JT19

Ve filmu byl použit totožný valčík jako v dalším Zelenkově filmu RumplCimprCampr (1997), ačkoliv autor hudby je u obou filmů jiný.

Majdalenku, kterou hraje Taťána Krchovová, nadabovala Andrea Elsnerová. Jejího otce, kterého hraje Ladislav Beneš, nadaboval Bohuslav Kalva.

Ve Vieweghově románu je hlavní postava Max spisovatel a o celém zájezdu píše román. Ve filmu je Max (Ondrej Kovaľ) populární zpěvák a snaží se napsat píseň.

Radka Južanová (Eva Leinweberová) čte v této epizodě časopis s názvem „Dorka“. Takto se jmenuje dcera Evy Leinweberové.

Ze začátku tvůrci přemýšleli, že by scénář vycházel z nějaké konkrétní divadelní hry Divadla S+H, a to z „Jak pan Spejbl prášil“, nicméně „prášilovské téma“ v Německu není atraktivní, a tak od tohoto nápadu upustili.

Látka o Emanuelu Moravcovi (Marián Labuda ml.) měla být původně zpracována do jedné epizody nikdy nenatočeného seriálu o kolaborantech. Když se ovšem scenáristé Konášovi začali látkou zaobírat, příběh „krále kolaborantů“ je zaujal natolik, že se rozhodli připravit minisérii jen o něm.

Rudolf Havlík vydal po uvedení filmu v kinech knižně beletrizovanou verzi scénáře.

Závěrečná poprava lidí spjatých s pomocí parašutistům se odehrává ve filmu nahnáním do jakéhosi tunelu. Ve skutečnosti se odehrála na pardubickém zámečku, kde je údajně stříleli po dvou, pak písek pečlivě uhrabali, aby nebyl od krve, a přivedli další dva. Nebo zabití Potůčka (Matěj Hádek) českým četníkem – ve filmu vidíme akční útěk lesem, ale ve skutečnosti ho zastřelil ve spánku.

Autoři scénáře, manželé Konášovi, pozměnili příjmení hlavních hrdinů. Manželé Kroupovi se ve skutečnosti jmenovali Krupkovi a manželé Hladíkovi Hladěnovy.

Lucie Konášová i Jiří Strach označili tento televizní film za svůj vůbec nejlepší.

Když se Ludvíkovi (Jan Budař) v lese zjeví otec a matka na trůnech, v jednu chvíli je vidět špatně vymazaný efekt zeleného plátna, který lehce „vyžírá“ královnin trůn.

Během rozhovoru Ireny (Jiřina Bohdalová) s doktorem Kuběnou (Jan Hrušínský) vlivem střihu na stole opakovaně mizí krabička sirek.

Když bylo Zdeňku Zelenkovi nabídnuto natočit nějaký film ve Zlínských studiích, vypravil se na schůzi bez toho, aniž by měl námět. Ten vymyslel při cestě autobusem do Zlína díky časopisům, které četli lidé v autobuse.

Hudba ve filmu je recyklovaná z jiné pohádky režiséra Zdeňka Zelenky, a to RumplCimprCampr, jenž byla natočena již v roce 1997.

Autor předlohy Vlastimil Vondruška nebyl spokojen s hradem Točník jakožto s filmovou lokalitou, neboť byl vystavěn později, než je rok, ve kterém se příběh odehrává. Producentům navrhoval jiné hrady, ovšem nebyl vyslyšen, neboť Točník je blízko Prahy, což bylo vyhovující pro filmový štáb.

Jedná se o pohádku, točenou primárně pro štědrovečerní vysílání v roce 1997.

Václav Vorlíček tento film nemá rád. Natočil ho jako poděkování svému příteli Václavu Nývltovi za protlačení do výroby jednoho z Vorlíčkových snímků.

Příbytek podivínského mužíka se točil u hradu Valečov.

Námět nejdříve Patrik Hartl zpracoval jako filmový scénář. Následně ho převedl do knižní podoby. Se scénářem pomáhala dramaturgyně Iva Jestřábová.

Když výsledný film sestříhali, tak zjistili, že má 2 a půl hodiny. Následně ho o 1 hodinu zkrátili. Kvůli tomu se ve filmu mnoho herců neobjeví. Například Pavla Tomicová nebo Ondřej Malý.