Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Sci-Fi
  • Animovaný

Recenzie (130)

plagát

Harry Potter a Polovičný princ (2009) 

Na tento film jsem v průběh let úplně změnil názor. Zatímco kdysi jsem byl zklamán, kolik stopáže je věnováno pubertálním naivním problémům hlavních hrdinů a jak málo příběhu světa, ve kterém se velký zloun dostává přes mrtvoly k moci, nyní jsem překvapen, jak moc se mi tento kontrast líbí. Jak moc si užívám Křiklanovi večírky a milostné trable hrdinů a jak málo mě zajímá hledání Viteálů. Efekty dobré, hudbu jsem oproti většině předchozích dílů ani nevnímal. Celý film nesou velmi dobré herecké výkony všech. Oproti minulým dílům bych obzvláště vypíchl Radcliffa a Feltona, kteří se velmi zlepšili. Nejvíc s emi na tomto díle asi líbí použití dospělého humoru založeného na nuancích a reálných životních situacích, narozdíl od groteskních absurdit, srandovních zvuků a dělání obličejů. Rozhodně je to jediný z filmů ze Potterovské série, u kterého jsem se několikrát upřímně zasmál.

plagát

Harry Potter a Fénixov rád (2007) 

Pátý díl filmového Pottera patří k těm podařenějším, hlavně díky dobře zpracovanému příběhu. Sice nefunguje jako jednotka sám o sobě, bez znalosti kouzelnického světa a příběhu předchozích dílů vám tento asi moc smysl dávat nebude, ale pro fanouška funguje skvěle. Je konzistentní od začátku do konce, i drobné scény do příběhu přináší něco, co se vrátí později, a hlavně to všechno dohromady dává smysl. Herecké výkony jsou na míle daleko od dětských začátků v prvních pár dílěch a musím vyzdvihnout hlavně Radcliffa, který Harryho frustraci z toho, že se stává pouze loutkou k machinacím všech kolem, zahrál skvěle. Ve tomto díle se již nevyskytují skoro žádné praktické efekty, ale ty CGI jsou místy skvělé, místy snesitelné. Hudebně tento díl nijak nezáří, ale občas i to je výhoda, že se člověk na hudbu nesoustředí. Hrad Bradavické školy se od minulého dílu moc nezměnil, naopak trochu zchudl, ale vynahrazují nám to scény z ministerstva kouzel. Tam se mohly autoři více vyřádit. Vzhledem k tomu, že se finální bitka odehrává na "Oddělení záhad", v knize je popsáno mnoho fantaskních a prapodivných věcí, co se stane. Ve filmu místo toho dostaneme padající koule z regálů a oblouk se záclonou, ale i tak je závěr filmu pořádně epický a při rozhodování, co z knížky vystřihnout a co ponechat, se rozhodovali většinou správně.

plagát

Harry Potter a Ohnivá čaša (2005) 

Čtvrtý díl Potterovské ságy vylepšil vše, co se vylepšit dalo, přesto je spíše zklamáním. Herecké výkony jsou uvěřitelné, CGI efekty beczhybné, trapný humor definitivně zmizel. Film je napínavý, epický a akční. Velmi působivá podívaná. Vlastně jediný problém je samotný příběh. Ten nedává moc smysl už v knížce, ale díky své notné délce vyplněné velmi kvalitním psaním, jí stále považuji za nejlepší knižní díl a nsymslnost hlavní dějové linky mohu odpustit. Do filmu se toho ale bohužel tolik nevejde a tedy se opravdu soustředí jen na tu nejdůleřitejší část příběhu, a i ta je zde dost osekaná. Těžko se tedy bavit nad povedenými akčními scénami, zatínat zuby u napínavých pasáží a fandit Harrymu k vítězství, když nejlepším řešením veškerých problémů a zápletek by bylo to nejjednodušší, tedy nedělat vůbec nic. Ať už Harry, celé vedení čarodějnické školy, nebo i hlavní záporák, nikdo v tomhle filmu nemá jediný kousek uvěřitelné motivace k tomu, co dělá. DDivák pak jen nevěřícně kroutí hlavou a ptá se autorů: "Proč?"

