Blueeyes

"Pojď, ukážu ti, kde má táta schovanou bouchačku." Musím si už vtlouci do hlavy.... Nikdy nekoukat na Šestý smysl o samotě :-). Nezáleží na tom, kolikrát už jsem ho viděla, ani na tom, že znám pointu a bohužel jsem ji znala už prve. Přesto má film tak jedinečnou atmosféru a naprosto paralyzující momenty, že mě dostává znovu a znovu. Vlastně se mi líbí i ti jednotliví duchové, každý má co říci, svůj vlastní příběh. A co jsem matkou, hrozně prožívám Coleovu situaci, daleko víc než dřív. Musí být příšerně těžké v pozici dítěte, mít tyhle schopnosti a být na to všecko v podstatě sám. Když jsem byla malá, věřila jsem, že nesmím spát s peřinou otočenou tím zapínáním k obličeji, jinak budu mít hrozné sny. A teď, v dospělosti když koukám na Šestý smysl, dávám si setsakra pozor na to, abych v noci měla peřinu správně. Jinak totiž vím naprosto přesně, co by se mi zdálo :-)

Til Schweiger dozajista skvěle hraje a Němci tahle komorní intimní dramata natočit umějí. Bohužel jsem jeho postavě nedokázala fandit, natož si jej oblíbit či mu rozumět. Mark disponuje snad všemi neduhy, které mi u chlapů a když se to vezme kolem a kolem tak u lidí obecně, jdou na nervy. Nespolehlivý, sebestředný tlučhuba a lidový vypravěč, sukničkář a dost málo platný i jako otec. Rád se nechává od kdekoho prosit a v jednom kuse řeší své sto let staré trauma ze vztahu s otcem. Strávila jsem dobrých 80 minut netrpělivým vyčkáváním, jestli alespoň po té nehodě dostane rozum a pochopí. Jestli se podařilo, to je věc k diskuzi. Nicméně, přesto musím uznat, že ty jeho příběhy a historky byly krásné. Jeho vypravěčský jazyk bohatý, velmi zábavný a barevný. A jaké je poučení z tohoto snímku? Zdá se, že děti svým rodičům dokáží odpustit a zapomenout mnohé charakterové vady. Pro diváka je to mnohdy trošku těžší.

"Eeeee, myslím, že jsem asi zabila toho medvěda!" - " To byl vlkodlak." Horor? Komedie? Ale kdež. Tohle není ani jedno, ani druhé. Ani ryba ani rak. Na komedii ukrutánsky málo vtipné, na horor neskutečně málo děsivé. I účet za vodné/stočné člověka vystraší víc. Čili je to zkrátka taková nenáročná, odpočinková rodinná podívaná vhodná i pro menší děti. Ano, mladší školní věk. Ale jinak zápletka je zajímavá, příšery uniknou z knížek a terorizují město, dalo by se na tom docela stavět. Jack Black v té morousovaté poloze je příjemné zpestření a hlavní dívčí hrdinka se jmenuje jako já, to je velký klad. Vlastně já můžu být v podstatě spokojená, je tu sněžný muž, obří kudlanka, lidožravý sliz, zlomyslní zahradní trpaslíci, vlkodlak v trenclích, zombíci a krvelačná pudlice. Co víc si přát? :-). Aaaaale co, vem to ďas, skoro 50%,

"Sbohem a čápeček!" Ony ty animáky jsou vlastně bezva žánr. Tvůrci nejsou limitováni ničím, krom fantazie scénáristů a animátorů. Společně mohou vytvořit naprosto libovolnou scénu a aktéry přimět k jakémukoli výkonu. Takže můžeme vidět propracovanou továrnu na děti vysoko v oblacích, outloučké čápy nesoucí děti v uzlíčku přes hory a doly až k právoplatným rodičům a taky stovky vlků formujících se do tvaru visutého mostu či ponorky. A mě to sedlo, bavila jsem se i přesto, že čápi nemají srst a tu já prostě potřebuju, abych si vytvořila sympatie. Hlavní čapí hrdina... takovej "Cápek" :-) byl tak akorát ironický, tak akorát ambiciozní a vlastně celkem správňák. Dorotka není úplně moje krevní skupina, ale má boží vlasy a je ztřeštěná v takové rozumně roztomilé míře. Moc se mi líbí ta myšlenka s čapí dětskou doručovací službou. Ale ze všeho nejlepší jsou vlci a jejich formace, s těmi vlky si prosím mít dvojdomek.

