

plagát

Príbeh služobníčky (2017) (seriál) 

Příběh služebnice mě fascinoval, vtahoval do děje, citově angažoval a napínal po celých deset epizod. OK, ok, já uznávám, že to není počin pro každého. Některé díly plynou docela zvolna a když zrovna nedáváte pozor, může se to jevit, že se zas tak moc neděje. Ale ano, děje. Hlavní hrdinka pořád jde ke svému cíli, někdy kráčí rychleji, jindy zpomalí a občas se zdá, jako by se úplně zastavila, ale všechno tu má svůj záměr. Nebylo mi tedy úplně do skoku, při sledování tohoto seriálu, to zas ne, ono to není úplně nic moc pozitivního. Ale i tak se mi to líbilo. Jak z hlediska scénáře, hereckých výkonů, charakterů postav, jejich motivů. Co je ale za mě na velkou velkou jedničku, kamera. Spousta záběrů je tak nádherná svou barvou, světlem, motivem, kompozicí. Tyhle chvíle (vyšetření u lékaře, nákup pomerančů, záběry na skříň služebnic s jedním hábitem jako druhým, ....) jsem si vizuálně opravdu vychutnala.

plagát

Uteč (2017) 

Zase jeden snímek o tom, jak se vyplatí dát svou na intuici. Aneb když vás chce vaše nová láska představit své rodině a ta se zdá od počátku jakási divná.... Tak asi nakonec trochu, či trochu více divná bude. Chris se mi líbil od prvních chvil, snad jen to jak ve jménu lásky tvrdošíjně ignoroval všechna varování mi pilo krev. Fandila jsem mu, aby to prokouknul, dřív než bude pozdě. A vysoko hodnotím už minimálně proto, že o charakteru jedné konkrétní postavy jsem pořád neměla jasno. Napětí by se dalo krájet, scénář šlapal a mělo to milou stopáž, akorátní. Jen tu mnohokrát skloňovanou kontroverzi jsem tam neviděla, kdyby to nebylo tak černo-bílé, mohl být stejně dobře hlavním objektem modrooký, atletický, vegetariánský Australan. A že jsou kolem filmu diskuze? My nejvíce diskutovali o tom, jestli to sražené zvíře hned ze začátku snímku byla srnka nebo jelen :-)

plagát

Votrelec: Covenant (2017) 

Na můj vkus trochu moc Prométhea a málo Vetřelce. Ale dobře. Není to tak zlé, jen musí divák prokázat nesmírnou velkorysost a toleranci vůči nebetyčné jalovosti postav. Oni se vážně, ale vážně chovají jako na sebevražedné misi a o to pozabíjení doslova škemrají každou minutou. Ale když odpustím to stupidní chování a pořád si dokážu postavy omlouvat slovy oni asi neviděli první dva díly Vetřelce (třeba když kapitán hledí do toho rozvíjejícího se vejce, jako ten bacil do lékárny! Co čekal? Že tam vyroste z růže květ a zazpívá Rozvíjej se poupátko? Mmmmmmm, škoda mluvit..... Nakonec určitě vymyslím nějakou tu pochvalu. Ale ano, Alien super, efekty, vesmírná loď, napětí a i pár lekaček. Ale stříhala bych, spousty se toho nakecalo a konec byl průhledný jako sklo. Však to bylo jasné, že si o té dřevěné chatě příliš nepokecají :-). Průměrný Alien, průměrný Prométheus, průměrná scifárna. Za tři.

plagát

Buchty a klobásy (2016) 

No, to mi posol párek! Fakt nevím, co bych k tomu tak.... Když to sepsuju, budu si připadat jako obstarožní prudérní sucharka bez fantazie. Pokud to pochválím, zase budu mít ze sebe pocit, že mám podivně úchylnej a náležitě ujetej smysl pro humor a vkus v mínusových hodnotách. Tak jinak, viděno z postele při nemoci a vysokých horečkách. Valnou část snímku jsem měla za to, že blouzním vlivem vysoké teploty a vlastně jsem tak nějak pořád balancovala na hraně toho, jestli je to sen nebo zlý sen :-). Jsem přesvědčená, že celý tým scénaristů a grafiků musel být při tvorbě stižen podobnou horečnatou virozou, to se pak píše takový snímek jako po másle. Nakonec budu asi alibista s třemi hvězdami. Za originalitu, za kreativitu a za odvahu :-)

plagát

Ladíme! (2012) 

Ale no tak jo, možná je to quilty pleasure jako Brno. No a co! Je to zábavné, je to hudební, místy vtipné, či nechutné nebo nechutně vtipné (jako dělání sněhového andílka v blitíčku?) a je to vokální. Já jsem pro. Takže nebudu máslo a tu čtvrtou hvězdu tam vlepím, protože za mě je to úpe v poho, kámo.

plagát

Experiment Belko (2016) 

The Belko Experiment, taková sonda do běžného pracovního dne jednoho skoro normálního ofisu. Skoro nachlup stejně vypadala budova, kóje, kamrlíky, kuchyňky i toalety v jedné obří telefonní společnosti, pro kterou jsem kdysi pracovala. I ty vstupní turnikety byly takřka totožné. Meetingy, staffmeetingy, deadliny, termíny, reporty, analýzy, eventy, feedbacky, talky se supervizory a supervizory supervizorů..... Brrr, ani se nedivím, že někdo vymyslí takový experiment :-). Ale k věci, není to zlé a bohužel to není ani moc dobré. Líbí se mi charaktery, jejich progres a vnitřní boje a ze všeho nejvíc se mi líbí ta vůle jednoho z hlavních hrdinů - zůstat dobrým člověkem - tedy v rámci možností. Hodně silným momentem byla chvíle vybírání 60 kandidátů. Tak proč se to vzápětí shodilo až skoro parodickým masakrem? Vůbec k těm způsobům úmrtí bych si asi přála větší kreativitu scénáristů. Na to, kolik těl tam ve výsledku leželo, byl ten průběh pořád stejný. Tak tedy, koukat se na to dá a ztrátou času bych to určitě nenazvala. Čistý průměr.

plagát

Stockholm (2013) 

Tohle bylo.......divné. Ta hlavní zápletka je docela dobrá, potkají se dva, on něco chce, ona chce něco jiného. Nakonec uvíznou na mrtvém bodě, kdy ani jeden neumí couvnout. Kdo podobnou situaci nezažil, ať hodí kamenem. Hodnotila bych mnohem výš, nebýt té hory všedních dialogů o kterých mnozí píšou, že jsou na hranici geniality. Ne, za mě tedy ne, řekla bych, že tyhle rozhovory vedou lidi dost běžně, za mě tedy žádné velké oslnění. Moc se mi líbila vizuální stránka posledních cca 15ti minut, bělostný Madrid, bílé šaty hlavní hrdinky a konečně-KONEČNĚ minimum dialogů.

plagát

Kong: Ostrov lebiek (2017) 

No to je ono, sakra! Jakékoli hodnocení pod čtyři hvězdy by bylo ode mne pokrytecké. Protože přesně takhle jsem to vždycky chtěla! Tenhle Kong naprosto splňuje má dosud opomíjená přání na tomto poli. A to hlavně, co se týče závěru.... nebudu spoilerovat, ale každý, kdo mě zná alespoň z tramvaje, ví :-). Víme? Co tu máme dál? Opice jako barák, tvrdí chlapi se zbraní, siluety proti slunce západu a hodně různých potvor a breberek monstrózních rozměrů. Ale no taaaaak, tohle musí bavit každého :-)