plagát

Harry Potter a väzeň z Azkabanu (2004) 

Třetí díl Harryho Pottera je opravdu povedený. Zatímco první díl působí jako tradiční pohádka pro děti a druhý díl je spíš pokus o slapstick komedii, třetí funguje jako okno do fantasy čarodějnického světa. Pár šílených komediálních komemntů se ve filmu stále vyskytuje, ale naštěstí jich je poskrovnu a vystřídal je trochu chytřejší humor (hospodský připomínající Fritze, který vypíná svůj auto alarm kouzelnickou hůlkou mě vždy rozesměje). Obecně je atmosféra temnější, ale jednání postav a celý kouzelnický svět uvěřitelnější. U hlavní trojice došlo k dalšímu zlepšení hereckých výkonů, což potřeboval hlavně Radcliffe, který sice nepředvádí žádné výkony, ale aspoň už není tak nesnesitelný, jako v předchozím díle. Hereckým výkonům všech ostatních postav rozhodně není co vytknout. Z efektů mám spíše smíšené pocity, ale není tam žádná scéna, která by mi přišla vyloženě hrozná. Po hudební stránce není co vytknout a nová verze hradu je vypadá opravdu majestátně a tajemně. Možná nejlepší díl z celé série?

plagát

Harry Potter a Tajomná komnata (2002) 

Druhý film z Harry Potterovské série patří k těm slabším. Hodně se v něm křičí, dělají srandovní obličeje a hlavně ze začátku to působí, jako nepovedená slapstick komedie. Po otevření komnaty film konečně chytí na chvíli napínavou atmosféru a vtáhne do děje, ale jednou za čas přinese nějaký trapný moment, který diváka zase vytrhne. Hudba se moc opakuje a místy působí až rušivě. Zatímco herecký výkon Emmy Watson a Toma Feltona jsou znatelně lepší, než v jedničce, Radcliffe v roli Harryho je skoro nesnesitelný. Kenneth Branagh v roli Lockhearta byl skvělý. Zatímco mám radost z používání praktickýh efektů, celková úroveň efektů je slabší, než v jedničce a ve filmu je pár efektově nepovedených scén. Prostředí a kulisy jsou nádherné a hlavní motivací se k filmu vrátit. Zato zvuková stránka je opravdu strašná. Od trapného humoru, jako prdnutí, když kouzelné auto vystřelí zavazadla ze svého kufru, až po to, že je všechno nesmyslně hlasité a vydává to úplně jiné zvuky, než by člověk čekal. Strom se směje, pavouci dupou, mřížka na odtoku v koupelně duní jak vrata od hangáru uprostřed jeskyně a otevírání tajného průchodu v koupelně starého hradu vydává stejný zvuk jako zavírání meditační místnosti Dartha Vadera ve Hvězdných válkách.

plagát

Joey (2004) (seriál) 

Průměrný sitcom prokletý svou historií. Problém tohoto seriálu je, že se odehrává v nějakém alternativním vesmíru, ve kterém se Prátelé vůbec neodehráli a Joey z tohoto seriálu je pesimističtější, neschopnější a neúspěšnou variantou Joeyho, kterého si v Přátelích všichni zamilovali. Zároveň je to překvapivě lepší, než co jsem čekal na základě všech recenzí, hejtu a zrušení v průběhu druhé sezóny. Fanoušky Přátel tento seriál neuspokojí a nefanoušci Přátel nemají důvod se na Joeyho koukat. V dnešní konkurenci je skvělých seriálů nevidím důvod, proč trávit čas zrovna u Joeyho, ale zároveň jsou i horší věci na světě.

plagát

Harry Potter a Kameň mudrcov (2001) 

