Emo-haunter

V jednoduchosti síla doopravdy je. Skromný, přímočarý a melancholický podzimní příběh o rodinných hodnotách a znovusetkání dvou starých pardálů. Příjemné pokoukání, kdy nám Lynch neukazuje pouze klasické sociologické prvky, ale také jeho lásku k přírodě, krajině a prostředí, tyto prvky jsou navíc dokresleny příjemnou country hudbou. Konečně si režisér odpočinul od svých psych, a zpracoval citově silné téma, a to je velmi dobře. Farnsworth to zahrál na jedničku. O to víc je silná skutečnost, že rok později tento herec zemřel vlastní rukou, vidíme zde tedy spoustu silné autenticity. 7,8/10

Nebylo to zas tak hrozné. Musel jsem vidět další snímek s mým milovaným Arniem. Mělo to pár hustých myšlenek, dobrej zvrat, slušná akce, krom té s letadlem, ta byla fakt divná. Mít to lepší konec, například že by dvojník zemřel a obětoval se pro rodinu, tak bych tomu dal i čtyři, ale ten konec se moc nepovedl, byl udělán za mě velmi slabě. I tak jsem si ale film celkem užil a nenudil se :) 6,4/10

Viděno už dříve, hodnoceno až dnes. Film hodně zvláštně začal, ale postupně se stal sondou do krize manželství i ztrátu blízkých. Shannon i Gyllenhaal jsou autentičtí, film má slušnou alternativní naraci, je depresivní, má zajímavou pointu. I tak je to ale trošku tucťák, místy lehce mdlý. Hodnocení odpovídá, u mě na hranici tří a čtyř hvězdiček :)

V jako Vendeta je velmi dobrý film se spoustou úžasných momentů, které mě intelektuálně obohatily, ať už z hlediska sociopsychologických experimentů, tak práce s postavami, vynikajícím střihem, kamerou i slušnou akcí. Do jisté míry je Vendeta zvláštním atypickým snímkem, který nekopíruje tuctovou americkou naraci té doby. Jediné mínusko spatřuju v trošičku slabším závěru a menší vykreslenosti tísnivosti diktatury, což šlo za mě dostat na trošku expresivnější úroveň, jako třeba v 1984. Ale ta orwellovská inspirace je tam více než patrná. Weaving i Portman jsou skvělí, stejně tak jsem ocenil i vedlejší postavy, jejich atributy a charakteristiku. Moc jsem si film užil, doopravdy, téměř plný počet - 8,7/10.

Na jednu stranu je to místy až céčková kokotina plná prapodivných scén, které bych já osobně nečekal a pokyvoval jsem nad jejich logičností a účelem, ale na druhou stranu to má fakt dobrou a myšlenkově bohatou druhou polovinu, až alegorickou, která lehce spadá do žánru podobenství, což cením. Ale nenudil jsem se a celkem jsem si to i užil, takže why not. Na víc jak tři to ale z mého pohledu fakt není :D Je to sice osobitý přístup autora, na druhou stranu je to někdy lehce cringe a absurdní, což trošku pak nekorespondovalo s tím, jakoé pocity jsem vlastně měl kolikrát mít. 6,3/10

V kapse ani korunu, na hlavě korunu, Tyler Durden boy, tmou putuju, můj tým psů, máme tým snů, kdo je víc cool, kdo je víc true? To je můj trůn, Ema sedá na klín, žiju co sním, neptám se co smím, lítám jako Čestmír, nenosim kostým, Gynger boy ballin, minulost pomstím. Tvůj hood je troska, můj hood je vesmír, dostávám props, ty seš tu jenom pro smích, já jsem Ďábel, jsem tu pro hřích, chceš prozřít, nech mě prostřít. Na vrcholu řetězce, nejde to popřít, legenda velká jako Wall street, na drogách procházim Elm Street, GMG je kult, zrozenej v ulicích. Chodim venku, nevim kolik hodin je, dope někde v sobě, v hlavě jenom rap, ignoruju tupý kecy, ste nicotný, kroutí hlavou, přitom o tom taky ví. Přátelé se dojí, dokud se dají, pečujou jenom o to, zda se ve dne nají, jeden den ti tvrdí, potom se v křoví tají, yea boy, mý boys tohle dobře znají. Lítám venku sedm dní, to jsem si dobře ulít, domů nejdu nikdy, rodinu mám jinde, rozumíš, rodinu mám jinde tati, jebu na tvý kecy jako ty na alimenty. Matka mi řekla, ať už nezvonim nikdy, abych nešel s prázdnou, dala mi čtyry litry, čtyři litry, pro kurvy a automaty, vim, bitch, vim, na tebe dojde taky. Když vidim, jak trpíš, když mi dáváš kilo, já sem fakin pilot, uletim z toho všeho, Gynger fakin boy, zůstávám v hracim poli, ha, nemůžou mě nikdy skolit.