Rozkošný zákusek k animáku V hlavě. Ideální pro rodiče teeanagerů nebo budoucích teenagerů. Takové Inside out zkoncentrováno do 4:40. Zasmála jsem se. Ale je nutné vidět předtím celovečerák, jinak z toho bude jeden mít V hlavě docela guláš :-)

Ale vždyť je to strašně depresivní!!! - volám rozhořčeně pokaždé, když u nás tenhle film běží. Na jednu stranu jako celek nejdospělejší animák ever, na stranu druhou zběsilá infantilní dětinská jízda uprostřed díla. Tak zřejmě si v tom to své asi najdou malí i velcí. Já tam ale nějakou velkou prču nevidím, u žádného animovaného filmu jsem tolik neslzela. Ta věc se sloníkem je promyšlená zákeřnost a Rileyino závěrečné sebedrásání už je na mě trochu moc. Dala bych tři hvězdy, ale nakonec jsou z toho čtyři za tu titulkovou sekvenci s emocemi v hlavách všech zúčastněných.

"Provedl hrozné věci... a provede hrozné věci i vám." Naprosto čerstvý kino zážitek. Počin na který jsem se těšila měsíce a bývala bych se do toho kinosálu doplazila angína neangína i kdybych měla smrt na jazyku. A dobře jsem udělala. James McAvoy je moje velká srdcovka už od dob pana Tumnuse a já jsem prostě věděla, že to takhle dá. A že to dal velkolepě. Z jeho 23 osobností jich sice ve filmu uvídíme jen pár, tuším osm, ale naprosto precizně, totálně, ultimátně a já prostě nemám slov. Jamesovo střídání intonací, výrazů, intenzity, polohy hlasu, držení těla a do prčic i přízvuků a řečových vad.... to je prostě skvost. Osobně doufám, že už si vrtá poličky na těch 23 Oscarů, co za tohle dostane.... Nojo, vždyť já vím, že akademici na tenhle žánr nejsou. Já jsem! A že tam bylo pár logických děr? Pche, koho to zajímá. Dobrý to bylo. No a ten závěr z bistra? Ano, tak zavání to lehkým egomasérstvím.... ale mě to bylo milé, asi jako když potkáte starého spolužáka po letech, musíte se vědoucně usmát a říct si: "No jasně."

"Padající hvězdu spatříš jen na vteřinku.... ale nejsi i tak rád, žes ji alespoň viděl?" Verze příběhu ON je mi tak nějak bližší, kratší, přímočařejší, intenzivnější, s více rvačkami a nadávkami. Že prý mužský pohled na věc. Tak nevím, zkrátka jiný pohled, pro mě stravitelnější a pochopitelnější. Herectví Jamese McAvoye jsem si tu užila dosytosti, ale koneckonců všechny herecké výkony tu skvěle sedí. Nicméně, stačilo a na třetí pohled Oni, už asi nemám sílu. Ale jinak musím ocenit ten nápad, rozhodně neotřelé, podívat se na vztah, jeho rozpad a události, které k němu vedly, z obou úhlů pohledu.

"Myslím, že trik je v tom, neutíkat pryč, i když si myslíš, že to je právě to nejlepší řešení." Ten námět je ukrutně zajímavej, tragická událost zasáhne do života ideálního páru a oba se s tím perou po svém. Ale, takové je to rozvláčné a rozblemcané. Měla jsem co dělat, abych vydržela... ona ta zápletka, ta hlavní tragédie, totiž z tvůrců leze jako z chlupaté deky a tak nějak mimochodem. Klidně se může stát, že vám ty dvě věty, které asi v půli filmu konečně naznačují, uniknou, když si nedáte majzla. Eleanor je krásná a z mého pohledu se drží víc než statečně. Na verzi On se podívám, už jen proto, abych poznala pohled jejího manžela a taky proto, že tady James McAvoy měl na můj vkus málo prostoru, což dá rozum.

"V životě můžeme dělat jen určitě věci. A právě teď jsme si vybrali tohle. Tak dobře.... ať je to tedy bomba." Všichni kritizují Ashtona, to bude nějaká davová psychoza..... a prý že nominace na Zlatou malinu? Ale no tak! Zas tak špatné to snad není. Mě připadal poměrně autentický. Cekem nemám asi co bych vytkla, spíš je u mě problém s životopisnými díly obecně, nějak mě málokdy dokáží nadchnout.