Příjemná pohádka vzbuzující ve mě sentimentální pocity a vzpomínky na pohádky, na které jsem koukal jako dítě. Atmosféru čar a kouzel kromě nádherné scénografie dělají i krásné efekty, jak CGI, tak praktické a hlavně skvělá hudba, která hraje prakticky bez přestání po celý film. Dětské obsazení se dá přežít a dospelým není co vyktnout. Za vypíchnutí určitě stojí Alan Rickman v roli Snapea, kdy některé záběry na jeho výraz jsou pro mě nejvíce zapamatovatelné záběry z filmu. Líbí se mi i práce kamery, obzvláště malé detaily, jako například, když se Dudley zastaví na schodech a o kousek vrátí, aby mohl Harrymu zadupat nad hlavou, tak kamera jakoby jede ještě chvilku dolů, jakoby kameraman nečekal, že to Dudley udělá, podtrhujíc, jak je Dudley ochotný udělat něco extra, jen kvůli naschválu. Takových detailů si všímám až na několikáte shlédnutí a jsem rád, že mám ve filmu stále co objevovat.

plagát

Liga spravedlnosti Zacka Snydera (2021) 

Původní sestřich jsem neviděl a ani to v plánu nemám. Největší problém Ligy Spravedlnosti je neustálý pocit déjà vu, že koukám na Avengers. Přijde mi až nevuřetielné, jak příběh a i některé konkrétní scény jsou podobné již natočeným Marvelovkám. Přidejte k tomu hordy generických minionů, generických energetických zbraní, cestování v čase a najednou už v těch čtyřech hodinách na originalitu moc místa nezbývá. Záporák připomíná Thanose, finále připomíná Age of Ultron. Největší problém mi přijde v tom, že než aby záporáci se svojí armádou létajících zombií trávili svůj čas invazí a ovládnutím naší planety, což je jejich ultimátní cíl, tak všechen svůj čas tráví schování v nějaké kopuly a hledající tři McGuffiny, které jsou příčinou i řešením všech potíží v příběhu. Na druhou stranu je příběh aspoň koherentní a soustředí se především na členy Ligy, takže koukat se na to dá. Od filmu z DC univerza jsem čekal mnohem méně a podařilo se mu ve mě dokonce zažehnout jiskřičku chuti se dívat i na případná pokračování. Kdybych neviděl většinu Marvelovek a neviděl tam tu velkou podobnost, líbil by se mi film mnohem víc, takhle mi to přijde moc jako "s kytkou po funuse".

plagát

Aquaman (2018) 

Kdybych měl film popsat jedním slovem, řekl bych, že je "srandovní. Je to taková směsice všeho, od Indiana Jonese, Hvězdných válek, Trona, Pacific Rim, Jurského parku,okořeněno laserovými žraloky. Dohromady to vůbec nedává smysl, ale naštěstí film svůj smysl ani nehledá. Hlavní hrdinka plave v podpatkách, hlavní hrdina v džínech. Kdykoliv tempo příběhu trochu zpomalí, vybouchne nejbližší zeď a dírou projdou další záporáci na porážku. Dialogy jsou tak "cheesy" že jsem dostal chuť na pizzu. A co teprv záporák s tak srandovní helmou, že se smějete kdykoliv je na plátně. Dokonce i jednotlivé zvukové efekty jsou často nesmyslné, ale vykouzlí úsměv na tváři. CGI efekty jsou místy krásné, někdy gumové a pár záběrů je opravdu nepovedených, ale i u těch mi přišlo, že jsou ve filmu schválně pro pobavení pozornějších diváků. Všichni krásně přehrávají své role, až na Amber Heard, která se asi jako jediná brala vážně a vůbec mi nesedla. Celý film doprovází skvělý soundtrack!

plagát

Coco (2017) 

Krásný animák z mexického kulturního prostředí. Od první do poslední chvíle lahodí oku i uším a příběh v některých momentech překvapí. V nepřeberném množství animáků je to určitě jeden z těch povedenějších a originálnějších. Už se těším, až si ho někdy pustím znovu.