Poslední den v Soho je film natočený na velmi dobré úrovni. Oceňuji postupnou gradaci, slušně vybudovanou zápletku a kvalitní závěr s pár dobrými pointami. Ocenil jsem rovněž atmosféru kabaretů 60. let v Anglii se skvělou hudbou, takové podniky měli svá světlá i temná místa, takto to v intelektuální aristokratické společnosti zkrátka jelo. Rovněž protagonistky McKenzie a Taylor-Joy se svých rolí zhostili moc dobře a věřil jsem jim to. Takže ve finále jsem byl s filmem spokojen, i když bych trochu vypíchl některé lehce zbytečné momenty zbytečně tlačící na pilu, jako třeba neustále se zjevující řvající zombíci mrtvých mužů, to šlo podle mě udělat jinak a líp a působilo to spíš komicky než vážně. Rovněž bych tento film moc neoznačoval za horor, protože já se fakt osobně nelekl ani jednou, atmosféra druhé poloviny filmu šla vykreslit lépe, když tu retrokabaretskou zvládl režisér hodně fajně. Je to poctivý thriller, o tom žádná, má fajn momenty, ale atmosféra šlo podle mě umocnit mnohem lépe a více psychothrillerovými způsoby než takovými lacinými béčkovými ohranými způsoby. I tak ale uděluji čtyři hvězdy a celkovou známku 7,7/10.

Rozpolcený, rozporuplný film, pane Shyamalan. Čím chtěl vlastně být? Několik načrtnutých náznaků silných myšlenek, ale žádná není dotažená do zdárného konce ani v nejmenším. Nejsvětlejším bodem tohoto filmu je naprosto výborná hudba Jamese Newtona Howarda. Ale takový film si jí bohužel nezaslouží, taková hudba je na tento film až moc dobrá, a když jí tam slyšíte a vidíte kopu divných scén, špatné herecké výkony vedlejších postav, tak uvidíte tu nekompatibilitu. Jo a může mi někdo říct, proč je jedna z hlavních postav Joaquin Phoenix? On se podle mě do této role absolutně nehodí. Jak kdyby hrál Jokera třeba Bud Spencer nebo Arnold Schwarzenneger. Tento herec, jehož kvality respektuju, tu předvádí za mě absolutní neempatičnost, nulovou chemii a provázanost se skvělou Bryce Dallas Howardovou. Dokonce ani Brody se mi do té role moc nehodil. A na co tu je Weaver, achjo. Některé hvězdné postavy tu ani nemají pořádný význam a kromě protagonistky jsem si k nikomu nenašel vztah za celých 105 minut. Pointy přitažené za vlasy a těžko uvěřitelné. No nedá se. Za mě rozporuplný film za hodně dlouhou dobu, o kterém po skončení člověk neví, co si vlastně má myslet, co mu měl dát, jaké bylo jeho poselství. Jediné, na co si tu vzpomenu, je zmiňovaný skvělý soundtrack. 5,5/10

Schizofrenická iracionalita je prvkem, který obohacuje jinak poměrně obyčené a průměrné filmové dílo (po scénaristické stránce fakt slabota) Lost Highway. Lynch je asi jediný, kdo by dokázal nejracionálněji vysvětlit, o co zde přesně běží. Pár typů mám, a svojí individuální interpretace se budu držet. Není to takový slepenec bezvýznamných scén, jako v Twin Peaksu, ale i tak to není film, na který bych měl chuť se podívat 2x, kromě nádherné Patricie Arquette, která je fakt hodně šukézní. Jinak typické lynchovské motivy - fajná hudba, kvalitní práce s kamerou a její konkrétní experimenty, nadpřirozené prvky, symboly, pár dobrých hlášek a dobrých scén - to cením. Když však nahlédneme pod krustu těchto řemeslnických kvalit, kterými je Lynch obdařen, dostáváme zcela obyčejný průměrný film, který ničím větším není - největší slabinou zde pro mě byly dialogy a scénář, místy až stupidní. Lynch je prostě takovej, že by i z jednoho dílu Ulice udělal něco fantasmagorického, ale stále obyčejného. 5,5/10

Dekonstruktivismus na filmovém plátně? Možná! Každopičipádně to dostává větší hate, než si to doopravdy zaslouží. Matrix IV posouvá své univerzum dál a dobře navazuje na pro mě legendární trilogii, kdy kromě nostalgického vítru dodává i vůni přidané hodnoty. Velmi kladně hodnotím nové prvky v podobě jednak samotného Matrixu, a také real worldu. Ocenil jsem nejen identitu nového Morfea, ale také ovládání nevědomých v Matrixu, nové programy, které dělali naší výpravě celkém problémy, a zmínit musím i psychoanalytika náhradou za architetka, a dobrý nápad v podobě bypassu na záchranu Trinity. Vizuál je za mě na velmi slušné úrovni, akce, která se tak šíleně hejtí, není zas za mě vůbec špatná, ale rozhodně ne přelomová. Oceňuji výpravu, solidní triky, kompaktní grotesknost a hlavně kupu nových myšlenek, které donutí se zamyslet. Co vytýkám? Občas zbytečně natahované a chyběla tomu trošku větší emotivnost, osudovost. Rovněž práce se střiham, několikrát se během filmu rychle přechází mezi ostatními snímky a to vytváří nepřehledný dojem. Také nové postavy. Modrovláska Bugs byla moc super, archetyp Morfea. Jinak ale o vedlejších postavách toho tolik nezjistím, ocenil jsem ale návratu řady postav z původní trilogie. Důležité je si také uvědomit, jaký je účel tohoto filmu od samotné režisérky. Když se na to blíže podíváme, tak je to možná tak jediný fakt vážný důvod, proč tento film skončil tak rozporuplný. IJedná se o silně intelektuální provokaci současné filmové produkce, to je jedna z pravd, takže tento film má zcela jiný účel, než původní trilogie. Já si ale film celkově užil, zanostalgizoval si ve vyhřáté pohovce s pivkem v ruce a koukal na fajnej filmek. Vzhledem k tomu, že se tomu dává takový hate, jsem měl chuť dát plný počet, ale nakonec jsem si to rozmyslel, protože přeci jen jsou předešlé díly lepší - Matrix kvůli naprosté originalitě a nové perspektivě ve filmografii, Reloaded a hlavně Revolutions v naprosto vynikající akci, hudbě a epičnosti. Matrix Ressurection šel zcela proti proudu kinematografie a jednoho diváka může extrémně nasrat, druhého však velmi potěšit. Snímek má za mě řadu kladů, ale jako celek místy trošku hůře drží, chybí tomu trošku větší svižnost či nějaká fakt silná emotivní legendární scéna, to ale nic nemění na tom, že za mě si to rozhodně tak nízké hodnocení nezaslouží. Není to film jen na jedno zhlédnutí, protože i přes takovou normální zápletku v podobě znovusetkání Nea a Trinity přináší film řadu zajímavých otázek, rozšiřuje univerzum, nevykrádá sám sebe, ale chce být kontroverzní, provokativní i anarchistický. Otázka je, jak pak k tomu každé lidské individuum přistoupí. Time to fly :)